V posledním sloupci tabulky najdete upravené návrhy, které by měly být použitelné jako výchozí pro seminární práci. I na nich můžete najít možnosti vylepšení a pravděpodobně by došly změn či úprav na základě dalšího studia literatury z oblasti (to je u seminární práce na téma, které je pro autora či autorku nové, časté a přirozené).

Původní návrh formulace VO Komentář k návrhu Upravený (použitelný) návrh
Kolik času tráví dnešní mládež na sociálních sítích? Proč často upřednostňuje virtuální kontakt před osobním kontaktem?   Otázka by měla být jedna, jinak si zaděláváte na problémy s nejasností zaměřením práce.
První otázka je popisná a buď se to ví (najdete na to nějakou studii), nebo to Vy ve své práci nezjistíte. Tak jako tak to není dost nosné na VO celé seminárky - odpověď na tuto otázku, pokud ji najdete, bude sloužit spíše pro popis kontextu výzkumného problému (druhá VO).
Druhá VO už předpokládá, že mládež skutečně upřednostňuje virtuální kontakt. Pokud to máte empiricky podloženo (našla jste na to třeba studii), tak je to ok, jinak na tom předpokladu otázku postavit nemůžete.
Možná bych se zamyslela nad tím, jak se toho předpokladu v otázce zbavit a zeptat se "otevřeněji" - např. "Jak vnímá mládež virtuální kontakt oproti osobnímu a kterému dává přednost?" Ale bude to chtít ještě dopilovat :)
A ještě jedna drobnost: bude třeba specifikovat kategorii "mládež".		 Jaké charakteristiky virtuálního kontaktu ve srovnání považují náctiletí (přibližně ve věku 13 až 18 let) za pozitivní či výhodu oproti osobnímu kontaktu a proč?
Zvýšil se zájem veřejnosti o činnost AČR poté, co se dostala do povědomí  veřejnosti během své činnosti v době pandemie COVID-19? Výzkumný problém za otázkou je nosný, formulace otázky má pár drobných problémů: odpověď na ni je ano/ne (zvýšil/nezvýšil), čili byste pak mohla mít problémy s vykřesáním něčeho hlubšího, popř. byste intuitivně odpovídala na jinou otázku, která by ale nebyla explicitně formulována (a byl by trochu zmatek). Druhá věc je, jestli je otázka pro Vás zodpověditelná - jak na ni budete odpovídat?
A třetí: předpokládáte, že se AČR dostala do povědomí veřejnosti a že před tím v jejím povědomí nebyla, ale je to tak skutečně? Navíc se tím můžete trochu zamotat - "dostat se do povědomí" a "zvýšení zájmu" je hodně blízko a je otázka, zda je to empiricky rozlišitelné. Možná bychom se proto raději mohli ptát například na to, zda se během pandemie proměnily postoje veřejnosti k AČR a jak - méně to předpokládá a je více otevřená tomu, co nám skutečně vypoví data (ovšem jsou-li taková data k dispozici). 		 Jak se během pandemie COVID-19 (a po ní) změnily postoje veřejnosti k činnosti Armády ČR?
Co vede k volbě alternativní medicíny místo klasické v onkologické léčbě? Otázka směřuje dobře, zkuste ji ale dopilovat tak, aby byla jednoznačná: co vede koho k volbě? (ono je to implicitně jasné, ale taky by to mohli být ošetřující lékaři nebo i nějaká odborná veřejnost apod.). Ono i to "co vede" je takové vágní - jde Vám o invididuální motivaci pacientů? Nebo i např. nějaké situační faktory (dostupnost léčby, náklady apod.)? To by mělo být jasné v otázce, ale hlavně Vám.

Jaké důvody a proč uvádí onkologičtí pacienti a pacientky pro svou volbu alternativní medicíny?
Je manželství zastaralá instituce? Jaké jsou alternativní formy soužití? Podle čeho budete hodnotit, zda je manželství zastaralá instituce, nebo není? Zkuste si na tuto moji otázku odpovědět, protože ve Vaší odpovědi můžete najít lepší formulaci VO :)
Alternativní formy soužití jsou již asi zmapované a jejich přehled někde najdete - to není nosná VO, to je "pracovní" otázka, tedy otázka, na kterou odpovídáte v průběhu práce, abyste se postupně dobrala odpovědi na VO.
Spíše z toho asi bude postoj k manželství a jeho vývoj nebo tak něco.		 Jak se v porevoluční České republice proměňuje zastoupení různých forem soužití v populaci?
Jak se změnila práva homosexuálních párů za poslednách třicet let? Jak se změnil pohled české společnosti na členy LGBT a hnutí samotné, vývoj pride festivalů a dalších aspektů za dané období?  Otázka by měla být jedna.
Vyberte si první, nebo druhou. V té druhé případně zužte jen na jeden objekt pohledu - členy LGBT, hnutí, pride festivaly, nebo "další aspekty", rozhodně ale neřešte vše na jednou. Můžete samozřejmě řešit pohled na členy LGBT v důsledku postojů a veřejných reakcí na hnutí a pride, ale musí být v otázce jasné, jakou souvislost hledáte (mezi čím). V této podobě je to spíše otázka orientační a než začnete psát, musíte si ještě ujasnit, o čem _přesně_ budete psát.

Jak se od roku 1990 mění veřejné projevy LGBT komunity a pohled české veřejnosti na ně?

(otázky jsou sice dvě, ale druhá bez první by byla jaksi polovičatá)
Používají některé vulgarismy častěji muži a jiné častěji ženy? Liší se frekvence užívání vulgarismů podle pohlaví ostatních účastníků rozhovoru? Zajímavá otázka, i když si nejsem jistá, proč je zajímavá. Chybí mi tu interpretační rovina problému - tj. zjistíte, jaké jsou četnosti vulgarismů mezi pohlavími, ale co z toho? Proč je důležité, jak se muži a ženy liší v užívání vulgarismů? Neříkám, že to důležité není, ptám se jen proč - to by se mělo promítnout i v otázce, nebo přinejmenším v relevanci. Jaké jsou rozdíly ve frekvenci a typu vulgarismů používaných muži a ženami v běžných konverzacích s přihlédnutím k pohlaví ostatních účastníků konverzace? Co nám tyto rozdíly mohou napovědět o performaci genderu?
(zde vcelku legitimně dvě otázky)
Je možné na základě (charakterových a habituálních) vlastností lidí rozpoznat zákonitosti v jejich hud. vkusu? Drobná formulační: na otázku takto formulovanou odpovíte ano, je to možné, nebo ne, není to možné. Co ale budete řešit dál? Abyste vlastně intuitivně neodpovídal na jinou otázku, která ale nebude explicitně formulována - to pak dělá neplechu. Možná se tedy budete ptát, je-li to možné a pak jaké vlastnosti jsou ty určující? Pokud ano, tak zkuste ještě před formulací VO přijít na to, zda je to možné a pak si klaďte otázku jak a podle čeho. Tj. "Jaké charakterové a/či habituální vlastnosti lidí souvisí s hudebními preferencemi/hudebním vkusem" - pozor na nejednoznačnost pojmu "hudební vkus".

Jak souvisí hodnotová orientace posluchačů s jejich preferencemi v hudebním vkusu?
Proč se v médiích neobjevuje ženský sport tolik, jako ten mužský? Na co se soustředí média v oblasti ženského sportu? Jak se mění mediální pokrytí ženského sportu? Otázka by měla být jedna.
Na první otázku zkuste odpověď najít ještě před finální formulací Vaší VO. Protože na to odpověď určitě najdete a můžete se od toho odpíchnout při formulaci VO. Popř. si to stanovte jako VO a rozeberte to do hloubky (ty další dvě otázky vyřaďte, bude-li to pro odpověď na tu první důležité, ve struktuře práce se Vám to pak stejně objeví). Je také otázka, zda to bude u všech sportů stejné apod.

Proč má ženský sport menší sledovanost v tradičních médiích?
Máme spíše tendenci vybírat si partnera, který je nám velmi podobný, nebo který je naším pravým opakem? A jak velký podíl na celém procesu výběru můžou mít sociální sítě?  Buď vyberte jednu z obou otázek, nebo je nějak smysluplně propojte do jedné - např. zda je výběr partnera z hlediska podobnosti/opačnosti podobný na sociálních médiích a mimo ně. Mimochodem - odpověď na první otázku existuje a není vůbec jednoduchá - ono je totiž tak i tak (tady se krásně ukazuje nebezpečí formulace s "nebo" :) ) - v některých ohledech vyhledáváme partnery podobné, v některých doplňující se apod. Je na to docela dost teorií a myslím, že byste si tím ukousla příliš velké sousto na tak malou seminární práci.  Zkuste si k tomu něco najít a přečíst a vybrat nějaký konkrétní aspekt, který byste mohla řešit (např. zjistíte, že si lidé vybírají partnery podobné  z hlediska hodnotové orientace a bude Vás proto v práci zajímat, jestli to platí i pro sociální média a v čem mohou být odlišnosti apod.) Také nezapomínejte, aby otázka pro Vás byla zodpověditelná, tj. abyste na ni dokázala vystopovat odpověď. Jakou roli hraje politická/ hodnotová/ příjmová/ rasová homofilie při výběru partnera či partnerky v online seznamování?
Jsou mileniálové moc koncetrovaní na sebe? Otázka obsahuje nejasnosti: co znamená být "koncentrovaný na sebe"? Sebestředný? Egoistický? To bude třeba jasně vymezit, co máte konkrétně na mysli. A co je to být _moc_ koncentrovaný na sebe? Kdy je to moc a kdy je to málo? :) Otázka je také velmi generalizační - berete celou jednu generaci a hledáte jednu její vlastnost, pozor tedy dejte na příliš velká zjednodušení. Zvláště pak, když to nezúžíte na nějakou menší populaci (např. českou) a budete to řešit například v západní společnosti. Jinak je ale výzkumný problém v pozadí otázky určitě nosný - zkuste ho třeba uchopit na něčem konkrétním (na konkrétní situaci či projevu té koncentrovanosti na sebe). Jaké souvislosti existují mezi věkem a mírou sebereflexe/ orientace na sebe sama/přístupu k sobě samému v české veřejnosti?
Je vnímání role matky a role otce ve společnosti rovnoprávné? Jsou uplatňována práva a povinnosti matek jako práva a povinnosti otců? První otázku vynechte - je pracovní a odpověď na ni znáte, nebo ji najdete v prvním odborném zdroji (není). Ta druhá je reformulací první a možná zajímavější by bylo zkoumat "Jak" jsou vnímána a následně uplatňována rodičovská práva a povinnosti u matek a u otců. Jak jsou v ČR vnímána a následně uplatňována rodičovská práva a povinnosti matek ve srovnání s otci?
Jakým způsobem napomáhá český systém školství reprodukci sociálních nerovností? Klasická sociologická otázka, kterou budeme mimo jiné řešit i v úvodu do sociologie (asi příště). Klidně na tu hodinu počkejte, ať tu nemusím rozepisovat, jak velká otázka to vlastně je :) Bude třeba to ještě zúžit - na základě literatury si vypište způsoby reprodukce nerovností v českém školství, vyberte jeden a zvažte, zda je to dostatečně úzké pro seminárku. když ne, zvolte nějaký aspekt toho.  
Jak prišpívají sociální média ke vzniku poruch příjmu potravy u mladých dívek? Příliš široká otázka - pravděpodobně byste na 5 až 7 stranách zvládla podat povrchní výčet toho, jaké jsou různé teorie či mechanismy působení sociálních médií a práce by tak byla povrchní  a výčtová. Zdrojů je na to hodně, takže doporučuji najít nějaké shrnující, udělat si představu o odpovědi na tuto širší otázku a zvolit nějaký konkrétní aspekt problému či mechanismus působení sociálních médií na poruchy příjmu potravy, kterému byste se věnovala více do hloubky.  
existuje vztah mezi rostoucí kriminalitou a hudbou vybízející k násilí? Můžeme podle lokální hudby odvodit úroven života? Jestli ten vztah existuje, tak ho takhle obecně nedokážete odhalit nebo prokázat. Kde byste to svedl by byly konkrétní případy, takže ne mezi "rostoucí kriminalitou", ale mezi invidiuální motivací jednotlivých aktérů.
Ve druhé otázce není zcela jasné, co je "lokální hudba", takže si nejsem jistá, jaký výzkumný problém máte na mysli. Klidně pak napište e-mail s upřesněním, abych mohla upřesnit i zpětnou vazbu.		  
 Jak vypadá seznamování v dnešní době? Preferují lidé seznámení se svým protějškem osobně nebo online?  První otázka je vágní. Druhá ji konkretizuje a v tomto smyslu je lepší volbou (a stačila by ona, není potřeba ta obecnější formulace). Jen zvolená formulace směřuje k odpovědi "osobně", nebo "online", ale v práci určitě budete řešit např. proč apod. A to by mělo být explicitně už v otázce, aby z otázky bylo srozumitelné a jasné zaměření práce.  
Jaký je postoj společnosti v ČR vůči Eut. Měla by být možnost volby žít podporována zdravotnictvím? Měl by mít rodič možnost rozhodnout pro usmrcení svého dítěte?  Co je to "postoj společnosti"? Veřejné mínění? Názory odborníků? Elit? Politiků? A celé tohle nějak dohromady? :) To bude chtít konkretizovat a upřesnit.
Otázka by také měla být jedna.
Druhá a třetí otázky jsou normativní ("měl by") - jak rozhodnete na základě odborných poznatků, co by se mělo či nemělo dělat a proč?		  
Jaký vliv mají volnočasové aktivity na prevenci kriminality? Bylo by dobré konkretizovat "volnočasové aktivity" - jaké přesně aktivity máte na mysli? Organizované, neorganizované, sportovní...? Protože přísně vzato delikventní chování se také odehrává během volného času a může být aktéry chápání jako volnočasová aktivita, zábava apod.
Kdyby aktivit bylo hodně a měly mít rozdílný efekt, klidně to zužte na určitý typ aktivit.		  
Problematika společenského vědomí a nedostatek individualismu Není otázka - co chcete zkoumat na problematice společenského vědomí a nedostatku individualismu? Navíc je to velmi široká a komplexní problematika.  
Modifié le: lundi 4 novembre 2024, 21:49