1.2 Agresivita a násilí
Agresivita a násilí
Agresivní chování z hlediska sociální patologie můžeme definovat jako porušení sociálních norem, jako chování omezující práva a narušující integritu sociálního chování. Jedná se o tendenci k útočnému a násilnému jednání vůči druhé osobě či okolí. Násilí bývá někdy za agresivitu zaměňováno. Jedná se o pojem používaný pouze pro lidské jednání či chování (Fišer, Škoda, 2014).
Vandalismus je specifickým typem agresivního chování pozorovaného u lidí. Takové jednání bývá i trestné a také jej můžeme označit jako delikventní. Vandalismus můžeme charakterizovat jako logicky nezdůvodnitelné poškozování a ničení veřejného i soukromého majetku. Toto jednání nepřináší pachateli žádný materiální zisk. Pachatel se tohoto jednání dopouští pouze pro vlastní potěšení či pro potřebu odreagovat se. Jedná se o akt zvůle. Tu jedinec ukazuje proto, aby demonstroval, že on sám kontroluje svoji moc.
Vandalismus často patří k životnímu stylu adolescentů, který je často doplňován i dalšími sociálně patologickými jevy.
Porozumění motivačnímu pozadí tohoto chování je cestou k odlišení vandalismu od obdobných projevů chování.