Typologie pramenů
A. psané / písemné
I. podle psací látky
1. epigrafické (nápisy na zvonech, stěnách staveb, na růz. předmětech, vč. náhrobků)
2. na pergamenu, papíře atd.
II. podle původu a účelu:
1. literární
a) narativní / historiografické (anály, kroniky, legendy, relace atd.)
b) ostatní odborná literatura (např. texty astronomické, lékařské, přírodovědné…)
c) umělecká literatura (např. rytířské či dvorské romány)
d) publicistika (středověké polemiky; dobový tisk – noviny, časopisy)
2. úřední / institucionální provenience (jen výběr)
a) pamětní (městské a farní pamětní knihy, školní a spolkové i jiné kroniky)
b) pojišťovací (listiny, úřední knihy veřejného charakteru – městské knihy, DZ, DD, gruntovnice = pozemkové knihy)
c) evidenční (urbáře, katastry, matriky, úřední statistiky atd.)
d) normativní (sněmovní usnesení, patenty, cechovní statuta, poddanské řády…)
3. soukromé, osobní povahy (ego-dokumenty) – osobní doklady, korespondence, deníky, atd. až po osobní písemnou produkci původce
B. nepsané
1. hmotné (přímo dochované předměty)
a) archeologické (kostry, zbytky staveb, mince, různé výrobky)
b) předměty vyráběné s úmyslem zachovat paměť (pomníky, paměť. desky, medaile)
c) předměty běžné potřeby náhodou dochované (nábytek, sklo, atd.) – MUZEA
d) stavby (příp. dochované i mimo kontext) – SKANZEN
2. vizuální (obsah vyjádřen nepsanými symboly)
a) obrazové
b) historické (= dobové) mapy a plány (slovní doprovod je zanedbatelný, znázornění fakt symboly)
c) fotografické, filmové
3. ústní (tradované, tradiční), dodatečně zapsané, a fonografické
4. lingvistické (pojmenování – onomastika, toponomastika; etymologie slov, sémantika)
5. etnografické nehmotné (abstraktní) = zvyky (tradované)