Autoři jsou dva:

Ota Durynský, druhý zbraslavský opat, psal asi 1305–14 (tehdy †), je autorem 51 kap. I. knihy (o Václavu II., do 90. let 13. st.) – cílem byl život zakladatele kláštera s legendárními rysy, pohnutky činů vysvětluje ve prospěch V. II., vykresluje jej jako dobrého zbožného panovníka; charakter klášterní kroniky.

Petr Žitavský, třetí zbrasl. opat, psal asi 1314–38 († 1339), zredigova Otovu část, dokončil životopis Václava II. a pokračoval v dalších dějích. Rozšířil program kroniky – stává se kronikou státní s významem pro celou střední Evropu. Byl velmi dobře informovaný, uvádí mezinárodní souvislosti, byl účastníkem diplomatických jednání a měl přístup k důležitým písemnostem.

Tendence díla: respektuje stávající uspořádání společnosti, hájí zájmy kléru, zvl. církevních řádů, Petr je ale zároveň kritický k některým problémům církve (kuriální fiskalismus). Oba autoři jsou Němci, ale zdomácnělí, ztotožňují se s politikou čes. panovníků – Petr se vyjadřuje pro silnější ústřední moc – šlechtická anarchie byla proti zájmu klášterů). Kronika nezdůrazňuje národnostní rozpory (na rozdíl např. od II. pokračování nebo Dalimila), Petr píše v duchu čes.-něm. tolerance, toleruje i židy. Petr silně projevuje sympatie k Elišce Přemyslovně („nadržuje“ jí)  

Struktura: 3 knihy nestejného rozsahu – celkem 179 kapitol (130 + 34 + 15). Kap. 1–8 shrnuje děje za P. O. II., vlastní vyprávění začíná r. 1278; I. kniha obsahuje převážně retrospektivu, která se v poslední části se dostává k letům Petrova života, přechází do formy letopisné a tak pokračuje i kniha II a III (do února 1338).

Stylistika: Petr píše velmi košatým jazykem, vkládá verše (hexametry) a stylistické ozdoby; zná antické autory (ale omezeně na školskou četbu) – oproti Kosmovi jich užívá omezeně. Využívá i diplomatický materiál.  

Dochování: z 6 rukopisů kroniky jsou zajímavé:

Vatikánský – z 1. ½ 14. st. – pouze II. kniha, snad autograf autora (nalezl F. Palacký);

Jihlavský – konec 14. st. – všechny 3 knihy, zdobený ilustracemi (perokresby panovníků);

ostatní jsou mladší (15.–16. st.)

Edice: Jos. Emler, FRB IV, 1884

Překlady: F. Heřmanský, vydáno 1952 a 1976 (velká ediční řada nakladatelství Svoboda)