Přijaté listiny (od 10. stol., dochovány jen opisy – ne vždy věrohodné) – viz Kosmas

993, 31. 5. Jan XV. pro Břevnov – nejstarší listina, u níž je doklad o její fyzické existenci, a sice na papyru; zachována jen textově

Domácí listiny:

10. st. 0

11. st.: spory o existenci listin za Vratislava II. (pokud ano, tak jen epizoda) – jsou to listiny pro kláštery Hradiště, Opatovice a kostel vyšehradský a boleslavský (jen opisy, částečně určitě padělky – viz dále); další spor o existenci „aktu“ v českém prostředí:

          1057 založena kapitula Litoměřice, o tom záznam na pergamenu (nemá listinnou formu – viz dále); existenci aktů hájili Jindřich Šebánek a Zdeněk Fiala – akty byly používány do konce 12. stol. souběžně s listinami.

12. st. – počátek soustavného používání listiny v českém prostředí:

30. léta 12. stol. – za Jindřicha Zdíka (olomouc. biskup) začínají donace církevním institucím a listiny v církevních záležitostech, známy 4 nedatované listiny z rozmezí let 1131–1150 (2 dochované v originále), 3 pro olomoucký kostel (biskupství), 1 pro Strahov. Jsou to listiny Jindřicha Zdíka a listina Vladislava II.: nejstarší panovnická listina dochovaná v originále = imunita pro Olomouc (z let 1146/47).  

          Imunity: odpuštění určitých povinností nebo udělení určitých výsad (většinou soudních)

40. léta 12. stol. – začíná souvislá řada listin, panovnické od Vladislava II., část z nich asi psal notář Vincentius (známý kronikář), nebo jiný notář čes. knížete či biskupa, některé (pokud ne všechny) jsou ale příjemecké (tedy vyhotovené u duchovních ústavů): nelze jednoznačně říci, zda měl Vladislav již svoji kancelář, nebo až Soběslav II.

Biskupské listiny – na Moravě za Jindřicha Zdíka, v Čechách začínají za Daniela I.

Listiny světských feudálů (šlechticů):

- nejstarší známý případ je šlechtic Miroslav, kt. založil klášter Sedlec (u KH), předpokládá se podnět k zlistinění tohoto počinu od bis. Jindřicha, listina dochovaná v originále je formulována neosobně – Miroslavovo jednání stvrdil panovník a oba biskupové (liší se tedy původce /Miroslav/, vydavatel /panovník a biskupové to za něho stvrzují/ a zhotovitel – listinu asi vytvořil duchovní ústav). Není datace, jen denní datum 10. 6. – klade se do let 1142–48.

Listiny nižších duchovních:

- problematický případ: listina kněze Zbyhněva (cca 1126–1140), dochovaná pouze v rámci konfirmace Václava I.: zakládá minikapitulu o 2 kanovnících v Úněticích, jimž věnuje platy od dvou rolníků – jedním je Ostoj (o tom kniha Zdeňka Smetánky)

- jinak známy až od 70. let 12. st.