Pramenné zprávy:

1. Kosmas – s tématem souvisí tři místa v jeho kronice:

  • Kniha I, kap. 22: vyprávění o vzniku biskupství k r. 967 – aktivita Boleslava II. a jeho sestry Mlady, cesta do Říma a založení biskupství a kláštera benediktinek na Pražském hradě. Otázka autenticity inserované zakládací listiny.

Inserovaná listina Jana XIII. – založení pražského biskupství a kláštera benediktinek: existence listiny je nejistá, snad odpovídá obsah (s určitými doplňky či úpravami), ale problematická je diplomatická forma: arenga (obecný úvod listiny) neodpovídá úzu papežské kanceláře té doby; iniciativa asi vyšla od Boleslava I. (Kosmas tendenčně přenesl na B. II.); odmítání východoslovanských obřadů – jmenuje „sektu bulharskou a ruskou“, ale kníže (sv.) Vladimír byl pokřtěn až 988, v roce 967 i 972 byla slovanská liturgie jen v Bulharsku.

  • Kniha II, kap. 21: o moravském biskupu Vracenovi; o pražském biskupu Šebířovi a jeho česko-moravské diecézi, a taktéž o obnově moravského biskupství knížetem Vratislavem. Otázka osudů a kontinuity moravského biskupství (Metodějova).

Smrt biskupa Šebíře 9. 12. 1067: Kosmas o něm tvrdí, že jeho diecéze zahrnovala Čechy i Moravu. R. 976 doložen morav. biskup; za Vojtěcha prý spojeny obě diecéze (982), ale před Šebířem byl dle Kosmy na Moravě biskup Vracen. R. 1063 obnovil ale morav. biskupství kníže Vratislav II. – těžko odhadnout, kolik reality Kosmas zachytil.

  • Kniha II, kap. 37: o sněmu v Mohuči, povýšení Vratislava II. na českého krále a potvrzení rozsahu pražské diecéze s popisem jejích hranic (podle Kosmy vše r. 1086) – otázka autenticity citovaných dokumentů a inserované listiny.

2. Úřední záznamy:

a) o soudním jednání (s klerikem Gozmarem) v mohučském prameni k 28. 4. 976 (přítomnost pražského a moravského biskupa) a

b) záznam o vysvěcení biskupa Dětmara v Brumathu (Alsasko) štrasburským biskupem Erkenbaldem a mohučským arcibiskupem Willigisem (v seznamu štrasburských biskupů v květnu 976);

3. legenda o sv. Wolfgangu od řezenského mnicha Otloha (Vita sancti Volfgangi, kap. 29) vypráví o biskupu Wolfgangovi, jak svolil, aby bylo od Řezna odděleno české území a vytvořena pražská diecéze. Sepsal prý pro ni privilegium (zakládací listinu?) /r. 973/. Udělení souhlasu nebylo tak lehké a spontánní, jak vypráví legenda; okolnosti probírá literatura. Naposledy analyzuje starší názory (reaguje na D. Třeštíka) a zprávy pramenů David Kalhous, Záhadné počátky pražského biskupství, in: Evropa a Čechy na konci středověku. Sb. F. Šmahela, Praha 2004, s. 195–208. Podle něho mohla být jednání vedena již před r. 968, ale souhlas se měl realizovat až r. 975, počátkem roku následujícího (976) vznikla pražská diecéze vysvěcením biskupa Dětmara.