Pro Moravu a Čechy 9. stol. je k dispozici široká škála pramenů, což nepochybně souvisí s důležitou rolí, kterou sehrála říše Mojmírovců. Bohaté kontakty Velké Moravy s Východofranckou říší (především vojenské a v návaznosti i politické) i s Byzancí (především nábožensko-církevní, misie Cyrila a Metoděje) se odrazily i v pramenech zvýšenou pozorností a početnějšími záznamy.

Kritéria členění

Druh pramene

Interpretační problém

Čas vzniku

I. současná svědectví (opisy rané i pozdní)

informovanost X mýtus

 

II. pozdní zprávy

 

Jazyk

I. latinské

překlad

 

II. staroslověnské

 

 

III. řecké

 

 

IV. orientální (arabské, hebrejské, perské)

 

Typ textu

I. narativní: anály, kroniky, legendy, biografie

různý účel – záměrné

zkreslování skutečnosti

 

II. liturgické texty

 

III. zákoníky

 

 

IV. listiny, listy

 

 

V. geografické popisy

 

 

VI. jiné (traktáty, polemiky, různá pojednání)

 

 

Vedle písemných pramenů jsou pro Velkou Moravu velmi důležité prameny hmotné – archeologické artefakty. Nejznámější lokality:

Mikulčice (objev 1954), Staré Město u Uherského Hradiště (od 1948), Modrá u Velehradu, Sady u Uher. Hradiště, Pohansko u Břeclavi, Hradiště sv. Hipolyta ve Znojmě