Charakteristika pramenů k Velké Moravě
Pro Moravu a Čechy 9. stol. je k dispozici široká škála pramenů, což nepochybně souvisí s důležitou rolí, kterou sehrála říše Mojmírovců. Bohaté kontakty Velké Moravy s Východofranckou říší (především vojenské a v návaznosti i politické) i s Byzancí (především nábožensko-církevní, misie Cyrila a Metoděje) se odrazily i v pramenech zvýšenou pozorností a početnějšími záznamy.
Kritéria členění |
Druh pramene |
Interpretační problém |
Čas vzniku |
I. současná svědectví (opisy rané i pozdní) |
informovanost X mýtus |
|
II. pozdní zprávy |
|
Jazyk |
I. latinské |
překlad |
|
II. staroslověnské |
|
|
III. řecké |
|
|
IV. orientální (arabské, hebrejské, perské) |
|
Typ textu |
I. narativní: anály, kroniky, legendy, biografie |
různý účel – záměrné zkreslování skutečnosti |
|
II. liturgické texty |
|
|
III. zákoníky |
|
|
IV. listiny, listy |
|
|
V. geografické popisy |
|
|
VI. jiné (traktáty, polemiky, různá pojednání) |
|
Vedle písemných pramenů jsou pro Velkou Moravu velmi důležité prameny hmotné – archeologické artefakty. Nejznámější lokality:
Mikulčice (objev 1954), Staré Město u Uherského Hradiště (od 1948), Modrá u Velehradu, Sady u Uher. Hradiště, Pohansko u Břeclavi, Hradiště sv. Hipolyta ve Znojmě