ANTROPOLOGIE (nová verze)

 

A N T R O P O L O G I E

Vzhledem k technickým problémům stránek Moodle nemusí být naskenovaná literatura dostupná po prokliku. V takovém případě využijte složku 'Literatura (nová verze)', kde jsou všechny naskenované soubory nahrané. Pokud některý ze souborů chybí, kontaktujte správce zkoušky.


SPOLEČNÝ TEXT, KTERÝ JE POVINNÝ PRO VŠECHNY STUDUJÍCÍ
1.    Výkonný výbor EASA (2016): "Proč je dobré mít antropologii." Český lid 103 (1), str. 15-21.
1. téma (A)

SOCIOKULTURNÍ ANTROPOLOGIE JAKO OBOR

1.     Pflegerová, M. (2005): Antropologické konceptualizace subjektivity a alternativní ženská antropologická tradice. Český lid 92 (4), str. 370-378.
2.     Geertz, C. (2000): Interpretace kultur. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON), str. 13-42 (Kap. 1 - Zhuštěný popis: K interpretativní teorii kultury).
3.     Abu Ghosh, Y., Grygar, J., Skovajsa, M. (2007): Zaostřeno na etnografický výzkum. Úvodem k monotematickému číslu „Sociální antropologie v postsocialismu“. Sociologický časopis (1), str. 6-9.
4.     Kuřík, B. (2013): „Prosvítit výzkum: geopolitika a etnografie v proměnlivém světě“. In Stöckelová, T., Abu Ghosh, Y. (eds.). Etnografie: Improvizace v teorii a terénní praxi. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON), str. 52-87.
5.     Vaňková, M. (2010): Výzkumník lapený. Úvahy k (a)symetrii vztahů mezi výzkumníkem a zkoumaným. Biograf 52-53, str. 103-118.
6.     Fassin, D. (2009): Nad rámec etických pravidel. Zamyšlení nad etnografickým výzkumem praktik zdravotní péče v Jižní Africe. Biograf 49, str. 25-41.
2. téma (A)

KLASIKOVÉ SOCIOKULTURNÍ ANTROPOLOGIE

1.    Soukup, V. (2011): Antropologie: Teorie člověka a kultury. Praha, Portál, str. 398-401; 416-418; 432-433; 477-478; 509-512 (Kap. Evolucionistická antropologie; Difuzioistická antropologie; Konfiguracionismus; Funkcionalistická a strukturálně funkcionalistická antropologie; Strukturální antropologie).
2.    Soukup, M. (2009): Základy kulturní antropologie. Praha, Akademie veřejné správy, str. 198-199 (Kap. Antropologické školy, směry, paradigmata).
3.    Morgan, H. (1954): Pravěká společnost: neboli výzkumy o průběhu lidského pokroku od divošství přes barbarství k civilisaci. Praha, Československá akademie věd, str. 43 - 54 (Kap. Ethnická období).
4.    Boas, F. (1971): „Stabilita kultury“. In Wolf, J. (ed.). Kulturní a sociální antropologie. Praha, Svoboda, str. 140-159.
5.    Benedictová, R. (1999): Kulturní Vzorce. Praha, Argo, str. 106-122 (Kap. Dobu).
6.    Malinowski, B. (1971): „Funkcionální analýza kultury“ In Wolf, J. (ed.). Kulturní a sociální antropologie. Praha, Svoboda, str. 190-196.
7.    Lévi-Strauss, C. (1995): Příběh rysa. Praha, Český spisovatel, str. 207-219, (Kap. Indiánské mýty a francouzské pohádky).
8.    Geertz, C. (2000): Interpretace kultur. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON), str. 460 – 469, 489 – 501 (Kap. Záludná hra: Poznámky ke kohoutím zápasům na Bali).
3. téma (A)

DISKUSE POJMU KULTURA

1.    Tošner, M. (2012): Kultura před soudem. Jak se pojem kultura změnil v antropologické teorii z nástroje analýzy v předmět analýzy. Culturologia 1, str. 26 –35.
2.    Geertz, C. (2000): Interpretace kultur: vybrané eseje. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON), str. 14-42 (Kap. Zhuštěný popis: K interpretativní teorii kultury).
3.    Skupnik, J. (2010): Antropologie příbuzenství. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON), str. 29-49 (Kap. 2 – Kulturní interpretace reprodukce).
4.    Eriksen, T. H. (2007): Antropologie multikulturních společností, Rozumět identitě. Praha, Triton, str. 12-31; 44-58 (Kap. Kulturní terorismus: Kritika ideologií hranic a čistoty).
4. téma (A)

PŘÍBUZENSTVÍ

1.     Skupnik, J. (2010): Antropologie příbuzenství: příbuzenství, manželství a rodina v kulturně antropologické perspektivě. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON), str. 13-28 (Kap. 1 - Antropologické studium příbuzenství: historie, základy a východiska).
2.     Budilová, L. (2007): Studium příbuzenství a sociální antropologie. Plzeň, CAAT, str. 2-10.
3.     Štípková, M. (2010): Jedna rodina – jedno příjmení? Příbuzenství a společná rodinná příjmení v současné české společnosti. Český lid (1), str. 1-16.
4.     Kobes, T. (2010): Fajta a povaha příbuzenství obyvatel východoslovenských romských osad. Praha, Sociologický časopis / Czech Sociological Review 46 (2), str. 235-255.
5.     Cohn, W. (2007): „Cikán: Příbuzenská terminologie a cena za nevěstu“. In Jakoubek, M., Budilová, L. (ed.). Cikánská rodina a příbuzenství. Ústí nad Labem, Dryada, str. 193-198.
6.     Williams, P. (2007): „Cikánské manželství, paruimos a cena za nevěstu“. In Jakoubek, M., Budilová, L. (ed.). Cikánská rodina a příbuzenství.Ústí nad Labem, Dryada, str. 199-205.

5. téma (A)

NÁBOŽENSTVÍ

1.     Paden, W. E. (2002): Bádání o posvátnu. Náboženství ve spektru interpretací. Brno, Masarykova universita, str. 14-21; 45-62.
2.     Bowie, F. (2008): Antropologie náboženství. Praha, Portál, str. 31-35 (Kap. Vymezení náboženství).
3.     Geertz, C. (2000): Interpretace kultur. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON), str. 165-193 (Kap. Rituál a sociální změna: Příklad z Jávy).
4.     Podolinská, T. (2008): Súčasná diskusia na tému náboženstva v období neskorej modernity. Slovenský národopis, 56 (4), str. 432 – 444.
5.     Závorková, P., Vido, R. (2010): Když jí otřu obličej, tak je to modlitba. Biograf 52-53, str. 3-40.
6. téma (A)

PENÍZE

1.    Sokol, J. (2004): Co jsou peníze?. Praha, Sociologický Časopis / Czech Social Review 40 (4), str. 509-518.
2.    Simmel, G. (1997): Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON), str. 7-25.
3.    Graeber, D. (2012): Dluh. Brno, Bizbooks, str. 19-56 (Kap. 2 Mýtus výměnného obchodu; Kap. 3 Prvotní dluhy).
4.    Bourdieu, P. (1998): Teorie jednání. Praha, Karolinum, str. 121–151 (Kap. Ekonomie
symbolických statků).

5.    Horáček, M. (2012): Habitus hazardního hráče. Praha, Nakladatelství Lidové noviny (NLN), str. 105-118 (Kap. Peníze ve hře).
7. téma (A)

STRUKTURY A PRAKTIKY MOCI

1.    Maiello, G. (2014): „Politická antropologie“. In Cichá, M. et al. Integrální antropologie. Praha, Stanislav Juhaňák - TRITON, str. 222-226, 228-229 (Kap. 1,2,3.1.,4).
2.    Wacquant, L. (2002): Pierre Bourdieu. Biograf 27, str. 67-83.
3.    Bourdieu, P. (1995): Sociální prostor a symbolická moc. Praha, Cahiers du CEFRES, str. 8 – 12. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1423/jaro2016/SAN106/um/BOURDIEU_Socprost_symbmoc.pdf
4.    Kandert, J. (2004): Každodenní život vesničanů středního Slovenska v šedesátých až osmdesátých letech 20. století. Praha, Karolinum, str. 72-98; 194-216 (Kap. 5 - Vesnické sítě známomstí; 13 - Vesnické kliky).
5.    Jetmarová, J. (2012): Bolívie: země indigenního environmentalismu? Několik úvah nad paradoxy bolivijského politického projektu. Český lid (2), str. 187 – 212.
8. téma (A)

POLITIKY IDENTIT

1.    Barša, P. (2006): Konstruktivismus a politika identity. AntropoWebzin (1-2), str. 21 – 35. Dostupné z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_1-2_2006/03_barsa.pdf
2.    Kanovský, M. (2004): Etnická identita, kognitívny prístup a terénny výskum: Ako na to?. Etnologické rozpravy (2), str. 11 – 25.
3.    Mácha, P. (2007): Los Comanches de Nuevo México: hybridita, autenticita a politika identityv Novém Mexiku, Český lid (2), str. 141 – 156.
4.    Hirt, T. (2007): Přehled základních tezí modernistického pojetí nacionalismu. AntropoWebzin (2-3), str. 27-34. Dostupné z: http://www.antropoweb.cz/cs/prehled-zakladnich-tezi-modernistickeho-pojet
5.    Brubaker, R. (2003): „Přehodnocení národní identity. Národ jako institucionalizovaná forma, praktická kategorie, nahodilá událost“. In Hroch, M. (ed.). Pohledy na národ a nacionalismus. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON), str. 375-385.
6.    Kouba, M. (2012): „Antické labyrinty moderní makedonské identity“. In Gabriela Fatková (et al.). Balkán a nacionalismus: labyrintem nacionální ideologie. Brno, Porta Balkanica, str. 57 – 77.
9. téma (A)

TĚLO A GENDER

1.     Šanderová, P. (2011): Tělesnost jako významný faktor procesu adopce. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON), str. 16-25 (Kap. Tělesnost).
2.     Moore, L. H. (2001): Co se stalo se ženami a muži. Cargo 3 (4), str. 174-196.
3.     Hrešanová, E. (2012): Genderovanost porodu jako příklad antropologického zkoumání lidské reprodukce: přehled klíčových konceptů. AntropoWebzin (3), str. 177–189. Dostupné z: http://www.antropoweb.cz/webzin/index.php/webzin/article/view/13/13
4.     Nedbálková, K. (2009): Řád veřejných toalet: Píšu pro sociologii, ne pro svoji zábavu. Biograf 49, str. 2-21.
5.     Herza, F. (2014): Ne/normativní femininita, mateřství a sexualita: případ sester B. (1878–1922). Lidé Města 16 (3), str. 359-380.
10. téma (A)

MARGINALIZACE A SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ

1.     Toušek, L. (2006): „Kultura chudoby, underclass a sociální vyloučení“. In Hirt, T., Jakoubek, M. (eds.). Romové v osidlech sociálního vyloučení. Plzeň, Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, str. 288 – 321.
2.     Lewis, O. (2006): „Kultura chudoby“. In, Hirt, T., Jakoubek, M. "Romové" v osidlech sociálního vyloučení. Plzeň, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, str. 401 – 412.
3.     Růžička, M. (2011): Časoprostorové a infrastrukturní aspekty procesu sociální exkluze. Praha, Sociologický časopis / Czech Sociological Review 47 (2), str. 273-295.
4.     Stulíková, V. (2016): Od veřejného ke sdílenému prostoru: městský park v symetrické perspektivě. Cargo 13 (1-2), str. 67 – 94.
11. téma (A)

MIGRACE A TRANSNACIONALISMUS

1.     Szaló, C. (2007): Transnacionální migrace: proměny identit, hranic a vědění o nich. Brno, centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), str. 23-40; 105-114 (Kap. Genealogie teorií migrace; Propojení nového a původního domova přistěhovalců: transnacionální sociální pole).
2.     Wimmer, A., Glick Schiller, N. (2009): Metodologický nacionalismus a pohled za jeho hranice: budování národního státu, migrace a společenské vědy. Sociální studia 6 (1), str. 11 – 47.
3.     Henig, D. (2009): Pohledy z druhého břehu: transnacionalismus, rituál a sociální změna. Sociální studia 6 (1), str. 175 – 191.
4.     Uhde, Z. (2012/2013): Biografie migrantek jako žitá kritika zneuznání. Biograf 58, str. 35 – 53.
5.     Mikuš, M. (2009): Transnacionálne siete a diskurzy v participatívnej ochrane morských korytnačiek na Komorách. AntropoWebzin (2–3), str. 43–52. Dostupné z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/WEBZIN_2-3_2009/Mikus__M..pdf
12. téma (A)

MĚSTO

1.    de La Pradelle, M. (1996): Několik poznámek k urbánní antropologii. Český lid 83 (3), str. 189-195.
2.    Šuleřová, M. (2006): Potenciál a limity městského prostoru. Sociální studia 3 (2), str. 41–63.
3.    Růžička, M. (2006): Geografie sociální exkluze. Sociální studia 3 (2), str. 117 – 132.
4.    Stanová, M., Růžička, M. (2011): „Beton a automobil vs. Společnost v San Francisku“. In Vacková, B., Galčanová, L., Ferenčuhová, S., (eds.). Třetí město. Brno, Masarykova Univerzita,  65-98.
5.    Lehečka, M. (2013): Sídliště současné a minulé: Proměny pražských sídlišť. Slovenský Národopis 61 (4), str. 351-367.
13. téma (A)

SOCIOKULTURNÍ ASPEKTY HUDBY

1.     Jurková, Z. (2013): Pražské hudební světy. Praha, Karolinum, str. 8-16 (Kap. 1 - Naslouchat hudbě města).
2.     Jurková, Z. (2013): Pražské hudební světy. Praha, Karolinum, str. 30-48 (Kap. Mýtus romské hudby v dnešní Praze).
3.     Jurková, Z. (2013): „Requiem za zapomenuté: K hudební interpretaci marginality“. In Jurková, Z. (ed.). Tóny z okrajů: Hudba a marginalita. Praha, Fakulta humanitních studií v Praze a nakladatelství KHER, str. 8-18.
4.     Skořepová Honzlová, Z. (2013): „Marginalizace národní identity u současných vídeňských Čechů: Reprezentační a maturitní ples“. In Jurková, Z. (ed.). Tóny z okrajů: Hudba a marginalita. Praha Fakulta humanitních studií v Praze a nakladatelství KHER, str. 30-42.
5.     Kolářová, M. (2011): „Úvodem: Zkoumání subkultur od stolu i v terénu“. In Kolářová, M. (ed.). Revolta stylem: hudební subkultury mládeže v České republice. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON) a Sociologický ústav AV ČR (Knižnice Sociologické aktuality), str. 18–35.
6.     Novotná, H. (2013): „Punks and skins united? Souvislosti proměn vztahů punkové a skinheadské subkultury v Československu, respektive České republice“. In Daniel, O., Kavka, T., Machek, J. (eds.). Populární kultura v českém prostoru. Praha, Karolinum, str. 249-261.
7.     Slačálek, Ondřej (2011): „České freetekno - pohyblivé prostory autonomie?“. In Kolářová, M. (ed.). Revolta stylem: hudební subkultury mládeže v České republice. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON) a Sociologický ústav AV ČR (Knižnice Sociologické aktuality), str. 93–112.
14. téma (A)

POLITIKY PAMĚTI
1.    Tuček, J. (2014): „Paměť“. In Storchová, L. (ed.). Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha, Scriptorium, s. 244-257.
2.    Novotná, H.: „Diskurzivní rámce vztahu k židům (antisemitismu) v období tzv. normalizace“. In Vrzgulová, M., Kubátová, H. (eds.). Podoby antisemitismu. Praha, Karolinum, str. 157-176.
3.    Spalová, B. (2012/2013): Rodinné paměti v pohraničí: Familiarismus v pohledu do minulosti. Biograf 58, str. 3-33.
4.    Van Baar, H. (2008): Cesta z amnézie? Evropeizace a uznání romské minulosti a přítomnosti. Biograf 45, 59-77 str.
5.    Zandlová, M. (2015): Etnická mobilizace a politiky identit. Aromuni v Bulharsku. Praha, Fakulta humanitních studií, str. 226-240 (Anotace; Kap. Politiky paměti).
6.    Šlesingerová, E. (2010): Funes el Memorioso navštěvuje muzeum aneb Vzpomínky na budoucnost. Sociální studia 7 (1), str. 43-57.

Last modified: Wednesday, 5 April 2017, 9:46 PM