1. Skupinová supervizní práce - co to je, její formy, význam a specifika

Skupinová supervize je specifická forma supervize probíhající ve skupině pracovníků, kteří jsou spojeni společným pracovním zájmem (zaměřením), nejsou však vůči sobě zpravidla spojeni společným pracovním úkolem či vztahy podřízenosti a nadřízenosti. Tím se liší od supervize týmové.

Příklad: Studentka supervize se rozhodla vytvořit supervizní skupinu. Oslovila ergoterapeuty, kteří pracují v přímé práci s klienty na různých pracovištích (všichni se zajímali o svou roli ergoterapeuta a o způsoby práce s lidmi ergoterapeutickými metodami). Jako kontraindikaci členství ve skupině vyhlásila, jestliže dva či víc zájemců pracuje na stejném pracovišti a mají společné klienty – tvoří tedy pracovní tým. Z těchto zájemců se mohl skupinové práce účastnit vždy pouze jeden.

Význam a zvláštnost uvedeného uspořádání je v tom, že všichni účastníci supervize jsou relativně stejně oproštěni od zátěže vztahů na pracovišti a mohou v prostředí skupiny navazovat nové vztahy- rozvíjí se tak svébytná kultura skupinové práce facilitovaná supervizorem a přístupná reflexi všech zúčastněných, která směřuje k vytvoření optimálních podmínek pro reflexi supervizních témat a k efektivnímu učení.

Uvedeným důrazem se supervizní skupina liší od terapeutické skupiny. Terapeutická skupina totiž primárně podporuje a využívá skupinové dynamiky a skupinového dění k léčbě účastníků- jak dynamika skupiny, tak obsah skupinového dění se stává předmětem analýzy a materiálem k terapeutické práci. Supervizní skupina má proti tomu za úkol především vytvářet vhodné podmínky pro reflexi účastníků a skupinová dynamika se stane předmětem reflexe jen ve třech případech:

a) pokud jde o paralelní proces vůči tomu, co prožívá některý ze supervizantů ve své práci

b) pokud skupinová dynamika z nějakých důvodů aktuálně brání účinné reflexi (např. vzrůstem tenze snižujícím bezpečí pro reflexi)

c) pokud náhled na skupinové dění odpovídá dojednané zakázce v supervizi (např. jde-li o supervizi psychoterapeutické práce a skupinová dynamika nabízí analogie, jejichž reflexe může nastartovat učení některého ze supervizantů)

Skupinová supervize se odehrává v různých možných formách.Ty jsou spojeny např.:

a) s velikostí skupiny (malé skupiny od 3 do 10 účastníků, větší a velké skupiny- nejsou principiálně omezeny počtem supervizantů)

b) s primárním pracovním zaměřením supervizantů (např. studenti sociální práce, sociální pracovníci, psychoterapeuti, učitelé, manažeři, duchovní)

c) s převažující metodou supervize (např. psychodramatem, bálintovskou skupinou, arte, psychoanalytickou skupinou)

d) s cíli supervize (např. výuková supervize praxe, cvičná supervize supervizorů, podpůrná skupina manažerů, rozvojová supervize, případová supervize apod.)

Brown a Bourne (1996), autoři, kteří se zabývají supervizí sociální práce ve Velké Británii, poukazují na různé formy uspořádání v rámci skupinové supervize podle toho kdo a co superviduje. Svým tříděním reagují na fakt, že ve skupinové supervizi se supervizor může o svou roli v různé míře dělit s dalšími členy skupiny. Někdy tedy je skupina tím, kdo superviduje svého člena, jindy supervizor superviduje jednotlivce ve skupině a ještě jindy superviduje celou skupinu.

Brigite Proctor (2000) se začala zajímat o různé typy supervizních skupin v poradenské práci a analogicky rozlišila čtyři typy skupin podle míry participace supervizantů na řízení supervizní práce. Tyto typy nazvala autoritativní skupina, participativní skupina, kooperativní skupina a peer-skupina. V prvních třech se významně podílí na řízení procesu supervizor, který v různé míře vtahuje členy skupiny do účasti na řízení procesu. Peer skupina by v třídění Browna a Bourneho odpovídala situaci, kdy skupina superviduje samu sebe nebo svého člena – supervizor není přítomen. Různé typy skupin mohou odpovídat i různým stadiím vývoje jedné skupiny, ale také mohou odpovídat různým kontextům, způsobům facilitace a cílům.

Příklady:

a) Skupina dobrovolníků, začínajících pracovat v nemocnici, se skládá z lidí různě starých. Někteří jsou sice bývalými profesionály (je tam jedna zdravotní sestra v důchodu, jeden učitel a bývalá sociální pracovnice), v roli dobrovolníka v nemocnici jsou však celkem bezradní- nejsou si jisti,co je čeká a mají spoustu otazníků okolo vztahů s personálem a otevírání kontaktů s nemocnými.Když je koordinátor dobrovolníků seznámí s možností účastnit se supervize pod vedením akreditovaného supervizora, který má též zkušenosti v dobrovolnické práci, uvítali to všichni s velkou úlevou. Na první setkání přišli s dychtivým očekáváním, co si pro ně supervizor připravil. (Autoritativní skupinové vedení je v této situaci přirozeným východiskem.)

b) Absolventi výcvikové skupiny v supervizi, začínající samostatně supervizně pracovat, se rozhodli, že se budou jako skupina dále scházet. Uvědomili si totiž, že si zvykli na vzájemnou podporu při hledání vhodných strategií a postojů vůči svým supervizantům. Rozhodli se proto vytvořit peer skupinu, kde si budou vzájemně poskytovat supervizi. Taková skupina se také někdy nazývá intervizní. Na prvním setkání nejprve diskutovali o pravidlech a společném kontraktu, týkajícím se plánovaného intervizního procesu.

Proč vůbec provádět supervizi ve skupině? Co skýtá supervize ve skupině oproti individuální supervizi?

Cvičení: Vezměte si list papíru, rozdělte ho svislou čarou na dvě půlku a nadepište jednu VÝHODY a druhou NEVÝHODY. Porovnávejte situaci ve skupinové a individuální supervizi a zapisujte si vše, co Vás napadne jako výhoda a nevýhoda skupinové supervize.

předchozí kapitola x následující kapitola

Последнее изменение: суббота, 3 марта 2012, 10:12