Liturgická hudba - výraz živé a žité víry?

 

Čím je ve skutečnosti hudba? Odkud přichází a kam směřuje? (Laudatio Benedikt XVI.)

Prvním jejím zřídlem je zkušenost lásky.

Druhým pramenem hudby je zkušenost smutku, dotek smrti, bolesti a existenciálních propastí.

Třetím místem původu hudby je setkání s tím, co je božské.

 

Jaké cíle a jaká kritéria máme pro "dobrou" církevní hudbu?

„Pozemská liturgie nám poskytuje něco jako předchuť účasti na liturgii nebeské.“

„O čem nelze hovořit a zároveň se nesmí mlčet, o tom je nutno zpívat.“

Cíl liturgické hudby spočívá v oslavě Boha, posvěcení a vzdělání věřících.

 

Kritéria „dobré“ církevní hudby: uměleckost, všeobecnost, posvátnost – svatost         

(Motu proprio Pia X.)

 

1)    Svatost – posvátnost: „Hudba bude tím posvátnější, čím těsněji bude spjata s liturgickým děním.“ Proces zesvětštění: rozvolnění mezi posvátným slovem a jeho hudebním ztvárněním. Ne všechny projevy figurativního umění a hudby jsou s to náležitě vyjádřit Tajemství, jež církev uctívá v plnosti víry.

2)    Uměleckost: Kritérium uměleckosti vyžaduje „dobrou formu“. Hudba nemůže být určena pro slavení posvátných obřadů, není-li „opravdovým uměním“. Musí úplně „srůst“ s texty, které prezentuje, být v souladu s liturgickou dobou a příležitostí.

3)    Všeobecnost: požadavky přizpůsobení a inkulturace / žádný ústupek lehkomyslnosti a povrchnosti.

4)    Participatio actuosa/participatio aktiva: Instrukce Musicam sacram z roku 1967 rozlišuje účast věřících na vnitřní a vnější - Věřící ať jsou vedeni k tomu, aby svou vnitřní účastí dosáhli toho, že pozvedají srdce k Bohu. Vnitřní účast se má prozrazovat gesty, držením těla, v aklamacích, ve společných odpovědích a zpěvem.

5)    Liturgická hudba jako integrální součást liturgie (SSC 112)

 

Zpěv vlastní římské liturgii

Úvod do nového misálu č.41: „Přední postavení zaujímá gregoriánský chorál. Jiné druhy posvátné hudby, především polyfonie, se ani v nejmenším nevylučují za předpokladu, že odpovídají duchu liturgických úkonů a podporují aktivní účast všech věřících.“

 

Kdo je připraven vést hudební stránku liturgického slavení?

Kněz není profesionální hudebník ale je hlavním zodpovědnou osobou za liturgické úkony – má být tedy v liturgické hudbě v podstatě doma. Má hudebníkům pomáhat svou odbornou radou, především co se týče výběru textů.

 

Základní teologické vzdělání církevních hudebníků a zároveň hudební výchova teologů jsou důležité předpoklady pro živou a důstojnou církevní hudbu.

 

Naposledy změněno: pondělí, 8. října 2018, 11.14