Etické aspekty finančního vzdělávání
Etické aspekty finančního vzdělávání
Milena Tichá
V současné době je v celé řadě klíčových pedagogických dokumentech oprávněně kladen velký důraz na finanční vzdělávání. Jejich společným cílem je přispět ke zvýšení finanční gramotnosti občanů. Vytvořit předpoklady pro to, aby dnešní i budoucí občané byli vybaveni souborem znalostí, dovedností a hodnotových postojů nezbytných k tomu, aby byli schopni finančně zabezpečit sebe a svou rodinu a aktivně vystupovat na trhu finančních produktů a služeb, protože finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní i rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace. Úkolem učitelů je proto vést své žáky k samostatnému ekonomickému myšlení a odpovědnému rozhodování. V našem příspěvku chceme upozornit na některá možná úskalí, se kterými se může učitel při dosahovaní výše uvedených výchovně vzdělávacích cílů setkat, a nastínit, jak se s nimi vypořádat. Ekonomické, ziskové kritérium rozhodování není obvykle to jediné kritérium, které nás dovede k určitému závěru. Každé rozhodnutí, a tedy i rozhodnutí o ekonomických otázkách je uskutečňováno v různých životních situacích a je velmi složitým a mnohostranným procesem. Ekonomická rozhodnutí nečiníme v životě nikdy zcela izolovaně, bez ohledu na další, více či méně důležité kroky. Kromě ekonomického, ziskového kritéria, užíváme také další stejně významná kritéria rozhodování, mezi něž patří zejména kritérium etické, ekologické, politické, sociální a právní. V případě tohoto rozhodování se pohybujeme v rovině racionálního zvažování různých alternativ řešení. K určitému závěru však můžeme dospět také na základě iracionálních, emotivních, či intuitivních pohnutek. Těm se v našem příspěvku věnovat nehodláme. Uvedená kritéria racionálního rozhodování zpravidla nepůsobí v souladu, ale naopak rozporuplně. Konkrétně: to co je pro nás ekonomicky výhodné, nemusí být za všech okolností ekologicky prospěšné, politicky vhodné, sociálně šetrné, v souladu s platnými zákony a může se vymykat všeobecně respektovaným etickým normám chování. To naše rozhodování značně komplikuje a znesnadňuje. Vede nás to k rozdílným, a ne vždy jednoznačným závěrům. Konečné řešení je obvykle výsledkem určitého kompromisu. Je ovlivněno pořadím významu jednotlivých kritérií rozhodování a váhou očekávaných výsledů, kterou jim přikládáme. Při tom naše preference nejsou jednou pro vždy dány, ale mění se podle životních situací, ve kterých se právě nacházíme. Jednoznačné zdůrazňování a vyzdvihování pouze úzce pojaté výchovy k ekonomickému myšlení a rozhodování, která by vedla k upřednostnění jen ziskového kritéria rozhodování, bez zřetele na další výše uvedená kritéria, může směřovat k zavádějícím a v krajním případě až k nežádoucím výsledkům. Při ekonomickém rozhodování nelze myslet pouze na dosažení zisku, bez ohledu na ochranu životního prostředí, politickou stabilitu, sociální jistoty a platné právní normy. Zcela scestným směrem může směřovat výchova k ekonomickému myšlení a rozhodování v tom případě, bude-li zbavena svého etického rozměru, bude-li ekonomické chování hodnoceno bez ohledu na jeho morální aspekty. Prostor pro výchovu k široce pojatému samostatnému ekonomickému myšlení a odpovědnému rozhodování vytváří interdisciplinárně koncipovaná výuka vycházející z Rámcových vzdělávacích programů ze vzdělávacích oborů Výchova k občanství a Člověk a svět práce (Základní vzdělávání) a Občanský a společenskovědní základ a Člověk a svět práce (Gymnaziální vzdělávání). Rámcové vzdělávací programy vedou žáky k osvojení základních metodologických principů různých společenskovědních disciplin a také etiky. Umožňují učiteli pracovat s různými kritérii hodnocení, vážit jejich význam a porovnávat je v rámci různých modelových životních situacích. Proto, aby učitel mohl realizovat takto náročně koncipovanou výuku, je důležité, aby také příprava učitelů byla založena na interdisciplinárním principu. Budoucí učitelé by měli být připravování na to, aby při hledání cest k řešení společenských problémů dokázali překročit zúžený pohled jedné vědní disciplíny a konkrétně pak také při řešení ekonomických problémů byli schopni využít rovněž jiných kritérií hodnocení než pouze úzce pojatého kritéria ziskového. Měli by být vedeni k tomu, aby spolu se svými žáky uměli vyhodnotit důsledky různých vzorců chování a posoudit spolu s nimi skutečnou cenu na první pohled ekonomicky efektivních kroků. Uvedené interdisciplinární pojetí přípravy učitelů má řadu předností, ale především umožňuje zohlednění etických kritérií hodnocení při výchově k ekonomickému myšlení a rozhodování. To pak také vytváří předpoklady pro zasazení výuky do širšího, společensky žádoucího rámce výchovy k občanství. Použitá literatura: Strategie finančního vzdělávání ve znění koncepčního materiálu vytvořeného MF [online]. 2007, říjen. [cit. cit. 2009-5-15]. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Strategie_Fin-vzdelavani_CR.pdf>;. Sytém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007 [online]. 2007, prosinec. [cit. 2009-5-15]. Dostupné z WWW: <http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/SP_SBFG_2007_web.pdf>;. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. ISBN 978-87000-11-3. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005. VLČEK, J. A KOL. Ekonomie a ekonomika. Praha: ASPI, 2003. ISBN 80-86395-46-4. VLČEK, J. A KOL. Ekonomie pro neekonomy. Praha: Codex Bohemia, 1998. ISBN 80-85963-66-3. TICHÁ, M. Etická a ekonomická kritéria rozhodování a výchova k ekonomickému myšlení. In: PELCOVÁ, N.; HOGENOVÁ, A. Éthos ve výchově, umění a sportu. Praha: UK Pedagogická fakulta, 2009, s. 221 – 230. ISBN 978-80-7290-387-0.