Místo ekonomie v přípravě učitelů občanské výchovy a základů společenských věd

 Milena Tichá

 

 

Převzato z: Studia didactica I.Kapitoly z didaktiky filosofie, etiky a společenských věd. Praha 2018

 

Smyslem následujícího textu je blíže seznámit s místem ekonomie v přípravě učitelů občanské výchovy a společenských věd realizované na Katedře občanské výchovy a filosofie při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Nejprve s ohledem na ekonomii charakterizujeme vysokoškolskou přípravu učitelů občanské výchovy a základů společenských věd (IV.3.1), poté přiblížíme pojetí výuky ekonomie v rámci přípravy učitelů OV a ZSV pro ZŠ a SŠ (IV.3.2) a nakonec zřetelem na výuku ekonomie představíme síť mezipředmětových vztahů, jež propojuje jednotlivé vědy, s nimiž se seznamují adepti učitelství v rámci své přípravy na výuku předmětů OV a ZSV (IV.3.3).

 

Vysokoškolská příprava učitelů občanské výchovy a základů společenských věd

 

Vysokoškolská příprava učitelů občanské výchovy pro ZŠ a základů společenských věd pro SŠ zahrnuje bakalářské studium studijního oboru základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání a na ně navazující magisterské studium oboru učitelství VVP pro ZŠ a SŠ – základy společenských věd.

Studium bakalářského studijního oboru základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání je koncipováno primárně jako studium, jehož absolventi budou pokračovat v navazujícím magisterském učitelském studiu základů společenských věd. Cílem je zajistit široké všeobecné vzdělání v oblasti společenských věd a kultivovat schopnost praktické aplikace při výkonu povolání. Odlišností tohoto typu programu od jiných společensko-vědních bakalářských studií je důraz na multidisciplinární přístup k analýze a řešení společenských jevů. Studenti si neosvojují disparátní znalosti z jednotlivých oborů, ale učí se pracovat s diferencovanými předpoklady, jež jednotlivé vědy skýtají. To je ošetřeno důrazem na metodologické základy společensko-vědního bádání, na filosofický a etický rozměr toho způsobu poznání.

Absolvent tohoto studijního programu získá široké všeobecné vzdělání v oblasti společenských věd. Má obecné teoretické vědomosti, které dokáže prakticky aplikovat. Umí z hlediska multidisciplinárního analyzovat a řešit společenské problémy, dokáže pracovat s diferencovanými předpoklady, jež skýtají jednotlivé společenské vědy. Získá metodologické základy společenskovědního bádání.

Díky širokým obecně teoretickým vědomostem je absolvent tohoto studijního programu vysoce adaptabilní na měnící se pracovní podmínky a je rovněž schopen si samostatně doplňovat nové vědomosti a praktické profesní dovednosti.

Absolvent tohoto studijního programu může vykonávat kvalifikované profese na úřadech a v institucích soukromého i státního sektoru, např. na úřadech práce, na odborech sociálního zabezpečení, v nadacích a občanských sdruženích orientovaných na sociální práce, na pomoc v orientaci na trhu práce, na mimoškolní vzdělávací aktivity, na zájmovou činnost dětí, mládeže i dospělých a na organizaci aktivního trávení volného času. Může působit jako asistent v rámci institucí zabývajících se pracovně právním a sociálně právním poradenstvím. Absolvent tohoto studijního programu má všechny předpoklady pro to, aby pokračoval v navazujícím magisterském studijním oboru Učitelství VVP pro ZŠ a SŠ – základy společenských věd a může také pokračovat ve svém vzdělávání na různých typech společenskovědních vysokých škol a pak dosáhnout titulu magistra.

Studium magisterského studijního oboru Učitelství VVP pro ZŠ a SŠ – základy společenských věd poskytuje absolventovi plnou aprobaci pro výuku předmětu občanská výchova na 2. stupni ZŠ a předmětů základy společenských věd, společenské vědy, občanská výchova a občanská nauka na všech typech a formách SŠ. Specifikem tohoto studijního programu je (vedle odborného zvládnutí společensko-vědních disciplín) vzdělání v oblasti soudobých moderních směrů vyučování, interdisciplinární propojování učiva a efektivní didaktické způsoby a metody práce. Studijní program respektuje vyváženost kognitivní, metodické a výchovné stránky vzdělávání. V koncepci studijního oboru je kladen důraz na multidisciplinární charakter současného společensko-vědního poznání, studenti se učí pracovat s rozdílnými předpoklady a východisky, jež jednotlivé společenské vědy skýtají pro porozumění člověka a společnosti.

Absolvent tohoto studijního programu získá potřebné vědomosti a dovednosti plně aprobovaného učitele předmětu občanská výchova na základních školách a předmětů základy společenských věd, společenské vědy, občanská výchova a občanská nauka na všech typech a formách středních škol. Absolvent tohoto studijního programu má široké společenskovědní a pedagogické vzdělání. Je vybaven poznatky z řady vědních disciplín a umí aplikovat moderní didaktické metody do výuky. Je schopen interdisciplinárního propojování učiva a užívá efektivní didaktické a metody práce.

Absolvent má všechny předpoklady pro to, aby přispěl k utváření občanského vědomí a formování občanského profilu žáků základních a studentů středních škol. Bude je seznamovat se společenskými, hospodářskými, právními, politickými a kulturními aspekty současného života, upevňovat jejich mravní a právní vědomí a kultivovat jejich osobnostní profil. Povede je k samostatnému myšlení a rozhodování a k odpovědnému převzetí sociálních rolí. Bude v nich pěstovat žádoucí míru sebereflexe a seberegulace a směřovat k formování soustavy žádoucích motivačních hodnot a sociálních kompetencí.

Absolvent tohoto studijního programu je plně aprobovaným učitelem. Jeho široké společenskovědní a pedagogické vzdělání vytváří předpoklady pro relativně široký prostor pro samostatnou volbu profesní orientace. Je učitelem, který dokáže tvořivě reagovat na potřeby výuky na různých typech a stupních škol. 

Výuka ekonomie v rámci přípravy učitelů OV a ZSV pro ZŠ a SŠ

 

V rámci vysokoškolské přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd pro základní a střední školy jsou vyučovány ekonomické předměty, které čerpají základní poznatky z vědních disciplín, jimi jsou ekonomie, hospodářská politika a světová ekonomika. Při přípravě učebních programů bylo potřeba rozhodnout, které z dostupných ekonomických poznatků vybrat, v jakém pořadí je prezentovat a konečně jaké vyučovací kursy z nich vybudovat. Dále bylo nutno zvážit, zda při výuce klást větší důraz na osvojování základních ekonomických poznatků, či spíše na procvičování metod ekonomického myšlení a rozhodování.

Při hledání odpovědí na výše položené otázky byly brány v úvahu především potřeby učitele, který má v rámci občanské výchovy a základů společenských věd připravovat své žáky na vstup do ekonomického života, má je učit ekonomicky myslet, ekonomicky se rozhodovat a ekonomicky jednat. Jeho úkolem není připravit budoucí ekonomy, ale občany, kteří umí hospodařit se svým majetkem, umí být ekonomicky aktivní a umí nejen hodnotit, ale i formovat hospodářskou politiku státu. Kromě toho by měli umět zaujmout vlastní stanovisko k aktuálním ekonomickým problémům, dokázat je samostatně posoudit a zhodnotit, a to i s ohledem na širší mezinárodní souvislosti. Při tom všem nebylo zapomínáno na to, že hlavním posláním učitele občanské výchovy a základů společenských věd je nejen kultivovat ekonomické myšlení žáků, ale i formovat jejich morální názory, postoje a stanoviska.

V rámci vysokoškolské přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd jsou proto probírány takové ekonomické problémy, se kterými se občan setkává v každodenním životě. Budoucí učitelé jsou seznamování s podstatou těchto ekonomických problémů, ale i s různými názory na jejich příčiny a důsledky. Jsou vedeni k tomu, aby sami dokázali hledat různé způsoby jejich řešení a při tom si byli vědomi toho, za jakou cenu, či na úkor čeho dosáhnou předem vymezeného cíle. Je jim vštěpováno, že nezbytným předpokladem pro racionální ekonomické rozhodování jsou alespoň základní ekonomické vědomosti. Budoucí učitelé občanské výchovy a základů společenských věd jsou při své přípravě vedeni nejen k tomu, aby si osvojili nezbytné ekonomické poznatky, ale také k tomu, aby na základě získaných ekonomických vědomostí dokázali samostatně posoudit aktuální ekonomické jevy, a zvolit základní kritéria jejich hodnocení. To je předpokladem pro to, aby se především oni sami dovedli orientovat v ekonomických problémech, se kterými budou seznamovat své žáky při vlastní výuce a dokázali spolu s nimi hledat jejich odpovídající řešení. Velký důraz je kladen na to, aby se naučili nejenom předávat ekonomické poznatky, ale aby své žáky dokázali vést k samostatnému ekonomickému myšlení, aby rozvíjeli jejich ekonomické schopnosti a dovednosti a při tom pěstovali jejich kladné morální a charakterové vlastnosti.

I přes to, že jsou v rámci vysokoškolské přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd prezentovány pouze vybrané ekonomické poznatky, jsou v rámci učebního programu utříděny a předávány studentům v ucelených blocích v rámci jednotlivých samostatných kursů ekonomického zaměření. Tyto ekonomické kursy jsou vzájemně propojeny a jsou profilovány s ohledem na celkovou koncepci studia. Jedná se buď o kursy povinné, nebo o kursy povinně volitelné. V rámci každého kursu je využito dvou základních forem výuky, přednášek a seminářů. V přednáškách převládá výklad základních ekonomických problémů a v seminářích je v převážné míře rozvíjeno ekonomické myšlení budoucích učitelů.

Ekonomické kurzy jsou vyučovány v průběhu celého studia. To je rozděleno do dvou samostatných celků, do tříletého bakalářského a dvouletého navazujícího magisterského studia. V rámci bakalářského studia převažují povinné kursy a povinně volitelné kursy je pouze doplňují. Do navazujícího magisterského studia jsou zařazeny pouze povinně volitelné kursy. Z nich si student sestavuje vlastní individuální studijní plán podle svých potřeb, zájmů a schopnosti. Volí si kursy, které rozšiřují jeho vědomosti získané v bakalářském studiu, a to buď s ohledem na potřeby výuky občanské výchovy na základních školách, nebo s ohledem na potřeby výuky základů společenských věd na středních školách.

V rámci bakalářského studia jsou studentům předávány zejména základní ekonomické poznatky, zde si studenti osvojují základní ekonomické vědomosti. V rámci magisterského studia je větší důraz kladen na rozvíjení ekonomického myšlení studentů, na jejich aktivní práci, na prezentaci jejich názorů, postojů a stanovisek při řešení aktuálních ekonomických problémů, ale i na jejich přípravu na rozvoj ekonomického myšlení žáků základních a středních škol.

V bakalářském studiu jsou vyučovány povinné kurzy Ekonomie I a Ekonomie II. Tyto kurzy poskytují budoucím učitelům občanské výchovy a základů společenských věd potřebné základní vědomosti z ekonomie. Kurz Ekonomie I vymezuje ekonomii jako vědní disciplínu, charakterizuje předmět a metody jejího bádání a její místo v systému věd. Poskytuje přehled o hlavních směrech ekonomického vývoje ve vyspělých zemích, v zemích střední a v ČR. Ukazuje na základní metody hodnocení ekonomického vývoje v jednotlivých zemích a ekonomických blocích. Obsahuje úvod do mikroekonomie. Seznamuje s hlavními formami podnikání. Zabývá se finanční gramotností.

Kurz Ekonomie II zahrnuje úvod do makroekonomie a zabývá se takovými problémy, jako jsou hospodářské cykly, nezaměstnanost a inflace. Ukazuje na úlohu burzy a definuje základní formy cenných papírů. Vymezuje podstatu, cíle, nástroje a formy hospodářské politiky. Charakterizuje světovou ekonomiku, její podstatu, vývoj a strukturu. Seznamuje s procesy regionalizace a paralelně probíhajícími procesy globalizace světového hospodářství. Zabývá se evropskou integrací se zvláštním zřetelem na Evropskou unii. Hodnotí mezinárodní měnovou soustavu a její instituce. Vymezuje základní ekonomické problémy rozvojových zemí.

Na tyto povinné kurzy navazuje povinně volitelný kurz Světová ekonomika. Je určen těm, kteří si chtějí prohloubit své vědomosti o světové ekonomice. Seznamuje studenty s podstatou, vznikem, vývojem a strukturou světového hospodářství, jeho hlavními vývojovými trendy a s postavením ČR ve světovém hospodářství. Vymezuje hlavní segmenty světového hospodářství a charakterizuje základní formy mezinárodních ekonomických vztahů. Hodnotí procesy globalizace a regionalizace probíhající ve světovém hospodářství. Zvláštní pozornost věnovat evropské integraci se zaměřením na Evropskou unii a zhodnocení členství ČR v EU.

V rámci navazujícího magisterského studia se výuka ekonomie rozpadá do volitelných kurzů. Jejich obsah je orientován na přípravu učitelů občanské výchovy na základní škole, nebo na přípravu učitelů základů společenských věd na středních školách s důrazem na didaktickou aplikaci řešených ekonomických problémů. Pro přípravu učitelů základních škol je určen povinně volitelný kurs Finanční gramotnost ve výuce na ZŠ a SŠ, který seznamuje studenty se základy finanční gramotnosti. Přispívá ke zkvalitnění přípravy učitelů na jejich povolání a motivuje je k finančnímu vzdělávání žáků. Protože finančně gramotný občan dokáže lépe finančně zabezpečit sebe a svou rodinu, je schopen spravovat svůj rozpočet a odpovědněji nakládat se svými finančními prostředky, lépe se orientuje ve finančních produktech a je také schopen přijímat rozhodnutí na finančním trhu. Ve svém výsledku směřuje celý kurz k rozvíjení samostatného ekonomické myšlení a k výchově k odpovědnému rozhodování.

Do přípravy učitelů základů společenských věd pro střední školy je zařazen povinně volitelný kurs Hospodářská politika. Seznamuje studenty s podstatou, subjekty, cíli, nástroji a formami hospodářské politiky. Ukazuje na možnosti a meze její účinnosti. Nejprve prezentuje obecně teoretická východiska této disciplíny a poté poskytuje aktuální informace o hospodářské politice ČR, o hodnocení jejích cílů, nástrojů a výsledků. Uvádí příklady aplikace hospodářské politiky v jednotlivých oblastech ekonomiky a charakterizuje hlavní směry praktické hospodářské politiky ve vyspělých zemích. Rozšiřuje základní ekonomické poznatky prezentované v prvním cyklu studia s ohledem na potřeby učitelů středních škol a obsahuje taková témata, na nichž je možno rozvíjet ekonomické myšlení žáků středních škol. Jedná se zejména a hodnocení ekonomiky ČR a základních principů jejího fungování, zvláštní pozornost je věnována rozboru základních principů fungování tržní ekonomiky.

Metodologické principy interdisciplinarity jsou při řešení ekonomických problémů uplatňovány s velkým důrazem zejména v rámci státních závěrečných zkoušek, během nichž jsou řešeny jednotlivé společenské problémy z pohledu různých společenských věd, filosofie a etiky.

Naposledy změněno: neděle, 27. května 2018, 23.09