Úloha ekonomických poznatků ve výuce občanské výchovy na základní škole

I.1         Úloha ekonomických poznatků ve výuce občanské výchovy na základní škole

Studia didactica I. Kapitoly z didaktiky filosofie, etiky a společenských věd. Praha: PedF UK 2018.

Na úvod považujeme za vhodné poznamenat, že záměrně hovoříme o občanské výchově, tedy o vyučovacím předmětu, který může na základní škole integrovat ekonomické vědomosti, dovednosti a postoje prezentované v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání v rámci vzdělávacího oboru Výchova k občanství a vzdělávacího oboru Člověk a svět práce a v rámci průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.[1]

Ekonomické poznatky zaujímají ve výuce občanské výchovy na druhém stupni základní školy důležité postavení, neboť vytvářejí základ ekonomického a finančního vzdělání našich občanů. V občanské výchově jsou žáci postupně seznamováni s ekonomickými problémy, se kterými se setkávají, či budou setkávat, v běžném životě. Jsou vedeni k ekonomickému myšlení, rozhodování, ale také k ekonomickému chování. Tak jsou připravováni na vstup do občanského života.

Získané ekonomické vědomosti a dovednosti jim mají pomoci při odpovědném hospodaření nejen v rámci vlastní domácnosti, ale také v obci a konečně i v rámci širších národních a nadnárodních ekonomických struktur. Takto koncipované ekonomické vzdělání by mělo bezesporu přispět ke kultivaci ekonomického myšlení budoucích občanů a vést je k samostatnému a odpovědnému řešení aktuálních ekonomických problémů.

Základní ekonomické vědomosti a dovednosti pomáhají každému člověku při orientaci v běžném ekonomickém a politickém životě. Umožňují mu nejen lépe zvládnout ekonomické problémy osobního a rodinného života, ale také aktivně řešit ekonomické problémy v rámci firmy, i národního hospodářství. Tyto vědomosti a dovednosti sice lidem nezajistí automatický úspěch v životě ani při podnikání, ale v každém případě jim vytvoří lepší předpoklady pro jeho dosažení.

Vhodně prezentované ekonomické poznatky vedou žáky k utváření vlastních názorů, postojů a stanovisek k ekonomickým problémům každodenního života. Toho však není možno dosáhnout jen prostým poučováním o tom, jaký postoj by měl žák ke sledovanému problému zaujmout a jak by jej měl řešet. Naopak je vhodné příslušný problém důkladně vysvětlit a všestranně zhodnotit. Žáci sami by měli pod vedením učitele hledat různé způsoby jeho řešení, a to s ohledem na předem vymezené cíle. Při tom je nutno přihlížet k tomu, za jakou cenu a na úkor čeho lze předem stanovené cíle naplnit. Pouze na základě takovéto výuky ekonomických poznatků se žák učí samostatně řešit ekonomické problémy, učí se logicky uvažovat, tvořivě myslet a odpovědně se rozhodovat, a to nejen během vyučovacího procesu, ale i v životě samém. Takovýmto způsobem prezentované učivo klade mimořádné nároky nejen na žáky, ale také na odborné a pedagogické vědomosti a dovednosti učitelů.

Učitelé by měli vést své žáky tak, aby pronikali do podstaty učiva a získávali potřebné vědomosti, které budou schopni prakticky v životě aplikovat. Měli by též přispívat k rozvoji jejich schopností a dovedností na základě řešení problémových situací, měli by je učit samostatně myslet a rozhodovat, ale také by měli soustavně pěstovat jejich kladné morální a charakterové vlastnosti. Právě tomu může dobře sloužit ekonomické učivo, v jehož rámci se na mnoha místech mohou střetávat morální, etická a ekonomická kritéria hodnocení. Naplnění všech výše uvedených cílů je značně obtížné, vede cestou individuálního přístupu učitele k jednotlivým žákům a jejich skupinám a závisí do značné míry na tvořivosti každého pedagoga.

Při prezentaci ekonomického učiva, které je náročné na představivost a abstraktní myšlení žáků, bereme v úvahu věkové zvláštnosti dětí v jednotlivých ročnících. Proto postupujeme od rozboru konkrétních ekonomických problémů, s nimiž se žák seznamuje ve svém bezprostředním okolí, v rámci své rodiny, až k problémům, které se týkají širších ekonomických souvislostí a zachycují jevy a procesy probíhající v rámci celého národního hospodářství, popřípadě i světové ekonomiky. Takto je žákům postupně rozšiřován pohled na ekonomické problémy, které je obklopují, a spolu s tím také rozvíjen obsah ekonomických poznatků, s nimiž jsou seznamováni.

Vzhledem k náročnosti prezentovaného ekonomického učiva jsou v rámci občanské výchovy vysvětlovány jednotlivé ekonomické jevy a procesy pomocí konkrétních příkladů, o nichž víme, že se s nimi žáci setkávají, a které je možno zachytit v regionu, v němž působíme.

Při vyučování se opíráme o aktivní činnost žáků a využíváme především příklady, které žáci sami přinášejí. Při výběru jednotlivých ekonomických problémů, jimiž se při výuce zabýváme, volíme ty, které jsou pro život v daném teritoriu typické, a které se žáků bezprostředně dotýkají, či se kterými se budou muset při vstupu do aktivního ekonomického života vypořádávat. Při tom uplatňujeme také individuální přístup k žákům s ohledem na jejich specifické zájmy, plány, ale i schopnosti, a to vhodnou vnitřní diferenciací vyučování.

Je zřejmé, že plnění takto náročně koncipovaných cílů vyučovacího procesu není možné jednoduše ověřovat. Jestliže k cílům práce učitele občanské výchovy nepatří jen to, aby žáci zvládli určitý okruh ekonomických vědomostí, ale aby získané základní ekonomické vzdělání vedlo žáky k odpovědnému hodnocení ekonomických problémů, k promyšlenému ekonomickému chování a k racionálnímu ekonomickému rozhodování a konečně, aby přispělo rovněž k formování důležitých rysů osobnosti žáků projevujících se v jejich názorech a morálních postojích, pak kontrola výsledků vyučování běžnými pedagogickými prostředky, uplatňovanými v průběhu vyučovacího procesu, není jednoduchá.

Ověřování výsledků takto náročně pojatého vyučování v praxi je značně složité a je případně možné až s určitým, někdy značně dlouhým, časovým odstupem. Proto se do průběžného hodnocení žáků musí promítat zejména jejich aktivita a schopnost samostatně řešit přiměřené ekonomické problémy. Toto průběžné hodnocení by mělo sloužit především k dalšímu zdokonalování a zefektivňování používaných didaktických metod a postupů.

V rámci občanské výchovy není žákům poskytováno systematické odborné ekonomické vzdělání směřující k výchově budoucích národohospodářů, ale jedná se o cílevědomý výběr základních ekonomických poznatků, nezbytně spadajících do všeobecného vzdělání, které bude žák, budoucí občan, využívat v každodenním životě. Tyto vědomosti mu pomohou tehdy, až se bude rozhodovat o svém budoucím povolání, až se bude připravovat na svou budoucí profesi a volit způsob, kterým se zapojí do ekonomického života.

Tyto ekonomické poznatky využije při hospodaření v rámci své domácnosti, ale také v obci, a nakonec i v rámci celé národní ekonomiky. Získané ekonomické poznatky se stanou obecnou základnou pro jeho každodenní racionální ekonomické rozhodování, bez ohledu na to, jestli bude vystupovat jako výrobce, či jako spotřebitel, ať již vstoupí do ekonomického života jako zaměstnavatel, či jako zaměstnanec. Osvojený soubor znalostí, dovedností a postojů se stane předpokladem pro to, aby dokázal lépe finančně zabezpečil sebe a svou rodinu a uměl aktivně vystupovat na trhu finančních produktů a služeb, orientoval se v problematice peněz a cen a byl schopen odpovědně spravovat svůj, či rodinný rozpočet, včetně finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace. I přes to, že při občanské výchově jsou prezentovány pouze vybrané ekonomické poznatky nezbytné pro každého občana a využitelné v každodenním životě, musí být utříděny a systematicky rozvrženy do jednotlivých ročníků, a to s ohledem na věk žáků i na celkové obsahové zaměření výuky občanské výchovy.

Utřídění vzdělávacích obsahů vzhledem ročníkům základní školy

V nižších ročnících druhého stupně základní školy se soustřeďujeme na rozbor takových ekonomických jevů, se kterými se žák zpravidla setkává ve svém bezprostředním okolí, v rámci života v domácnosti. Zaměřujeme se zejména na rozbor hospodaření domácnosti a rozhodování o tomto hospodaření. Ukazujeme na význam rozpočtu domácnosti, vymezujeme možné příjmy a výdaje tohoto rozpočtu a posuzujeme význam jednotlivých příjmových a výdajových položek. Zvažujeme jejich volbu v různých domácnostech. To vše taktně, na základě modelových situací, v dialogu se žáky, prostřednictvím jejich dosavadních zkušeností. 

Probíráme-li význam osobního rozpočtu, můžeme zhodnotit úlohu peněz, různé nástroje placení a jednotlivé možnosti nakládání s penězi.  S problematikou peněz pak úzce souvisí tvorba ceny a vliv inflace na hodnotu peněz, ale také role spotřebitele na trhu, jeho práva a možnosti jejich ochrany. Při výuce rozvíjíme uvážlivý a odpovědný vztah žáků k penězům a majetku vůbec a vedeme je k zodpovědnému hospodaření. Tento blok ekonomických poznatků by měl bezesporu vyústit v závěr, že k dobrému chodu každé domácnosti přispívá také zodpovědné hospodaření s majetkem. Domácnost může dobře fungovat, jestliže její členové dokáží s prostředky, se kterými disponují, správně a zodpovědně hospodařit, jestliže její členové uvážlivě promýšlejí své výdaje a berou při tom v úvahu svoje příjmy, se kterými disponují. V tom případě do jisté míry nezáleží ani tolik na majetku a bohatství domácnosti, ale především na zodpovědném hospodaření s tímto majetkem.

Ve vyšších ročnících žáky postupně seznamujeme se širší ekonomickou realitou, se kterou se setkávají v rámci obce a posléze i v rámci celého národního hospodářství. Podrobně je seznamujeme s takovými kategoriemi jako je majetek a bohatství.  Pojednáváme o různých zdrojích získávání majetku a jeho tvorbě. V této souvislosti můžeme negativně zhodnotit nečestné obohacování. Seznamujeme žáky s úlohou bank a jejich službami, s různými formami finančních produktů, porovnáme s nimi různé možnosti nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice).

Hodnotíme různé způsoby krytí deficitního rozpočtu a druhy pojištění. V kontextu s rozborem různých možností získávání majetku posuzujeme i různé možnosti jeho využívání. Probíráme problém majetkové nerovnosti a sociální spravedlnosti. Ukazujeme na význam vlastnictví a na to, jak jsou vlastnická práva chráněna. Tyto ekonomické poznatky by měly žáky vést k respektování bohatství naší země, k odpovědnému vztahu k majetku, a především k jeho zodpovědnému užívání. Žáky vedeme k tomu, aby si uvědomili, že ten, kdo s určitým majetkem disponuje, by sním měl i odpovědně hospodařit a měl by jej umět i účelně užívat, neboť jen tak přispěje ke zvýšení bohatství celé společnosti.

V rámci občanské výchovy připravujeme mladého člověka na vstup do života také v tom smyslu, že se zabýváme volbou jeho povolání. Vedeme jej k odpovědné přípravě na toto povolání, ale i ke svědomitému výkonu zvolené profese. Spolu se žáky se zamýšlíme nad jejich osobními schopnostmi, vlohami a zájmy. Ty pak konfrontujeme s možným uplatněním ve zvoleném povolání. Ukazujeme na různou délku a náročnost přípravy na jednotlivá povolání a připomeneme i nestejnou míru konkurence, se kterou se žáci zřejmě setkají na cestě ke zvolenému povolání. Citlivě se žáky probíráme i možné důsledky případného neúspěchu při volbě a výkonu zvoleného povolání. Ukazujeme na etická kritéria a morální aspekty volby povolání a způsobu obživy. V rámci výchovy k občanství vedeme žáky k tomu, aby si zvolili takové povolání, které je bude uspokojovat, umožní jim, aby v něm uplatnili své vlohy, rozvinuli své schopnosti a úspěšně se začlenili do hospodářského života společnosti.

V nejvyšších ročnících základní školy ukazujeme žákům na místo člověka v hospodářském životě společnosti. Hodnotíme s nimi význam přípravy na povolání. Přiblížíme jim úlohu zaměstnance a zaměstnavatele. Ukážeme jim na možnosti individuálního podnikání v rámci živnosti i společného podnikání v rámci obchodních společností, na význam akciových společností a úlohu akcií. Rozebereme systém sociálního zabezpečení, nemocenského pojištění a úlohu podpor v nezaměstnanosti. Tento soubor ekonomických poznatků by měl žákům podat všeobecný přehled o hospodářském životě společnosti a ukázat jim na různé možnosti zapojení do tohoto života.

Rovněž žáky seznamujeme se základními charakteristikami našeho národního hospodářství a posuzujeme jeho strukturu. Hodnotíme spolu se žáky úlohu soukromého a státního sektoru, vymezujeme úlohu primárního, sekundárního a terciárního sektoru. Zabýváme se problémy jednotlivých odvětví našeho národního hospodářství. To vše se zřetelem na aktuální otázky, se kterými se žáci setkávají v rámci regionu, ve kterém žijí.

Vymezené okruhy problémů žákům přibližujeme prostřednictvím konkrétních příkladů, s nimiž se setkávají. V nejvyšším ročníku základní školy žákům ukazujeme i na základní principy fungování našeho národního hospodářství. Charakterizujeme základní znaky tržní ekonomiky, nabídku, poptávku, cenu a význam konkurence a podoby nekalé soutěže. Rovněž tyto problémy konkretizujeme a rozebíráme pomocí názorných příkladů a učíme žáky přemýšlet o ekonomických problémech v širších souvislostech. Vedeme je k realistickému posuzování místa naší ekonomiky ve světovém hospodářství a k pozitivnímu vztahu ke své vlasti.

Nejstarší žáky základních škol můžeme začít žáky seznamovat s hospodářskou politikou, ukazujeme na cíle, nástroje a formy hospodářské politiky a učíme je, jak se mohou jako voliči podílet na formování hospodářské politiky ve své zemi. Zdůrazňujeme, že ekonomické vědomosti každému občanu umožní, aby se při volbách rozhodoval o ekonomických otázkách kvalifikovaně. V demokratické společnosti se občan aktivně účastní na formování cílů a nástrojů hospodářské politiky jako volič a jako aktivní účastník politického a veřejného života, a proto by se měl umět v uvedených problémech orientovat. Na základě ekonomických vědomostí by občané měli umět vymezit vlastní ekonomické cíle, a to v širších vztazích a souvislostech, a na základě toho pak volit a podporovat ty politiky, kteří vyjadřují jejich i obecné zájmy, a kteří také poskytují záruky na úspěšné naplnění stanovených ekonomických cílů.

V rámci občanské výchovy ukazujeme na úlohu světového hospodářství a na vliv vnějšího prostředí na ekonomický vývoj v naší zemi. Vyzdvihujeme význam mezinárodních ekonomických integračních procesů a zabýváme se Evropskou unií a členstvím České republiky k tomuto evropskému seskupení. Ukazujeme na důsledky globalizace a regionalizace světové ekonomiky.

Hlavní cíl výuky vybraných ekonomických poznatků

Závěrem této podkapitoly je možno konstatovat, že hlavním cílem výuky vybraných ekonomických poznatků v rámci občanské výchovy na druhém stupni základní školy je přispět k tomu, aby mladý člověk neviděl smysl svého života pouze v hromadění majetku, ale aby byl schopen stát se dobrým hospodářem, který odpovědně pečuje o svůj i svěřený majetek a nachází uspokojení ve svém povolání.

Získané ekonomické vzdělání by mu mělo pomoci vstoupit do ekonomického života společnosti, mělo by mu pomoci při racionálním ekonomickém rozhodování a při odpovědném řešení ekonomických problémů, se kterými se v životě setká. Celkově by získané základy ekonomického vzdělání měly přispět ke kultivaci ekonomického myšlení a chování občanů a vytvořit základy pro další rozvoj jejich finanční a ekonomické gramotnosti.

Literatura:

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2017.