Autorství není zpochybňováno, pouze jeho rozsah podílu, souvisí se strukturou:

kap. 1–14 psány v 1. os. mn.č. nebo j.č.

kap. 15–20 v 3. os. č.j. (vypravuje někdo jiný, podle Karlovy koncepce?, podle jeho zápisků?)

1. část:

kap. 1–2 obecné úvahy nábožensko-mravní (zde spor o autorství)

kap. 3–10 dějové vyprávění do r. 1339

kap. 11–13 výklad na podobenství evangelia sv. Matouše XIII, 44–52

kap. 14 události 1339–1340

2. část:

jiný charakter výkladu, který pokračuje do r. 1346, ale po časové mezeře asi 1,5 roku

 

účel sepsání: více výkladů (vyčíst lze všechny)

- poučení pro nástupce (podobné knížecímu zrcadlu), oproti tomu je realističtější, jako příklad užívá vlastní život – poklesky mládí, obrácení, úspěchy. Naučnému cíli podřizuje výběr faktů – není sděleno vše, idealizuje vztah s otcem.

- apologetická a propagační funkce

- vyjádření představ vlastní koncepce státu, určeno pro veřejnost (obraz úspěšného vladaře, výlučné postavení královské moci, víra v její sakrální původ)

- historický spis (tato rovina potlačena, záměr nebyl shodný s kronikami)

Spis je zakotven ve středověkém myšlení, není to dílo humanistické;

i přes nepřesnost dat a fakt, je to důležitý pramen, vypovídá o myšlení autora, který chtěl ukázat správnou životní cestu a boží milost a vlastní boží vyvolenost.

Možné vzory:

antická a pozdně křesťanská tradice  

sv. Augustin – Konfese (těžké vlastní hledání pravdy, u Augustina o vnějším životě jen zmínky jako exempla, Karel naopak na vlastním životě to ukazuje)

 

Datace:

Nejvíc sporná, přitom od určení doby vzniku se odvíjí možnost stanovit předlohy, stáří autora ve chvíli vzniku, tedy odstup od událostí, stav jeho paměti apod.

Názory na dobu vzniku:

a) k r. 1346 datuje Chaloupecký, Kutnar, Vidmanová (začal r. 1346, po korunovaci)

b) do 50. let Loserth, Šusta, Bláhová (s ohledem na odkaz u Marignoly datuje 1346-55)

c) do 60. let Palacký, Fiala (předpokládá 2 fáze vzniku v rozmezí 1365-72, vztah ke kronice Beneše Krabice)

d) do 70. let Spěváček, Čechura

 

Předlohy:

Patrná je souvislost s kronikou Beneše Krabice; pravděpodobná je znalost kroniky Zbraslav.

 

Způsob vzniku: psal sám nebo diktoval? Podle deníku nebo zpaměti?

Původní jazyk: prokázána latina (podle vztahu lat. verze a čes. překladů); dvojí dobový český překlad (14. a ½ 15. stol.), německý překlad z 2. ½ 15. stol.

 

Rukopisy: 13x latinsky, 6x stč., 1x něm.

Ilustrované rkpy – oba ve Vídni, Nár. knihov.:

1. r. 1472 psal Jan z Roudnice rukopis se souvislou řadou ilustrací, které

2. použity jako předloha pro druhý honosnější rukopis z poč. 16. stol.

Byly snad použity při nástupu Vladislava Jagellonského (1471) a korunovaci Ludvíka (1509) jako „poučný materiál“.

 

Edice: Jos. Emler, FRB III, 1882 (lat., stč., něm.)

            přetisk B. Ryba, Vita Caroli Quarti, 1978

            řada českých překladů (K. Hrdina, J. Pavel, R. Mertlík, F. Heřmanský…)

 

Dějový plán:

kromě úvodu a meditací, má několik typických témat – rodové vztahy, popisy bojů v severní Itálii, vidění, přírodní úkazy a pozorování, vztah k otci, politika.

Děj doveden k říšské korunovaci jako prvnímu vrcholu Karlovy cesty od mladické nezodpovědnosti k panovnické moudrosti.

Naposledy změněno: sobota, 27. února 2021, 20.58