Středověké město
13. století přineslo do českých zemí řadu převratných změn:
- emancipaci církve (1222 – Velké privilegium P. O. I. pro církev)
- listinné stvrzení dědičnosti majetku šlechtických rodů (statuta Konráda Oty)
- zakládání měst
- venkovská kolonizace
Prameny k počátkům měst:
Kroniky si všímají těchto dějů málo:
- II. pokračování naznačuje nechuť k Václavu I. že obtěžoval církevní instituce prací na opevňování měst
- Dalimil kritizuje P. O. II. za skutečnosti spojené s budováním měst (zabírání majetků šlechtě bez náhrady, povolání Němců-kolonistů)
Listiny: městská diplomatika začíná právě až ve 13. stol., ale vyvíjí se postupně:
1. „zakládací listina“ = většinou smlouva s lokátorem, nebo dovolení město založit
2. město jako příjemce (panovník nebo jiný vydavatel pro město, privilegia; potvrzení souboru práv)
3. město jako vydavatel (od poloviny 13. st.):
- za sebe (malé množství, např. pro nižší duchovní nebo měšťany)
- za své měšťany (kteří nemají písaře, pečetidlo)
4. měšťan jako vydavatel (od 2. poloviny 13. stol.) – s pečetí města nebo vlastní
Úřední (městské) knihy jsou písemnosti typické pro město
nejstarší dochované čes. jsou až
1310 – Liber vetustissimus (Staré Město pražské)
1311 – Nový Bydžov – pamětnice
Žitava – 70. léta 13. st. (Jan z Gubenu) – nejstarší na tehdy čes. území
Referát:
František Hoffmann, Středověké město v Čechách a na Moravě, Praha 2009
Jiří Kejř, Vznik městského zřízení v českých zemích, Praha 1998
Edice listin týkajících se měst (zvl. privilegia):
Codex iuris municipalis (editoři: Jaromír Čelakovský, Gustav Friedrich, Antonín Haase)
I. Praha
II. Královská města do r. 1420
III. Královská města 1420-1526
IV. Poddanská města