Nejčastější příčinou dědičných metabolických poruch jsou mutace jaderné DNA v zárodečných buňkách (a tím pak i v somatických buňkách) s monogenní mendelovskou dědičností (autosomálně recesivní, gonosomálně recesivní i dominantní). Méně častou příčinou DMP jsou mutace mitochondriální DNA, které se přenášejí maternálním typem dědičnosti. Mutace mohou být typu bodových mutací (missense, nonsense, synonymní mutace), delecí a inzercí (s nebo bez posunu čtecího rámce), přičemž z typu mutace a její lokalizace nelze často přímo určit stupeň postižení funkce příslušného proteinu. Fenotypové projevy u dvou jedinců se stejným genotypem se mohou lišit v důsledku dalších faktorů jako je vliv prostředí (dieta, životní styl u nemocí malých molekul) či jako jsou např. epigenetické změny, epistáze (interakce s alelickými variantami v jiných genech), inaktivace X-chromozomu (lyonizace).

Nejčastějším typem dědičnosti u DMP je dědičnost autosomálně recesivní, kdy rodiče jsou přenašeči (heterozygoti) pro DMP s mutací v příslušném genu a jejich děti mají 25% riziko, že zdědí obě mutace svých rodičů a budou mít DMP (pro klinickou manifestaci je nutná přítomnost patogenních mutací na obou rodičovských alelách příslušného genu). Z manželství dvou nosičů mutovaného genu se v průměru narodí jedno dítě zdravé, jedno nemocné a 2 heterozygoti/přenašeči. Heterozygoti jsou sice klinicky zdrávi, ale mají jen polovinu enzymové/transportní aktivity. Nosičství patogenní mutace lze prokázat vyšetřením DNA, výjimečně enzymologickým vyšetřením či zátěžovým testem. Tento typ dědičnosti se často vyskytuje u příbuzenských sňatků. Příkladem onemocnění s autosomálně recesivní dědičností jsou např. fenylketonurie, srpkovitá anemie nebo cystická fibróza.

Vzácnějším typem dědičnosti DMP je dědičnost vázaná na X chromosom (gonosomální). V rodokmenu bývá přenos DMP z ženy na muže nebo z muže na ženu, ale nikdy z muže na muže.

U gonosomálně recesivních onemocnění jsou obvykle nemocní hemizygotní muži a ženy-heterozygotky jsou přenašečkami. Heterozygotní ženy jsou obvykle klinicky zdravé, ale v případě vyšší míry inaktivace zdravého X chromosomu (lyonizace) se může DMP klinicky manifestovat, obvykle v menší míře než u mužů. Příkladem gonosomálně recesivních onemocnění jsou hemofilie A i B, deficit glukosa-6-fosfátdehydrogenasy a Lesh-Nyhanův syndrom.

Gonozomálně dominantní choroby postihují obě pohlaví, postižený otec však nikdy nepředá nemoc svému synovi, zatímco všechny jeho dcery budou postiženy. Postižená žena předává nemoc polovině svých dětí bez ohledu na jejich pohlaví. Příkladem tohoto typu onemocnění je vitamin D-rezistentní rachitis.

Dědičnost autosomálně dominantní je vzácným typem dědičnosti v oblasti DMP, pacienti se vyskytují v několika generacích, v rodokmenu lze zaznamenat přenos DMP z muže na muže. Příkladem autosomálně dominantního typu dědičnosti jsou některé typy porfyrie, Huntingtonova chorea, familiární hypercholesterolemie (deficit LDL receptoru) či Leidenská mutace (faktor V krevního srážení).

Dědičnost maternální s mutacemi v mitochondriální DNA je u DMP vzácná. Přenos mutací probíhá prostřednictvím mitochondriální DNA, která je děděna vždy od matky. Většina takovýchto mutací je spojena s poruchou energetické funkce mitochondrie, proto se tyto mutace projevují zejména poruchami energeticky náročných orgánů, jako je třeba nervový systém nebo zrakové ústrojí. Většinou mají pozdější nástup (až v dospělém věku).

Naposledy změněno: pondělí, 12. března 2018, 14.06