Pro naplnění cílů výzkumu byla zvolena kvalitativní metodologie výzkumu. Smyslem je získat individuální výpovědi advokátů, vnímat jejich osobní náhledy na profesní kompetence, zasadit je do kontextu jejich profesní praxe a na základě závěrečné analýzy a posouzení výstupů ve vzájemných souvislostech interpretovat výzkumné otázky.
Výchozí metoda uplatňovaná při výzkumu je analýza dokumentů. Analyzovanými dokumenty jsou především odborné články a literatura v oblasti vzdělávání dospělých, andragogiky, teorie profesních kompetencí a kompetenčních modelů. Zkoumané dokumenty jsou v menší míře v českém jazyce, ve větší míře však pracuji s dokumenty z anglo-amerického prostředí.
Jako hlavní výzkumná metoda je zvolen hloubkový rozhovor. Průběh rozhovoru se bude v jednotlivých případech mírně odlišovat, nicméně vždy je veden jednotným cílem, který je zachycen ve výzkumných otázkách. Je důležité připomenout, že ve všech realizovaných rozhovorech jsou tazatelské otázky formulovány stejně. To je podstatné pro možnost porovnávání výpovědí respondentů a dosažení alespoň základní míry objektivity výzkumu. Tazatelské otázky jsou formulovány jako otázky otevřené s cílem maximálního prostoru pro vyjádření respondenta.
Pro splnění požadavku na kvalitu výzkumu není zcela rozhodný počet respondentů, jako spíš jejich kariérní profily, prostředí, ve kterém působí, a to s cílem prozkoumat jejich perspektivu a náhled na zkoumaný jev. Výzkumný vzorek je plánován tak, aby byl tvořen advokáty s různou mírou zkušeností, z různých částí České republiky a s různou kariérní cestou. Při formování výzkumného vzorku bude zužitkována metoda sněhové koule (snowball sampling method), kdy budou do výzkumu zapojeni advokáti na základě doporučení jednotlivých respondentů. Předpokládaný počet respondentů je 15.
Analýza dat z hloubkových rozhovorů bude provedena tzv. induktivní metodou kódování, kdy dochází k tvorbě kódů z existujících dat. Naproti tomu analýza dokumentů, jakožto další užívaná výzkumná metoda, je vedena přístupem deduktivním. Využívání plurality výzkumných metod musí nutně vést k provedení triangulace.
Při přípravě hloubkových rozhovorů bylo zjištěno, že respondenti-advokáti nejsou seznámeni s pojmem profesní kompetence advokátů a mohlo by docházet k nejednoznačným výkladům jednotlivých pojmů a tím i ke zkreslování získaných dat. Za tímto účelem byl jako doplňková metoda zvolen dotazník. Dotazník slouží jako podkladový materiál pro vedení hloubkových rozhovorů. Cílem využití dotazníku je především posílit validitu celého výzkumného šetření, jelikož prostřednictvím tohoto nástroje bylo zajištěno, že všichni respondenti rozuměli pojmu profesní kompetence stejně a byl tak položen základ pro objektivizaci celého výzkumného procesu. V hloubkových rozhovorech jsou pak blíže rozebrány odpovědi respondentů z dotazníku a zjišťovány argumenty pro jejich tvrzení.