Národní zpráva TALIS 2018 - 3. Proměny výuky a výzvy

Národní zpráva TALIS 2018 - 3. Proměny výuky a výzvy

autor Blanka Bilovská -
Počet odpovědí: 4

Po prečítaní kapitoly som si vybrala tému 3. Proměny výuky a výzvy, 3.1 Náplň hodiny

V grafe 3.14 Podíl učitelú, kteří přisuzují následujúcím výdajovým prioritám vysokou dúležitost, ma prekvapilo grafické znázornenie – Podpora žákú se speiálními potřebami – 19% Česká republika , 41% EU a ďalej Podpora žákú ze znevýhodněného nebo přistěhovaleckého prostředí – 10% Česká republika, 29% EU.  Podľa uvedeného grafu vnímám situáciu v školstve EU ,napríklad v krajine Rakusko viac financovanú zo strany štátu. Platy učiteľov sú neporovnateľne vyššie ako v Českej republike alebo na Slovensku. Z toho vyplývajú aj pririority učiteľov. Nízke percento podpory žiakov so špeciálnymi potrebami súvisí s nedostatkom špecializovaných pedagogov, resp. mladý pedagog kvôli platu ide pracovať do inej sféry.  Zarážajúce je, že ani učitelia v ČR veľmi tejto priorite neprikladajú veľmi dôraz narozdiel od učiteľov v EU. Ďalej je dôležitý údaj, ktorý ukazuje , že  tak vysoké percento učiteľov v Českej republike, ktorí žiadajú navýšenie platov. Je to na zamyslenie.

Ďalším pre mna zaujímavým údajom a ukazovateľom je, že zo štátov EU je Česká republika krajinou s najmenším podieľom učiteľov, ktorí vnímajú prioritu podpory žiakov zo znevýhodneného alebo pristehovaleckého prostredia za dôležitú. Je to iba 10% podobne ako Slovenská republika 14%. Keďže som dlhší čas pracovala v Rakúsku a momentálne aj mimo EU, vidím veľký rozdiel v zložení žiakov v škole. V Českej republike učitelia zrejme nie sú zvyknutí na multikultúrne zloženie ešte, ktoré je už dávno v Rakusku alebo iných západných krajinách uplne bežné. Možno sa budú pomaly pedagogovia pripraviť aj na takúto situáciu pri dnešnej migracii obyvateľstva.

V odpovědi na Blanka Bilovská

Re: Národní zpráva TALIS 2018 - 3. Proměny výuky a výzvy

autor Daniela Vančurová -
Multikulturní složení žáků ve školách v EU je dle mého názoru způsobené migrační krizi, která v nedávných letech postihla EU. Máte pravdu v tom, že by se ČR na tyto žáky měla patřičně připravit. Vidím to i u nás na škole kde působím. Do nového školního roku přijdou žáci z různých menšin a neumí vůbec česky. Na školách chybí ped. pracovníci, kteří by byli těmto žákům nápomocní, ale zase na druhou stranu by jich bylo za potřebí celkem dost (minimálně na každý jazyk překladatel), ale na to bohužel nejsou finance.

Ale pokud se ČR chce přiblížit západnímu světu - Evropě, měli by na MŠMT nad tímto pouvažovat.
V odpovědi na Daniela Vančurová

Re: Národní zpráva TALIS 2018 - 3. Proměny výuky a výzvy

autor Michaela Kurillová -
Multikulturní téma ve školství je kapitola sama o sobě v ČR. Nejsme na to dost dobře připraveni a zvyklí. Měli jsme na škole program, který začleňoval cizince, dokonce jsme chtěli i vařit národní jídla různých zemích v kuchyňce, ale přišel covid a plány jsou pryč. Určitě chybí i pedagogičtí pracovníci, kteří by se zaměřovali jen na tuto oblast, jak to mají nastavené západní státy, uvidíme, ale, jak se to vyvine v budoucnu. Určitě hrají roli i peníze na zaplacení těchto pracovníků.
V odpovědi na Blanka Bilovská

Re: Národní zpráva TALIS 2018 - 3. Proměny výuky a výzvy

autor Roman Vilikus -
V ČR a možná i na SAlovensku není multikulturalita opravdu tak zakořeněnou věcí, jako v jiných zemích, myslím, že s tím v ČR zatím neumíme moc pracovat, i když pravidla na to, jako na vše ostatně, máme.
V odpovědi na Blanka Bilovská

Re: Národní zpráva TALIS 2018 - 3. Proměny výuky a výzvy

autor Vladimíra Příhodová -
Vážená Blanko,

souhlasím, že učitelé v ČR i SR si budou muset zvyknout na migraci žáků i z jiných kultur. V západních zemích je to běžný jev. Termín MKV je něčím novým, velkou neznámou. Nejraději by dostaly do rukou přesný návod jak MKV učit, jak ji začlenit do osnov. Učitel ale přece nemůže přijít do třídy a říci tak a dnes budeme dělat MKV. Hlavní zbraní a pomocníkem pro učitele při realizaci MKV je přece přirozenost. Přirozenost je to jediné co funguje a co je skutečně potřeba. Každý jedinec má právo na to, aby byl ostatními respektován jako rovnocenný partner, to ovšem znamená, že musí být respektován také jeho původ a na něm závislá hodnotová a kulturní orientace. Jinými slovy řečeno : plně respektovaným občanem jsem až v momentě, kdy jsem respektován také jako černoch, Rom, muslim nebo buddhista. (Václavík, 2001).