Úkol 2: Formuluj k tématu své disertační práce výzkumný problém a hypotézy

Povinné předškolní vzdělávání

Povinné předškolní vzdělávání

by Marie Dědičová -
Number of replies: 3

Vliv povinného předškolního vzdělávání na školní připravenost dětí.

Výzkumný problém: 

Výzkum se bude zabývat vlivem zavedení povinného předškolního vzdělávání na školní připravenost dětí a názory učitelů, rodičů a specialistů z pedagogicko-psychologických poraden na povinné předškolní vzdělávání.

Vliv povinného předškolního vzdělávání budeme sledovat pomocí testů školní připravenosti na začátku povinného předškolního vzdělávání a na konci školního roku. Budeme porovnávat skupiny dětí, které docházeli do mateřské školy pouze jeden rok a déle než jeden rok. Také budeme porovnávat výsledky dětí, které docházely do mateřské školy s těmi, které byly v domácím vzdělávání.

Vycházím z výzkumů o významu předškolního vzdělávání na školní připravenost dětí (Vandenbroeck, Lenaerts, & Beblavy, 2018). Z výzkumů, které dokazují lepší školní výsledky, (především v matematické a čtenářské gramotnosti) těch dětí, které docházely nejméně rok do předškolního vzdělávání (PISA, 2015; Melhuish et al., 2015; Magnuson, Ruhn, & Waldfogen, 2004). A z výzkumů potvrzující kladný vliv předškolního vzdělávání na sociální rozvoj dítěte (Arrabal, 2018; Diawara, 2007).

Výzkumný cíl:

1)  Zjistit vliv povinného předškolního vzdělávání na školní připravenost dětí předškolního věku.

  1. Zjistit, jaký je rozdíl v školní připravenosti dětí, podle toho, jak dlouho navštěvovaly mateřskou školu.
  2. Zjistit, jaký je rozdíl v školní připravenosti dětí, podle toho, zda docházeli do mateřské školy nebo byly v domácím vzdělávání.

2)  Zjistit a porovnat názory učitelů mateřských škol, základních škol, rodičů, speciálních pedagogů a psychologů na povinné předškolní vzdělávání.

Hypotézy:

H1: Děti, které docházely do mateřské školy déle, než jeden rok dosahují lepší výsledků v testech školní připravenosti než děti, které docházely do mateřské školy pouze jeden rok

H2: Děti, kteří docházely do mateřské školy dosahují vyšších výsledků v testech školní připravenosti než děti, které byly v domácím vzdělávání.

 

In reply to Marie Dědičová

Re: Povinné předškolní vzdělávání

by Jakub Režňák -
Dobrý den, Marie.
Měl bych dva dotazy.
1) v jakém okamžiku plánujete měřit tu připravenost? Na konci MŠ, začátku ZŠ nebo až v průběhu prvního ročníku? Ono by totiž mohlo být zajímavé srovnání dětí po prvním roce ZŠ - jaký vliv měla docházka do MŠ.
2) Pod pojem domácí vzdělávání zahrnujete vše mimo MŠ nebo budete rozlišovat rodiče, kteří nějak systematicky pracovali s dětmi od těch, kteří tak nedělali?
In reply to Jakub Režňák

Re: Povinné předškolní vzdělávání

by Marie Dědičová -
Dobrý den,
1) Připravenost budu měřit na začátku posledního roku mateřské školy a na jeho konci, právě z toho důvodu, jestli se prokáže vliv docházky do MŠ - ale myšlenka měřit na začátku základní školy je také velmi dobrá :)
2) Rozlišovat rodiče již dále nebudu, obávám se, že již tak budu mít problém s velikostí souboru. Součástí výzkumu by také měly být kazuistiky dětí, které jsou vzdělávány v různých prostředí a tam bych už popsala co přesně se s dětmi dělalo :)
Děkuji za dotazy!
In reply to Marie Dědičová

Re: Povinné předškolní vzdělávání

by David Greger -
Dobrý den, vyvarovla bych se tvrzení v 1. větě: "Výzkum se bude zabývat vlivem zavedení povinného předškolního vzdělávání" ... toto naznačuje kauzální VP, nicméně vy kauzalitu nebudete moci ověřit... naopak hypotézy již jsou fomrulovány v pořádku . Nebudete umět splnit cíl č. 1) Zjistit vliv povinného předškolního vzdělávání na školní připravenost dětí předškolního věku. Ovšem rozdíly mezi skupinami dětí, které chodily déle nebo kratší dopbu, či těmi co chodily a těmi co byly v individuálním vzdělávání ověřit můžete. Jde však o korelační výzkumný problém, nikoliv kauzální. Abyste mohla něco kauzálně vyvozovat, vyžadovlao by to předem přisodit náhodně děti do skupiny, která začnou chodit do MŠ ve 3 letech a další (pdpobně velkou část, který začne v 5 letech). a měřila je před a po. Problém však je, jak měřít něco před a po u tak malých dětí, byl by to spíše výzkum stejně zaměřený na dvě skupiny bez pretestu, ale pak nemáme experiment ani kauzalitu. Druhá možnost by bylo na poměrně velkých souborech žáků vybrat pak dvojice podobných dětí (propensity score matching - statisticky, obecně přiřazování podobných dětí, dle různých charakteristik) a sledovat tedy jejich vývoj mezi 3 a 6. Problém měření však zůstává. A ten se týká i vašeho korelačního výzkumu. Co přesně použijete  na měření školní připravenosti? Předkošlní dítě nemůžete diagnostikovat příliš dlouho. Na druhou stranu složky k měření v rámci školní připravenosti j sou různé a mnohé. Co si vyberete k měření a proč? Jaký nástroj/e použijete? To si musíte vyjasnit poměrně brzy a dost Vám to zúží školní připravenost. Která je jinak velmi široká. A pořád platí, že dítě klidně může být školně nepřipravené v jiné oblasti, než jste měřila. Tedy nemluvil bych o školní připravenosti, ale jen o těch doménách, které budete měřit a z nich bych pak odvozoval, že jsou zprostředkující (proxy) proměnnou na školní připravenost a musíte to zdůvodnit. Tedy je třeba dále zpřesňpvat hgypotézy lze ponechat s nějakým upřesněním měřících nástrojů.