"zůstává nejistá" a doplněk vs. pu průvodních okolností

Re: "zůstává nejistá" a doplněk vs. pu průvodních okolností

autor Hana Dufková -
Počet odpovědí: 0
Martine, děkuju, to jsou velmi dobré dotazy. A je super, že jste využil další zdroje.

Ano, jistá elipsa tam je. Dokládá to i to, že existuje i konkurenční, byť příznaková a v praxi tuším marginální, gramatická podoba s instrumentálem: zůstává nejistou (zůstává to hlavní otázkou atd.). Na věci to ale tolik nemění, celé "být nejistý" je jeden větný člen, a je-li zapojen do nějaké další konstrukce s modálním nebo fázovým slovesem, prostě se to celé sloučí: musíš být nejistá, měla bys být nejistá, začneš být nejistá. U zůstávat to není typické, to je pravda. U konstrukce "zůstávat doma" bych zůstávat brala jako plnovýznamové, protože je doplněno určením místa. Pokud bychom pro jednotnost volili přístup, že zůstávat se nechová jako fázové sloveso v žádném ze svých kontextů, což by jistě někdo preferoval, chovala by se doplnění různě. Konkrétně v našem případě "nejistá" by bylo opravdu nejblíže doplňku, a to kvůli shodě v čísle a jmenném rodě.

Ve větě "Zemřel jako vážený muž" se kongruence opravdu předpokládá, a to taková prvoplánová on-muž. Očekáváme, že pokud by v podmětu bylo femininum, v doplňku by bylo slovo žena. Troufnu si odhadovat, že to je věc, o níž by se dalo v kontextu dnešních zajímavých debat o genderově citlivých projevech diskutovat. Základy flektivní češtiny s tím lexikálním systémem diferencujícím podle (jmenného) rodu ale fungují takhle jednoduše. Z věty "Zemřel jako žena" by se podle mě školský systém úplně... zhrozil. Vidíte, to je fakt zajímavé téma, díky za navedení k němu.