Hluboký čas podle Zielinského

Hluboký čas podle Zielinského

от Čeněk Pýcha -
Количество ответов: 3

Jak definuje hluboký čas Zielinski?

В ответ на Čeněk Pýcha

Re: Hluboký čas podle Zielinského

от Pavla Chadimová -

Zielinsky si vypůjčuje tento pojem z paleontologie a odkazuje tak na nezměrné časové měřítko (kterému člověk dle Goulda není sto porozumět). Hluboký čas přitom nechápe v lineárním pojetí, k jeho poznávání užívá hloubkových sond, jež mohou být schopny odkrýt rozmanitost opomenuté minulosti a odhalit tak ignorovaná strata Zemské kůry. Na samotné pátraní v hlubinném čase nahlíží jako na setkávání se s minulými událostmi, v kterých byly věci a situace v neustálém toku. Hluboký čas má sloužit k porozumění vzájemného vztahu mezi uměním, vědou a technologickým pokrokem.

В ответ на Pavla Chadimová

Re: Hluboký čas podle Zielinského

от Terezie Vítková -

Zielinski se vymezuje vizi historie jakožto lineární linky od primitivních vynálezů po komplexní aparáty. Inspiruje se studiem paleontologie a (mezi jinými) Huttonovým popisem Země (=dynamický cyklus eroze, depozice, konsolidace, který se neustále opakuje) a vyzývá vědce k ponoru do hlubin času - nehledat staré v nových médiích, ale změnit perspektivu a pátrat po novém ve starých médiích. Zajímají ho místa plná diverzity, momenty fluxu a různorodých možností vývoje. Právě tyto body v čase ho zajímají ve vztahu k dnešku - uvážit možné směry vývoje a zrelativizovat proč se nakonec pokrok udál tak jak se udál - tímpádem hledat hlubší siločáry, které pomohou dovysvětlit současnost (a možná právě budoucnost). 

В ответ на Čeněk Pýcha

Re: Hluboký čas podle Zielinského

от Kateřina Knaislová -
Jen bych doplnila Pavlu, že hlubinný čas je jakýsi prostředek pro porozumění dlouhodobé spolupráce umění a vědy. Dochází v něm k propojování minulosti i současnosti (Zielinski uvádí krásný příklad se Švankmajerem, který je velmi inspirován alchymií). Líbí se mi, že historii vnímá jako kontinuální proces, v níž pokrok není posunem od jednoduššího ke komplexnějšímu. Naopak vybízí, abychom ve starém (médiu) hledali něco nového. Dle Zielinského je Země sebeobnovující přístroj, jehož čas je cyclický, zatímco lidstvo vnímá čas lineárně. Zde bych doplnila, že lineární vnímání hisorického času je výstředností především západní křesťanské kultury. V zemích jako Japonsko je však čas vnímán také jako kruh, kdy je vše sledem přítomných okamžiků bez kauzální souvislosti.