Díky za reakci. Je to samozřejmě tak, jak píšete, ale ono to vlastně plyne z logiky věci. Zadat na první hodině úvodního kurzu k četbě nejnovější článek by bylo tak trochu začínání od konce a to obvykle nefunguje :) Na začátku potřebujeme znát nějaké základní koncepty a "klasické" autory, protože bez nich aktuální články těžko pochopíme a dáme do kontextu. Proto většinou pracujeme s učebnicemi a ty nikdy nezachycují úplně aktuální stav oboru. Důvod je jednoduchý: vědecké diskuze se nejdříve odehrávají v recenzovaných časopisech a určitou dobu trvá, než se "utřepou", vykrystalizují se smysluplné cesty a slepé uličky a tak podobně. Teprve pak se dají vyvodit obecnější závěry a sepsat do učebnic. A zatímco článků vycházejí tisíce, kvalitní učebnice vyjde jednou za delší dobu a pak ještě trvá, než se přeloží do češtiny. Proto učebnice, se kterými pracujeme, jsou běžně kolem 20 let staré. To ale rozhodně neznamená, že by to, co se v nich dočtete, bylo passé. To, jak staré texty jsou ještě chápány jako "aktuální", se hodně liší obor od oboru. Antropologie není medicína, aby to, co je 10 let staré, už nikoho nezajímalo. I v nejnovějších diskuzích se poměrně běžně odkazuje na texty z 80. a 90. let, a pokud jde o klíčové studie, tak i starší. Ale nebojte, i s novějšími texty určitě pracovat budeme (třeba na hodině o metodologii, protože zrovna metodologické diskuze jsou v současné antropologii náboženství "trendy"). A k významným postavám zcela aktuálních antropologických diskuzí patří mimo jiné i Bowie nebo Eriksen :)