Kontrola kulturní zátěže

Může mít tendence odsuzovat žáky, kteří nežijí tak spořádaným životem - např. kouří, chodí za školu. Naopak však může mít mimořádné pochopení pro tyto děti a může jim být vzorem.

Například v otázce rozvodů či potratů může mít velmi vyhraněný názor a žáci se pak mohou ostýchat vyslovit názor opačný.

Může akcentovat náboženská témata, může také prosazovat názory a řešení na základě své víry.

Záleží na tom, jak moc by promítal své vyznání do výuky, pokud by byl zarytý věřící, mohl by nastat problém při výuce religionistiky, odsuzování jiných náboženství nebo opovrhování těmi, co nežijí dle jeho zásad.
Zároveň by ale mohl být morálním vzorem podobně jako „Don Bosco", přivést žáky k aktivitám, které prohlubují jejich soudržnost, kooperaci, solidaritu, snažit se je držet dál od negativních vlivů - kriminalita, drogy apod.

Může žákům téma náboženství přiblížit z osobní zkušenosti, zajímavě, nenuceně. Neměl by však od všech žáků očekávat, že budou zastávat stejné hodnoty jako on sám.

Myslím si, že takovýto učitel má předpoklady k tomu, aby žákům téma náboženství zajímavě přiblížil. Musí však počítat s tím, že ne všichni žáci budou sdílet jeho náboženské přesvědčení.
Svým spořádaným životem také může jít žákům příkladem.

Petr může být dobrým vzorem svým žákům, také si myslím, že by mohl vytvořit dobrý kolektiv vzhledem k tomu, že sám už organizuje akce pro mládež a sama farnost je blízkým kolektivem. Ovšem může na ně klást místy přehnané požadavky, což by mohlo vést k tomu, že se mu situace ve třídě zvrhne.

Věřící člověk, který je aktivní ve farnosti může být pro studenty dobrým příkladem, pokud není svou vírou nějak svázaný.
Záleží na povaze tohoto učitele, zda je otevřený a tolerantní ke studentům, kteří nejsou úplně vzorní. Zda i je bere v potaz, a nebo je hned odsoudí a přistupuje k nim z pozice moralisty.

V pozitivním smyslu by Petr mohl být vzorem pro své žáky v tom, že nekouří, nepije alkohol. Mezi žáky by mohl být oblíbený díky tomu, že organizuje činnosti pro mládež, které pro ně mohou být zábavné. Zároveň takovýto učitel by měl nejspíš tendence příliš prosazovat své náboženské názory a odsuzovat názory odlišné, kvůli tomu by v dané třídě nebylo příjemné prostředí a žáci by se tak báli vyslovit svůj názor.

Tento typ učitele bude určitě preferovat svatbu a rodinu před neformálním partnerským soužitím než ostatní populace. Tím by mohl do jisté míry odsuzovat rodiče žáků, a tedy žáky vyrůstající v neúplné rodině. Možná by mohl mít problém s autoritou, neboť ti, kteří nejsou věřící, by učitele nemuseli brát vážně (vysmívali by se mu, neposlouchali by ho). Také by záleželo na reakci rodičů žáků, jak na tohoto učitele nahlížejí. Pokud by o něm doma špatně mluvili, tak by i tito děti tohoto učitele hanily, osočovaly, pomlouvaly.

Petr může být pro žáky přínosem v oblasti výuky religionistiky a náboženství vzhledem k faktu, že se v dané oblasti osobně angažuje. Záleží, jak a jakým způsobem by se jeho víra do výuky promítala. Mohl by zastávat příliš konzervativní názory a vyžadovat to samé od žáků, případně se stavět negativně k liberálnějším pohledům na danou věc.

Petr by mohl být dobrým morálním vzorem. Zároveň ale hrozí, že by jeho uvažování bylo až natolik "úzkoprsé", že by se s ním žáci, s ohledem na své zkušenosti z vlastních rodin, nedokázaly ztotožnit a Petr by nebyl žáky přijat.

náboženství se nesmí stát hlavním ideologickým podkladem jeho výuky, neměl by ani odsuzovat ateisty nebo příslušníky jiných kultur naopak by se mohlo projevit jeho cítění v oblasti morálky a také by mohl mít velké pochopení pro určité prohřešky v oblasti chování

Může se stát, že v otázce náboženství nebude schopen objektivity, jelikož se nebude schopen „povznést“ nad vlastní víru a podívat se na ni kriticky. Zároveň hrozí, že bude mít problémy s výukou některých témat, případně následnou diskuzí nad nimi (vnímání genderu, sexuální výchova, potraty).

Musí se srovnat s tím, že ne každý žák ve třídě v Něco věří a nebo že je věřící...musí se odprostit od toho, že on, který je nábožensky založený, tak nemůže od ostatních očekávat stejné chování jako dělá on sám k druhým...zase jsme u toho, že jsme lidi a měli bychom se respektovat, ať si každý věří nebo nevěří, ale pokud nebudu svoje názory vnucovat a budu respektovat lidi s jejich názory a taky vědět, že každý žije určitým způsobem života, tak to bude v pořádku...jsou lidi, kteří druhé přesvědčují, jsou tací, kteří nikomu nic nevnucují, hodně záleží na tom, jak to Petr ve třídě pojme

Arcibiskupské gymnázium, kde je většina věřících učitelů, patří mezi gymnázia s nejkvalitnější výukou v Praze. Žádný problém zde tedy nevidím. Je nutno poznamenat, že o tuto školu je velký zájem i v ateistických rodinách.

Petr by mohl být svým životním stylem pro žáky dobrým příkladem, zároveň by v jeho pojetí mohla být výuka například religionistiky a náboženství pro žáky přínosnější, poněvadž by mohla být obohacována o Petrovi osobní životní zkušenosti. Nevýhodou by mohly být jeho případné konzervativní názory a dogmatický přístup, např. ke kontroverznějším tématům typu potraty, homosexuální vztahy atd. Rizikem může být těžší vedení objektivní diskuze s žáky na tato témata, případně i přesvědčování žáků o správnosti jeho vlastních názorů a postojů.

Obávám se, že zde nelze nikdy úplně popřít svou pobožnost, pokud je navíc Petr aktivní ve farnosti. Ve třídě určitě může mít problém s morálkou a kázní, jelikož většina studentů určitě nebude nábožensky založená a mohlo by se stát, že si z učitele kvůli jeho víře bude utahovat.

Záleží především na tom, jak je Petr otevřený, tolerantní k odlišným postojům. Hlavní je, aby žákům nevnucoval své striktní názory.

Je možné, že bude dbát na dodržování pravidel, obávám se ale, že by mohl křivdit těm, jenž se na 100 % neřídí desaterem. Samozřejmě by byl velkým přínosem do hodin náboženství, hlavně tedy křesťanství i židovství. Mám ale pocit, že ostatní náboženství by nebyla probrána tak, jak by bylo vhodné.

Petr může být pro své žáky dobrým příkladem a fakt že je silně věřící neznamená, že bude netolerantní. Naopak jeho víra mu může pomoci k lepšímu porozumění žákům a zároveň aktivita ve farnosti by mohla znamenat, že stejně aktivní bude i ve své práci.

Petr se musí rozhodnout, jaký postoj zaujme před žáky při probírání témat, jako jsou interrupce, eutanázie aj., kdy dochází ke střetu liberalismu a katolického konzervatismu. Abstinence by v předmětu OV neměla hrát žádnou roli. Práce s mládeží ve farnosti může vést k zajímavému srovnání s "typickou" mládeží ve škole. Při probírání tématu náboženství by se měl vyvarovat preferování své víry, ale donutit (obzvlášť v ČR) žáky přemýšlet o smyslu víry obecně.

Může se jednat o silně nábožensky orientovaného učitele. Myslím, že u něj hrozí možnost odsouzení žáku například jinou sexuální orientací. Tito žáci by mohli být vystaveni Petrovo šikaně. Na druhé straně může dětem názorně představit různá náboženství.

Bude hodně zdůrazňovat křesťanské hodnoty a ideály. V některých tématech, jako jsou práva homosexuálních párů nebo náboženství bude zřejmě zastávat hodně konzervativní názory.

Petr nemusí svou víru ve výuce nijak zdůrazňovat. Záleží na jeho osobnosti. Pravděpodobně se však bude snažit jít žákům příkladem. Přínosné by bylo, kdyby žákům svou víru přiblížil, ale zároveň by byl tolerantní k odlišným názorům.