Postřehy

Postřehy

par Jolana Treichelová,
Nombre de réponses : 8

Hezký úterní večer všem,

ke zpracovaným datům mě napadlo jen pár poznámek.

  1. Nebudou výsledky zkreslené tím, že cca 500 lidí (což je poměrně hodně) pracuje/studuje v oboru, tudíž nejde o reprezentativní vzorek? 
  2. Naopak si myslím, že co se týče věku, tak tam je dobrá variabilita, což mě překvapilo.
  3. Myslím si, že toho nelze moc vyčíst z odpovědí skupiny Ne, ale pracuju v takovém oboru, protože jich je obecně málo v našem dotazníku.

 

A pak mě trochu mátlo zpracování některých odpovědí, takže následující poznámky možná vůbec nedávají smysl a akorát neumím číst tyhle grafy, ale: 

  1. V některých grafech, např. „Myslíte si o sobě, že umíte česky dobře?“ jsou v grafu „spíše ne“ odpovědi „spíše ano“ apod. Čemuž moc nerozumím.
  2. Nejsem si úplně jistá, jestli chápu, k čemu se v těchto grafech vlastně vztahují ty vyvedené odpovědi, jestli k otázce, která je nad grafem („Myslíte si o sobě, že umíte česky dobře?“), nebo pod grafem („Zajímáte se aktivně o češtinu?“). Nebo to je nějaký průsečík obou otázek? 

 

Děkuju za jakékoli odpovědi, vysvětlivky a komentáře.

Jolana

En réponse à Jolana Treichelová

Re: Postřehy

par Pavlína Brabcová,

Hezký večer,

připojuji sem pár svých poznámek k výsledkům dotazníku a zároveň bych ráda částečně navázala na Jolanu. Osobně mám také obavy, zdali je vzorek těch respondentů dostatečně reprezentativní. Podle mě to zkresluje fakt, že velké množství lidí, kteří odpovídali, má vysokoškolské vzdělání nebo studují střední školu (tzn. může jít zase o lidi, kteří se na VŠ chystají). Domnívám se, že z toho potom pramení většina odpovědí - tedy dá se předpokládat, že tito lidé si po sobě kontrolují texty, využívají jazykové příručky nebo si více všímají jazykových chyb a vadí jim. Výsledky tedy s ohledem na to podle mne nejsou překvapivé. 

Mám pocit, že problém může být v tom, že jsme (alespoň myslím) dotazník hodně šířili na sociálních sítích a mezi našimi vrstevníky (přáteli?), tak se dostal hlavně k lidem s podobnými zájmy nebo vzděláním (z toho plyne, že se asi jedná o lidi, kteří jazyk spíše ovládají). 

Také příliš nerozumím těm grafům, kde jsou dvě otázky. 

 

Děkuji za případné komentáře a přeji krásné dny

Pavlína

En réponse à Pavlína Brabcová

Re: Postřehy

par Adéla Kadeřábková,

Zdravím,

ráda bych vyjádřila souhlas s kolegyněmi ohledně (nedostatečné?) "diverzity" našich respondentů. Dotazík se šířil pravděpodobně nejvíce přes sociální sítě - vyplňovali ho především naši kamarádi, známí, popř. rodinní příslušníci, pravděpodobně se nedostal napříč společenskými vrstvami, pochybuju, že nám dotazník vyplnil dělník z Bruntálu. Další věcí je, že lidé, kteří se o češtinu nezajímají, pravděpodobně nemají důvod nebo chuť dotazních vyplňovat, když na něj náhodně narazí na internetu, já bych asi taky neměla potřebu jen tak vyplňovat dotazík např. o znalosti spalovacích motorů (která je v měm případě nulová).

 

Dvou otázek u grafu jsem si prvně ani nevšimla, vnímala jsem tu umístěnou nahoře a spíš než o záměr se může jednat o nějakou chybu v oříznutí grafu?

Ráda bych sem ještě umístila zpětntou vazbu, kterou jsem dostala od dvou respondentů.

1) Začal jsem vyplňovat, ale nedokončil. Mám výhrady k některým otázkám.

"Když v textu autora či autorky, kterého či kterou osobně neznáte, narazíte na větší jazykovou chybu nebo chyby, ovlivňuje to negativně váš názor na tohoto autora či autorku? *"

Je rozdíl, jestli se jedná o jednu chybu nebo chyby. Například chyba ve shodě podmětu s přísudkem vznikne často až během přepisování vět ve fázi závěrečného ladění textu a když k tomu připočtu autorskou slepotu (a absenci korektora), tak mám pro to pochopení. Pokud ale autor tyto chyby sází jak na běžícím pásu, nelze než zamáčknout slzu. Dál jsem to neproklikával, neboť mě to nepustí. 

2) U některých otázek chybí "spíše ne" a vyžaduje to zaškrtnutí kategorického "ne", což není přesně to, co chci říct, takže jsem nucen kategorické "ne" vyměnit za "spíše ano", čímž se otázká stává příliš návodnou a odpověď nepřesnou. Ale vyplnil jsem.


S pozdravem 
Adéla

En réponse à Adéla Kadeřábková

Re: Postřehy

par Jolana Treichelová,

Ahoj Adélo,

nemůžu nereagovat, ale jde jen úsměvnou maličkost. Předpokládám, že nám moc dělníků z Bruntálu dotazník nevyplnilo, to rozhodně, ale protože od Bruntálu pocházím a mám tam spoustu známých i rodinných příslušníků (i mezi dělníky), myslím, že minimálně jeden se mezi respondenty najde. :)

 

Jolana

En réponse à Pavlína Brabcová

Re: Postřehy

par Anna Lindnerová,

Krásné dopoledne všem,

opožděně se přidávám se svými postřehy. Jsou to takové drobnosti, které mě napadly při prvním čtení dat. Rozhodně si je projdu znovu a případně něco doplním či opravím. Budu ráda za jakoukoliv reakci. :)

 

Ke grafu: "Myslíte si, že umíte dobře česky?"

Myslím že je milé a zajímavé zjištění, že studenti jazykově zaměřených oborů jsou sebevědomější v posuzování svých jazykových dovedností a znalostí. Zároveň mě napadá, že i lidé, kteří nemají jazykově zaměřené vzdělání, vnímají svou znalost jazyka na docela vysoké úrovni. Nikdo neuvedl zápornou odpověď. K tomu by bylo možná dobré srovnání s výzkumem Bayerové-Nerlichové Jazykový úzus vs. postoj k jazyku v Čechách. Přesně si nepamatuji, k jakým závěrům došli, ale tuším, že jim v rámci kvalitativního zkoumání vyšlo, že mluvčí své jazykové schopnosti dost přeceňují a i když uvádějí, že užívají v komunikaci převážně spisovnou češtinu, rozhovory s respondenty ukázaly, že tomu tak spíše není. Zároveň také souhlasím s poznámkou dr. Chromého, který psal o případné nechuti či nezájmu o vyplnění dotazníku takovými, kteří by se ohodnotili jako méně zdatní v jazyce.

 

K poměru "jazykově vzdělanějších" k těm, co jazyk nestudovali/nestudují.

S bodem výše souvisí i to, na co už narážela Jolana. Nevím, jak moc je to běžné či možné, ale možná by bylo vhodné tyto dvě skupiny analyzovat odděleně a poté závěry srovnávat.

 

K sebehodnocení a užívání zdrojů v případech nejistoty

Přišlo mi zajímavé, že čím výše respondenti hodnotili svou znalost češtiny, tím častěji dle jejich odpovědí užívají příručky a jiné zdroje, když si něčím nejsou při produkci textu jisti. To nasvědčuje asi i nějaké snaze o užívání kultivovaného jazyka a myslím, že se to bude krýt i s daty k otázce o kontrole textu před odesláním.

 

Ke grafu upozornění na jazykové chyby a jazykové vzdělání

Tady se mi líbí, že ta tendence napříč skupinami je velice podobná. Možná to trochu nabourává stereotyp o  častém opravování chyb komunikačních partnerů češtináři. Tudíž námitka na poměrně bohemisty často slýchanou větu "S tebou se raději bavit nebudu, ještě mě budeš opravovat," je teď i podložená daty.

 

Otevřená otázka

Co se týče otevřené otázky, je asi brzy dělat jakékoliv závěry. Ovšem při rozepisování do tabulky jsem narazila na časté zmiňování hyperkorektnosti jako jazykové chyby, která respondentům vadí. Nejedenou se přitom jednalo o lidi, kteří jazyk nestudovali a dokonce i několikrát pojem "hyperkorektnost" užili.

 

Mějte se krásně.

AG

En réponse à Jolana Treichelová

Re: Postřehy

par Kateřina Hejnišová,

Zdravím všechny,

asi mé poznámky nebudou nijak výrazně strukturované, ale předpokládám, že jsme do toho všichni koukali tak dlouho,že se budeme chápat. :D 

Je tam velký sloupec těch, kteří uvedli, ze nestuduji jazykově zaměřeny obor... Jasně, je tam zhruba polovina těch, kteří ano, ale nedělali jsme celospolečenský průzkum, tak přece stačí tohle zvážit při interpretaci dat. Nevidím důvod, proč by to mělo “znehodnocovat” celý ten výzkum. Dělali jsme to během koronakrize, nedělali jsme to jako celospolečenský výzkum... Tohle je samozřejmě potřeba zmínit, ale přijde mi skvělé, kolik se nám sešlo vyplněných dotazníku. Zkreslení určitě bude a celospolečenský reprezentativní vzorek jsme neposbírali, ale to jsme asi ani neměli za cíl, ne? Koukala jsem, že to bylo dost vytýkáno jako nedostatek, ale s ohledem na okolnosti jsme si nemohli sestavit reprezentativní vzorek, ke kterému bychom směřovali... A ba naopak mám pocit, že sociální sítě mohou být skvělé právě pro to, že jsou na nich zastoupeny (téměř) všechny společenské vrstvy – minimálně třeba na Facebooku mám několik bývalých spolužáků ze zš, kteří teď pracují jako dělníci (i když ne z Bruntálu) a přinejmenším jeden z nich dotazník vyplnil. :D 

Ty grafy, které kolegyně nepochopily, jsem pochopila tak, že jde o “průnik” dvou otázek. Tedy v prvním “okénku” je odpověď  "ne nikdy” na otázku Když píšete... a v grafu pod je rozdělení, jak tito respondenti odpověděli na Jak často... Pochopila jsem to špatně? Mě totiž až do přečtení fóra nepřišlo, že by v tom měl být nějaký háček. 

 Sice ne překvapující tendence, ale spíše jako zajímavé potvrzení vnímám to, že texty si po sobě čtou, spíše pokud píší někomu, koho osobně neznají. I když z těch našich grafu (z nějakého pozdějšího) vyplývá, ze to dělají i u “osobní korespondence”.

Překvapilo mě, že lidé, kteří uvedli “ne” na otázku Myslíte si, že umíte dobře česky se většinou aktivně nezajímají o češtinu, ale docela velká část z nich aspoň občas využívá nějaký zdroj poučení o češtině. Vypadá to tak jen z grafu, nebo i z čísel je to nějak výrazněji znatelné?

Zajimavé mi přijde to upozorňování na chyby (výrazně nejen u studentů jazykově zaměřeného oboru, ale i u laiků). 

Negativní ovlivněni, pokud naleznou chybu v textu autora, kterého neznají ľ výrazně to roste (oproti těm, které znají). Souvisí to podle mě s tím, ze pokud někoho neznají, kontrolují text (viz graf dříve)... Tedy zřejmě předpokládají, ze takovou kontrolu dělá každý - pokud je tedy v textu chyba, nenapadne je, že to byl “omyl” a že si autor po sobě text nepřečetl, ale na základě předpokladu soudí, že “neumí česky”.

 

En réponse à Jolana Treichelová

Re: Postřehy

par Lucie Růžičková,

Hezký den všem,

přidávám tedy taky několik postřehů.

Já jsem grafům porozuměla jako Káťa. Barvené sloupce zaznamenávají odpovědi na horní otázku a jsou rozděleny do "bloků" podle dolní otázky, takže přehledně vidíme, jak na danou otázku odpovídali respondenti, kteří studovali čj, kteří ji nestudovali atd.

Rovněž nevidím problém v tom, že máme hodně respondentů, kteří pracují v oboru, protože máme srovnatelný počet těch, kteří v něm nepracují. Pouze to bude potřeba zohlednit při interpretaci dat. Samozřejmě, že máme víc respondentů s VŠ, u kterých by se dala očekávat jistá jazyková úroveň, jak již zmínily kolegyně. Je to dáno i tím, že dotazník byl sdílen na webových stránkách, takže to podle mě není nic překvapivého. Mezi mými respondenty se také objevili i ti bez VŠ, dokonce jeden dotazník okomentoval slovy: "vyplněno a zdíleno". Myslím, že by se při interpretaci měly porovnávat především odpovědi respondentů, kteří čj nestudují, a respondentů, kteří ji studují, protože máme poměrně rovnocenné zastoupení. 

Také se mi líbilo, že na chyby upozorňují i ti, kteří čj nevystudovali.

Co se týče negativního ovlivnění, přijde mi zajímavé, že je vysoké i u laiků. Myslím si, že častější negativní ovlivnění u lidí, které respondenti neznají, je dáno tím, že očekávají vyšší úroveň takových textů, protože sami dle odpovědí provádějí kontrolu svého. Rozdíl oproti těm, které znají, by mohl být také dán tím, že své kolegy, přátele apod. znají, vědí, jakým způsobem komunikují, jaké mají vzdělání apod. Rovněž se jedná mnohdy o rozdílnou komunikační situaci - bude především neveřejná, soukromá, možná prostřednictvím chatů, kde lidé komunikují i v rozmezí několika sekund, a tak jsme ochotni nějaké prohřešky odpustit. Pokud si ale vyměňujeme e-maily s někým neznámým, právě forma e-mailu (co se týče "jazykové správnosti", ale i např. zdvořilosti) je jediným vodítkem k tomu, jaký názor si o člověku utvoříme, protože to je to jediné, co je nám poskytnuto.

Myslím, že se dalo očekávat, že respondenti si budou více všímat jazykové stránky v psané podobě, protože to opět umožňuje i samotná komunikační situace - pokud se nejedná o nahrávky mluveného projevu, adresát se k němu většinou nemůže vrátit, situace se odehrává teď a tady, a tak adresát musí vnímat více vjemů najednou. Oproti tomu psaný projev si může přečíst i opakovaně, pomaleji a více soustředěně.

To, že více upozorňují na chyby své známé, je podle mě dáno opět tím, že víme, jak to daný člověk přijme a že to například nezpůsobí konflikt, což by se mohlo stát u někoho cizího. Přesto pro mě byly tyto výsledky trochu překvapivé, protože na sociálních sítích toho opravování vídáme velmi často. 

Na závěr mi přišlo zajímavé, že dle odpovědí respondenti spíš čtou články, než sledují zprávy, což ale asi není relevantní pro náš výzkum. 

En réponse à Lucie Růžičková

Re: Postřehy

par Marie Kolaříková,

Dobrý den,

ráda bych (byť s velkým zpožděním) také přidala svoje postřehy k vyhodnocení dotazníků.

To, že dotazníku se vyhýbali lidé, kteří mají pocit, že o češtině mnoho nevědí mohu potvrdit i ze zkušenosti. Když jsem se jej snažila šířit mezi svými přáteli a příbuznými, tak jej mnozí odmítali vyplnit s tím, že o češtině nic nevědí a že by neměli do něj co napsat a musela jsem je přesvědčovat, že to, že nejsou jazykově nijak vzdělaní, je důvod, proč jsou nejvhodnějšími respondenty.

Opět bych mluvila spíše ze zkušenosti, ale napadá mě vysvětlení, proč lidé, kteří psali, že mají jazykové vzdělání, dávali většinově na otázky, zda umí dobře česky, odpověd „ano“ a lidé bez jazykového vzdělání nejčastěji odpověď „spíše ano“. Když jsem onen dotazník šířila mezi příbuznými, z nichž většina nemá jiné než základní vzdělání, byla jsem opakovaně požádána, abych jim upřesnila, co je myšleno tím „umět dobře česky“, zda se tím myslí pouze zvládat pravopis, nebo mít velkou slovní zásobu, nebo umět určit slovní druhy, nebo něco úplně jiného. Myslím si proto, že výsledky, jaké máme v grafu, jsou tedy dány tím, že lidé s jazykovým vzdělání jsou si možná jistější tím, co to znamená umět dobře česky, kdežto lidé bez něho, v tom mohou tápat.

Jinak úplně nesouhlasím s tvrzením Jolany, že výsledky jsou dostatečně diverzní, co se věku týče. Chápu, že v době karantény to nešlo jinak, ale myslím si, že je trochu škoda, že se dotazník nedostal úplně k nejstarší generaci, starší členové mojí rodiny měli často názory, které byly v protikladu s výsledky našeho dotazníku, například si nemysleli, že umí dobře česky, nebo že jazyková stránka čehokoliv je nějakým způsobem důležitá ve smyslu „jde přece o to, co se říká, ne jak“. Možná je to jenom specifikum naší rodiny, ale myslím si, že kdybychom dotazník dostali více mezi tyto lidi, mohly naše výsledky být výrazně jiné.

S pozdravem

Marie Kolaříková

En réponse à Marie Kolaříková

Re: Postřehy

par Kristina Jarošová,
Zdravím vespolek,

hanebně pozdě (ale přece) se připojuji se svými komentáři, které se asi budou do jisté míry krýt s těmi předchozími...

Souhlasím s myšlenkou, že hodně lidí dotazník raději nevyplnilo, protože si nejsou svou češtinou jistí, zároveň mohla být otázka, jestli umějí dobře česky, poněkud matoucí, přesto máme poměrně dost respondentů, kteří nestudovali primárně jazyk (vyplnilo to třeba hodně mých kamarádů, kteří studují technické školy), výsledky bych tedy neviděla nijak černě či jako nedostatečně vypovídající. Bylo by samozřejmě lepší mít více respondentů ve vyšším věku, to však bylo v dané době takřka nereálné (možná bychom mohli později ještě nějaké respondenty "dozískat", až bude příznivější situace, myslím ale, že to není nutné).

Co se týče utváření negativního názoru na pisatele (mluvčího), který se dopustí ve svém projevu závažnějších chyb, myslím si, že jsou závěry vyplývající z grafů logické – k přátelům či rodině jsme vstřícnější, málokdo zavrhne blízkou osobu kvůli několika hrubkám (navíc jsme si třeba vědomi jejich dyslexie, ukvapenosti apod.), ale k cizím lidem býváme obecně kritičtější, navíc jak píše Lucie, je to v podstatě jediný materiál, kterým se nám prezentují. Pokud nadto očekáváme, že je bezchybný projev doménou jejich profese, případně mají jazyk přímo vystudovaný, jakákoli chyba je v našich očích nemístná (mnohdy až šokující).

Líbily se mi výsledky ohledně opravování ostatních, pokud udělají chybu, mohou totiž do jisté míry vzít vítr z plachet lidem, kteří často tvrdí, že je životním posláním lingvisty opravovat chyby obyčejných smrtelníků, ideálně v internetových diskuzích apod. – dle našich výsledků tomu tak není (nebo se přinejmenším stírá rozdíl mezi jazykově vzdělanými lidmi a lidmi, kteří jazyk nestudovali a kteří chyby druhých opravují téměř stejně často, u odpovědi "spíše ano" dokonce častěji). Když už, tak lingvisté opravují své známé, což je spíše z dobré vůle a jejich přátelé vědí, s kým mají tu čest, naopak laici mají sklony opravovat spíše neznámé lidi (což často vede k úsměvným situacím, převážně na internetu, kdy někdo opravuje text jiného člověka, ačkoli sám udělal chyb stejně, ne-li víc).

Zpočátku mě překvapilo, že si lidé, kteří o sobě uvedli, že neumí dobře česky, případně ”spíše ne”, spíše neověřují nejasnosti v příručce atd., i když se dle dalších otázek snaží kontrolovat svůj písemný projev, než ho odešlou (jak to tedy dělají, ptají se známých?), to však zároveň skýtá velký prostor pro osvětu – bylo by skvělé lidi neznalé těchto praktických zdrojů upozornit, že ve skutečnosti existuje velice jednoduchý způsob, jak nalézt odpovědi na jazykové nejasnosti.

Dle dat z grafů kontrolují jazykově nevzdělaní lidé neformální psaný projev častěji než lidé jazykové vzdělaní, tímto si však nejsem jistá, protože z mé zkušenosti bývá ve zprávách od kamarádů atd. často mnoho chyb, tudíž si myslím, že tomuto typu komunikace nebývá přikládána taková váha (i když samozřejmě záleží na konkrétním adresátovi, občas lidé říkají něco jako ”Aha, tak ty studuješ češtinu, to si musím dávat pozor, co ti píšu…”). Respondenti tedy možná přeceňují své kontrolní schopnosti (nebo nevědí, kam se uchýlit, aby si nejasnosti ověřili, čímž se opět vracíme k tématu ”příručkové osvěty”). To samé platí při psaní formálněji zaměřených textů, které také kontrolují více než lingvisté.

Jako pozitivní informaci na závěr vnímám fakt, že si dle našich dat studenti ZŠ či SŠ myslí, že češtinu ovládají dobře, což je v rozporu s častou kritikou výuky českého jazyka na školách a s mnoha tvrzeními žáků, kteří ”češtinu nesnášejí” (ovšem takoví náš dotazník pravděpodobně ani nevyplňovali, čímž se ocitáme zase na začátku u otázky reprezentativnosti vzorku…). Zároveň mě potěšilo, že se i část lidí, kteří uvedli, že češtinu neovládají příliš dobře, o češtinu zajímá, což opět otevírá prostor k jazykové osvětě.