Velmi srozumitelné, přehledné a podrobné. Zajímalo by mě ale, jestli to v praxi opravdu probíhá tak, jak je zde uvedeno. Například toto: „Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.“ mi přijde skoro nereálné – pololetky těžko můžou psát v průběhu roku. Také mi přijde zvláštní, že by učitelé schovávali veškeré písemky („Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.“) a to vůbec nemluvím o tom, jak by mohl učitel doložit hodnocení takového ústního zkoušení?
Taky jsem narazila na dvě tvrzení, které mi přijdou trochu v rozporu - opravte mě, jestli to špatně chápu:
„Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.“ a „Výsledná známka musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny zákonným zástupcům“. Abych to ještě podtrhla, na úplném konci je napsáno ještě toto: "Známka na konci klasifikačního období by se neměla lišit více než o jeden stupeň oproti čtvrtletnímu průběžnému hodnocení (listopad, duben).“ Přijde mi, že to nemůže v praxi moc fungovat...
Potom tam byla věta „Není přípustné přezkoušet žáky koncem klasifikačního období z látky celého období.“, u které nechápu, jestli to znamená, že se nesmějí psát pololetní písemky? Navíc žáci by přece nakonec měli umět všechno, tak nechápu, proč by se nemohli ze všeho zkoušet!
Ještě mě zarazilo, že „Pokud to není jediný zdroj informací, nemusí žáci dopisovat do sešitů látku probranou za dobu jejich nepřítomnosti". Nemyslím si, že je nutné, aby žáci neustále něco opisovali, když si informace mohou najít jinde, ale přeci jen - je to základní škola, toho učení není tolik a myslím si, že jeden ze způsobů jak žáky donutit, aby alespoň nahlédli, co se v době jejich nepřítomnosti probíralo, je donutit je dopsat si sešit. Pochybuju, že se dobrovolně prokoušou učebnicí nebo si ze zájmu vyhledají promeškanou látku na internetu - to množství informací je spíš odradí.
Zaujala mě i kritéria klasifikace – v předmětech naukového zaměření jsou hodně přísná, vystavěná zřejmě podle Bloomovy taxonomie, ale chtěla bych vidět, kolik dětí má teda na té škole 1 a 2. V předmětech výchovného zaměření jsou kritéria dost volná – stačí, když „o daný předmět projevuje (žák) zájem, v přípravě na vyučování je (žák) svědomitý“. Moc znalostí mít nemusí.
U sebehodnocení žáků mi přišlo, že je oproti ostatním formám hodnocení docela obecné, ale v praxi jsem se s tím ještě nesetkala a tak si ani neumím představit, co by tu mělo být uvedeno.
Ocenila jsem, že zde uvádějí podrobnou osnovu, co má obsahovat slovní hodnocení.