Když jsem byla malá, moje rodina se přestěhovala na Slovensko. Chodila jsem do slovenské školy a učila jsem se nejen o Slovensku, ale i o České republice. Oba jazyky mě bavily.
Později jsem chtěla jít na korejskou univerzitu, protože jsem neměla šanci chodit do korejské školy. A i když jsem uměla slovenštinu, stále jsem byla cizinkou v té zemi, a tak jsem chtěla najít pocit domova. Přemýšlela jsem, na jakou katedru mám jít. Nejprve mě napadli cizí jazyky, a našla jsem univerzitu, kde se vyučuje čeština i slovenština. Protože už slovensky umím, rozhodla jsem se studovat češtinu i slovenštinu do hloubky.
Tak jsem tady v Česku jako výměnná studentka a ani jednou jsem svého výběru nelitovala. Díky tohoto výměnnému programu jsem získala nejen jazykové schopnosti, ale i přiblížení k mému snu, kterým je pracovat na ambasádě a pomáhat lidem jazykově i kulturně. Doufám, že si tento sen jednou splním.
