Postup vyhledávání závisí na cíli, kterého chceme dosáhnout. Ten je závislý na aktuální fázi práce:

  1. Potřebuji si vybrat téma 
    • Zjišťuji Co chci hledat a proč?
    • Strategie: „rozhození sítě“ – hledám v celé šíři možných zdrojů, tedy všechny možné typy (knihy, články, výzkumné zprávy, data), prohledávám i média, popularizační zdroje apod. – inspiruji se.
    • Příklad: 
      • Téma: změna klimatu a její řešení
      • Vyhledávám: climate change, solutions na internetu a v databázích odborných zdrojů
      • Zjišťuji, že oblast je velmi široká a řeší se například politická opatření (policy), systémová opatření, individuální chování a jeho determinanty (např. hodnoty, postoje, ale i sociální instituce, normy apod.), řešení jsou obecně zaměřena buď na zmírňování dopadů (mitigation), nebo na přizpůsobení se těmto dopadům (adaptation).
      • Nejvíce mne z toho všeho zajímá adaptace na dopady změny klimatu = zúžení tématu.
  2. Potřebuji se v tématu zorientovat a formulovat výzkumnou otázku
    • Zjišťuji, jaké pojmy a přístupy se v odborné diskusi užívají a jak odborná veřejnost problém definuje a co zkoumá.
    • Strategie: zkouším různá klíčová slova, různé databáze a typy zdrojů, zpřesňuji klíčová slova i výzkumnou otázku tak, aby odpovídaly nejnovějším poznatkům a odborným znalostem k tématu.
    • Příklad:
      • Téma: adaptace na dopady změny klimatu
      • Vyhledávám: climate change, adaptation v knihovnách a databázích s odbornými články
      • Zjišťuji, že výzkumníci často řeší potenciál a problémy adaptace komunit v rurálních a rozvojových oblastech světa, ale že sem tam jsou i zajímavé studie adaptace obcí a měst v Evropě. Studie jsou nejčastěji zaměřeny na jednu lokalitu a často jsou v nich použity metody zahrnující i znalosti místních obyvatel. Používají se pojmy jako stakeholder engagement, involvment, policies, municipalities apod. Řeší se rovněž mnoho různých dopadů – přívalové deště, povodně, sesuvy půdy, sucha, dopady na lesy apod.
      • Nejvíce mne z toho zaujme adaptace v Evropě a rozhodnu se řešit adaptaci v České republice. Vyhledáváním odborných článků, ale i vládních dokumentů (v tomto případě jsou velmi relevantní), zjistím, že jedním z nejpalčivějších problémů v ČR je sucho, které se řešilo i mediálně (ideální! Problém je relevantní nejen odborně, ale i společensky). Protože mám psát krátkou práci, zaměřím se na domácnosti a co mohou dělat ty a jak jim může stát pomoci.
      • Zúžím tedy otázku na: Jaký potenciál mají české domácnosti se adaptovat na sucho, jako konkrétní dopad změny klimatu?
  3. Potřebuji zodpovědět výzkumnou otázku
    • Vyhledávám všechny zdroje, které se týkají mé výzkumné otázky, a to nejen ty české, ale i zahraniční, které by mi mohly přinést informace o jiných metodách, teoriích a přístupech než těch, které se použily v ČR.
    • V této fázi je důležité nevynechat klíčové oblasti a přístupy.
    • Strategie: Volím databáze, které se tématu věnují a postupně vytvářím vyhledávací dotaz s pomocí různých klíčových slov tak, abych našla/našel takový počet zdrojů, který se dá projít a nezahltí mne (např. 100-200). Vyhledávací dotaz zpřesňuji podle vrácených výsledků. Používám synonyma, alternativy klíčových slov apod. Používám vyhledávací operátory (Jak na to? – viz (video)návody dále). Nalezené zdroje mne mohou dovést k dalším zdrojům – pročítám seznamy použité literatury a dívám se (např. pomocí Google Scholar či Scopus, viz dále) na to, kdo nalezenou studii již citoval a použil ve své práci (získám tam novější studie, které navazují na tuto).
    • Příklad: na ukaz.cuni.cz piluji vyhledávací dotaz obsahující tato klíčová slova: „climate change“ AND adaptation AND household(s) AND drought(s) AND europe; dále prohledávám strategické dokumenty Ministerstva ŽP ČR apod.
  4. Potřebuji dohledat něco konkrétního
    • Dohledávám zdroje k podložení svých tvrzení, posílení argumentace apod. Například mohu v práci tvrdit, že sucho je v ČR pro domácnosti velký problém – abych toto mohl/a tvrdit, musím najít statistiku či studii, která tvrzení svými výsledky podpoří či ideálně rovnou doloží.

DŮLEŽITÉ: Kdykoliv si děláte výpisky či poznámky z nalezené literatury, poznamenejte si k nim i informace o zdroji a číslo stránky, na které se původní informace nachází! Zpětné dohledávání neuvedených či špatně vypsaných zdrojů může být zdlouhavé a nemusí být úspěšné.