Grammar Guidebook in Czech

Odborné termíny:

pomocné sloveso (DO, BE, HAVE) – v anglickém jazyce nám „pomáhají“ vytvořit určitý čas.

významové sloveso (např. WORK, STUDY, GO) – vyjadřují samotný děj nebo stav, říkají „o co vlastně jde“

příčestí minulé (např. WORKED, STUDIED, GONE) – tvar tvořený dvěma způsoby – u pravidelných sloves příponou –ed a u nepravidelných sloves je třeba naučit se tzv. třetí tvar – viz. podkapitola 2.1 Minulý čas prostý

 

TVOŘENÍ:

U předpřítomného času používáme jako pomocné sloveso sloveso „HAVE“ a významové sloveso je ve tvaru příčestí minulého.

Příčestí minulé tvoříme u pravidelných sloves přidáním přípony –ed, stejně jako při tvoření tvaru minulého času prostého.

např.: WORK – WORKED, STUDY – STUDIED, STOP – STOPPED

Více k tvoření minulých prostých tvarů pravidelných sloves, včetně změn v pravopisu, viz. podkapitola 2.1 Minulý čas prostý

Příčestí minulé nepravidelných sloves je tvar, který je třeba se naučit společně se slovesem a tvarem minulým. Tomuto tvaru často říkáme „třetí tvar“.

např.:

Více k tvoření minulých prostých tvarů nepravidelných sloves, včetně změn v pravopisu, viz. podkapitola 2.1 Minulý čas prostý

Časujeme pouze pomocné sloveso, v tomto případě tedy sloveso „HAVE“ a příčestí minulé významového slovesa zůstává ve všech osobách obou čísel neměnné.

 

Oznamovací věta:

Často používáme stažené tvary – podmět a pomocné sloveso.

 

 

Zápor:

Anglický zápor tvoříme vždy pomocí pomocného slovesa a záporné částice „NOT“, která se klade za sloveso pomocné.

„HAVE NOT“ používáme v tzv. staženém tvaru „HAVEN‘T“

„HAS NOT“ používáme v tzv. staženém tvaru „HASN‘T“

Zápor může být v anglické větě vyjádřen jen jednou!

 

 

Otázka:

Anglickou otázku tvoříme vždy „přehozením“ podmětu se slovesem pomocným.

 

 

Použití předpřítomného času

U předpřítomného času (prostého i průběhového) všeobecně platí dvě důležité podmínky.

1)      Vždy je nějakým způsobem propojena přítomnost s minulostí (důkazem je překlad do češtiny/slovenštiny, kdy některé předpřítomné časy překládáme minulým časem, některé přítomným časem – záleží na tom, k čemu cítíme je daná situace blíže, zda k minulosti nebo přítomnosti)

2)      Nikdy není řečeno, kdy přesně v minulosti se děj odehrál.

 

Situací, ve kterých se předpřítomný čas objevuje, není mnoho. Často se ale vyskytují v každodenním životě, proto předpřítomný čas používáme relativně často.

Použití předpřítomného času prostého

1)      Událost / děj, která/ý se odehrál/a v minulosti má následek do přítomnosti.

 

I have lost my keys.

 

(Ztratil jsem klíče. – touto větou zároveň říkám, že klíče nemám, protože následkem ztráty klíčů v minulosti je to, že je nemám v přítomnosti.)

 

 

2)      Použití se slovíčky „just“, „already“ a „yet“.

 

JUST (právě) – toto slovíčko jen umocňuje situaci, kdy se něco právě před chvilkou (tedy v minulosti) odehrálo a je tu následek v přítomnosti.

 

He has just left.

 

(Právě odešel. – touto větou zároveň říkám, že tu není, protože následkem odchodu v minulosti je, že ten dotyčný je pryč, není tu v přítomnosti.)

 

ALREADY (již, už) – toto slovíčko opět umocňuje situaci, kdy se něco již odehrálo (tedy v minulosti) a je tu následek v přítomnosti.

 

They have already sent the letters.

 

(Již poslali ty dopisy. – touto větou zároveň říkám, že dopisy jsou již na cestě, protože následkem toho, že někdo něco již poslal, je že je to poslané.

 

YET + NOT (ještě ne) – toto slovíčko naopak (ve srovnání s already) říká, že ještě něco neproběhlo a je tu následek v přítomnosti.

 

He hasn’t washed the dishes yet.

 

(Ještě neumyl nádobí. – touto větou zároveň říkám, že nádobí není umyté, protože následkem toho, že někdo něco neudělal je to, že daná věc není hotová.)

 

YET + otázka (již?, už?) – pozor v otázce pro význam již, už je opět slovíčko YET.

 

Have you walked the dog yet?

 

(Už jsi vyvenčil psa? – ptám se na následek v přítomnosti, tedy zda je ten pes již vyvenčen.)

 

V otázce se může objevit i ALREADY, ale pak se trošičku mění význam.

 

Have you already walked the dog?

 

(Ty už jsi vyvenčil psa? – zdánlivě zní český překlad stejně jako u příkladu s YET, rozdíl se zde ale objevuje. Already v otázce vyjadřuje překvapení, tzn. že jsem očekávala, že dotyčný psa nevyvenčí, ale zjistila jsem, že již vyvenčený je, takže jsem překvapená. Ve skutečnosti se neptám, zda je již pes vyvenčený. Vím, že je, ale nebo proto se dívím.)

 

3)      Životní zkušenost

 

Předpřítomný čas se používá v situacích, kdy mluvím o období, které ještě není uzavřené a tvrzení o tom, co se v tomto období stalo nebo naopak nestalo ještě nejsou definitivní. Mluvím-li o žijícím člověku a jeho zkušenosti, pak je zde ještě prostor pro změnu, takže tvrzení o nějaké zkušenosti dotyčného ještě nejsou definitivní.

 

She has never been to China.

 

(Nikdy nebyl v Číně. – Protože ale dotyčný žije, může se toto tvrzení změnit, protože v budoucnu může do Číny jet.)

 

Toto platí i v případě, že by nabytí dané zkušenosti bylo čistě v rovině teorie.

 

I have never been to the Moon.

 

(Nikdy jsem nebyla na Měsíci. – Pravděpodobnost, že se kdy dostanu na Měsíc se v podstatě rovná nule, ale teoretická možnost tu je, protože žiji a letět bych mohla, proto používám předpřítomný čas v těchto situacích vždy, bez ohledu na pravděpodobnost a realitu.)

 

4)      Pokud mluvím o dějích/událostech, které se staly v průběhu ještě probíhajícího období – dnes, toto ráno (pokud je ještě ráno), tento semestr, tento rok, v posledních několika dnech, nedávno (recently, lately) apod.

 

I have had two coffees today.

 

(Dnes jsem měla dvě kávy. – Protože dnešek ještě neskončil, mohu si dát kávu třetí, tudíž tvrzení, že jsem dnes měla dvě kávy není definitivní.)

 

5)      Pokud říkám, že něco dělám poprvé, potřetí, posté apod.

 

This is the first time I have driven a car.

 

(Toto je poprvé, co jsem řídila auto.)