Přehled gramatiky

Přivlastňovací zájmena

I	my	můj		we	our	náš
you	your	tvůj		you	your	váš
he	his	jeho		they	their	jejich
she	her	její
it	its	toho, onoho

 

V angličtině, jako i u jiných slovních druhů, u zájmen platí, že se neskloňuje, tzn. že tyto tvary používáme pro všechny české odpovídající tvary. Také nesmíme zapomenout, že neexistují v angličtině gramatické rody, tzn. zájmeno „his“ odpovídá mužskému pohlaví, „her“ ženskému pohlaví a „its“ přivlastňuje neživým věcem, případně zvířatům.

 

Přivlastňovací zájmena stojící samostatně

my	mine		our	ours
your	yours		your	yours
his	his		their	theirs
her	hers
its	its

 

Stojící samostatně zjednodušeně znamená, že za přivlastňovacím zájmenem nestojí žádné podstatné jméno, tedy ta věc, člověk, zvíře apod., které někomu nebo něčemu přivlastňujeme.

 

This is my pen.   Is this your coat?   His friend is a doctor.   That is her book.   That is our flat.   Are these your coats?   Their house is beautiful.

This pen isn’t mine.   This coat isn’t yours?   The doctor is a friend of his.   That book is hers.   That flat is ours.   These coats aren’t yours.   That beautiful house is theris.

 

Jako samostatně stojící přivlastňovací zájmeno se nepoužívá „its“.