1. Jak na organizaci dat?

Celý proces kvalitativního výzkumu je také vzhledem ke své relativně vysoké míře nestrukturovanosti náročný na systematickou a co možná bezodkladnou dokumentaci a neustálou „interakci“ s daty:

  • neustále se vracíme k předcházejícím krokům
  • během celého procesu revidujeme analýzu a interpretaci ve vztahu k datům/terénu

V terénním výzkumu se snažíme vše podstatné zaznamenávat a zpracovávat co možná nejrychleji. Následné zpracování by mělo také probíhat bezprostředně po zaznamenání:

  • data často převádíme do digitalizované podoby
    • přepisujeme rozhovory a terénní zápisky do textového editoru
  • rozsáhlý datový korpus postupně zjednodušujeme -> zaměřujeme
    • selektujeme podstatné části/segmenty/úryvky
      • vybíráme ty, co se ukazují jako zajímavé a relevantní pro naší výzkumnou otázku nebo ve vztahu k teorii
  • jednotlivé logické celky (výpovědi, popisy, pozorování atd.) opatřujeme komentáři a kódujeme je
    • pro tuto chvíli si pod kódem můžeme představit jako textovou redukci vystihující podstatu segmentu (například klíčové slovo, příznačný emický výraz, výstižná fráze atd.)
    • ke kódům a dalším krokům v procesu analýzy/interpretace se vrátíme v samostatné lekci