Topic outline

  • General

  • Témata kurzu

    1) Úvod: Organizovaná moderna…sociální skupiny a formální organizace v moderní společnosti, studium organizací z pohledu různých paradigmat

    2) Byrokracie jako racionální forma organizace společnosti a její dysfunkce (M.Weber, R.K.Merton, M.Crozier, ...)

    3) Dysfunkce formálních organizací, příklad oligarchizace (R.Michel)

    4) Byrokratizace každodenního života: proč je byrokracie stále přitažlivá? (D.Graeber)

    5) Institucionální podmínky a jednání formálních organizací za účelem udržení legitimity (J.W.Meyer, R. Rowan)

    6) Organizace a moc: systém dohledu, disciplinace (M.Foucault)

    7) Post/moderní organizace? (Z.Bauman)

    8) Nové typy organizací…fluidní, virtuální, síťové, atd.

    9) Skupiny, organizace a sociální změna

    10) Nositelé sociální změny: případová studie sociálních hnutí jako nositele sociální změny

    • Úkoly

    • Téma 1

    • Téma 2

      Formální organizace a byrokracie v moderní společnosti 

      - formální organizace v moderní společnosti

      - znaky byrokracie dle M.Webera

      - dysfunkce byrokracie

      Literatura:

      Keller, J. 2007. Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Slon.

      - kap. 2 (povinné s. 19-27)

      - kap. 4: Studující si zvolí jednu z podkapitol, které jsou věnovány kritice byrokratice autorů R.Merton, A.Gouldner, M.Crozier .

      Otázky k četbě:

      •Reflektujete, jak rozumíte pojmu byrokracie.
      •Srovnejte vaše chápání pojmu byrokracie s Weberovým pojetím?
      •Jak si M.Weber představoval, že byrokracie může posilovat racionalitu jednání v moderní společnosti? Využijte znaky byrokracie, které def. M.Weber.
      •Reflektujte, na základě kritiky vámi vybraného autora, jak/proč byrokracie může omezovat racionalitu. 
      •Definujte jeden problém, otázku, jež vás při čtení textů k tématu byrokracie zaujala. Přineste ji napsanou na papírku na hodinu.
    • R.Michels: železná zákon oligarchie

      Téma: Rober Michels: Železný zákon oligarchie

       „Kdokoli mluví o organizaci, mluví o oligarchii.“

      • hl. ideje „železného zákona oligarchie“
      • promýšlet zákona oligarchizace v kontextu dysfunkcí formálních organizací
      • promýšlení idejí „železného zákona oligarchie“ v rámci vysvětlování chování politických stran v současné demokratické společnosti

      Otázky k tématu/četbě:

      1)    Seznamte se s tezí Michela o „železném zákonu oligarchie“. Zkuste vlastními slovy vysvětlit hlavní argument tohoto zákona.

      2)    Promýšlejte zákon v kontextu předmětu zájmu kurzu.

      1. Co nám zákon říká o fungování a vývoji formálních organizací (např. politických stran) v moderní společnosti? Pracujte s pojmem oligarchizace.
      2. Promýšlejte její příčiny a důsledky pro fungování formálních organizací a jejich možné dysfunkce. (Využijte odbornou literatury, ale také můžete přidat aplikaci tezí s využitím příkladu (např. politické strany, sociálního hnutí, atd.)

      3)    Za jakých okolností může formální organizace odolávat změně popsané v zákonu „oligarchizace“?

      4)    Michel archumentuje, že v demokracii mají moc organizace, jejichž vnitřní demokracie je minimální. Jak je možné, že v demokracii vládnou nedemokratické organizace? Vysvětlete  tento paradox. Můžeme najít nějaké empirické důlazy pro tento paradox ze současné společnosti?

      Literatura:

      Sociologická encyklopedie, heslo: železný zákon oligarchiehttps://encyklopedie.soc.cas.cz/w/%E2%80%9E%C5%BEelezn%C3%BD_z%C3%A1kon_oligarchie%E2%80%9C

      Petrusek, M. 2013. Mosca a Michels – „outsideři“ politické sociologie? Politická formule a železný zákon oligarchie. Czech Sociological Review, 49 (1). s 155-162.

      Další zdroje k tématu pro zájemce:

      - v úvodní teoretické části textu jsou představeny hlavní ideje železného zákona hierarchi, dále diskuse uplatnění tohoto konceptu v rámci analýzy dnešních politických stran v kontextu analýzy snižování identifikace členů a voličů s politickými stranami.

      PTÁČNÍK, Jan. Modernizace železného zákona oligarchizace: příklad Německa a Rakouska. Politologická revue [online]. Česká společnost pro politické vědy, 2014, 20(1), 102-124.

    • D.Graeber: byrokratizace každodenního života

      Byrokratizace každodenního života: proč je byrokracie stále přitažlivá? D. Graeber 

      Cílem Davida Graebera bylo vyvolat debatu o stavu současného způsobu správy ve veřejné i soukromé sféře. Klade si mimo jiní otázky:

      • Jak je možné, že si společnost lehce zvyká na něco (byrokracii), co přitom z duše nenávidí?
      • Proč byrokracie stále přibývá, když ji nikdo nemá v lásce?

      1)    Začněte přemýšlet nad otázkami. Zkuste formulovat svoje nápady a argumenty k zadanému tématu. Vyjdete ze svých zkušeností, pobavte se o tématu s rodiči, kamarády, sledujte média.

      2)    Dále si přečtěte předložený text D. Greabera. Doplňte své nápady a argumenty o další argumenty, které jste se dozvěděli v průběhu četby.

      3)    Shromážděte a připravte si k otázce argumenty své, z četby, z dalších zdrojů. Vrátíme se k tomuto na semináři. 

      4) Napište do Moodlu do diskuzního fóra svůj příspěvek reagující na otázku: Proč byrokracie stále přibývá, když ji nikdo nemá v lásce? Ve svém příspěvku diskutujte své názory s argument/y, které uvádí D.Greaber ve své knize. + Reagujte na příspěvky ostatních kolegů/kolegyň. Nezapomeňte na dodržování citační i diskusní etiky.

      Tento úkol je první z úkolů, který bude vstupovat do závěrečného hodnocení.

      Literatura

      Greaber, D. 2017. Utopie pravidel. O technologii, stupiditě a skryté přitažlivosti byrokracie. Praha: Prostor. s. 167-171, 211-228.

    • M.Foucault: panoptikon, disciplinace

      Organizace a moc: organizování a disciplinace ... M.Foucault

      - panoptikon - specifické organizační uspořádání sloužící k disciplinaci jedinců 

      - panoptikon jako zobecnělý model fungování /technologie moci v moderních organizacích

      • způsob vládnutí, který se prosadil v moderních organizacích (x jiný než Weberův model byrokracie)
      • povaha působení modelu panoptikonu na svobodné jedince v organizacích (např. vzdělávání, medicína, psychiatrie,...)

      Literatura:

      Foucault, M. Dohlížet a trestat. s. viz. konkrétní strany

      s. 281-287 (1.ods): V této části je představen Benthamův Panoptikon. Můžete se seznámit s jeho hlavnímu disciplinačními technologiemi a mechanismy moci panopticismu.

      s. 287-292: V navazující části Foucault představu a argumentuje jednu ze svých hlavních idejí textu, že Panoptikon je třeba chápat jako zobecnělý model/způsob definování vztahů moci a každodenního života jedinců. V textu ukazuje na řadě příkladů, jak se postupně formuje moderní disciplinační společnost v níž je model Panoptikonu využíván a tak rozšiřování disciplinační mechanismy.

      s.297 (2. ods.)-303: V moderní společnost dle Foucaulta došlo nejen k rozšíření displinačních mechanismů, ale také k jejich zestátnění.

      Na základě této kapitily promýšlejte na příkladech z každodennosti, jak, kde, proč stát dnes využívá disciplinačních mechanismů. 


    • Tekuté organizace v tekuté modernitě_Z.Bauman

      Jak uvádí jeden z přístupů ke studiu organizací je potřeba chápat organizace jako otevřené systémy, které se přizpůsobují prostředí ve kterém jednají, aby přežily, zajistili si zdroje či legitimitu. 

      Z. Bauman mluví o dnešní době jako o tekuté, tekuté modernitě. Jedná se o metaforu, díky které se snaží zachytit povahu současní fáze dějin modernity.  Jeho úvahy o tekuté modernosti nám přináší mnoho inspirací, které je možno využít pro promýšlení povahy organizovaného jednání/ podobě a roli organizací v pozdně moderní společnosti.

      Otázky pro toto téma:

      • Jaký charakter/prvky/podle jakých "pravidel hry" se odehrává jednání v tekuté modernitě dle Baumana? 
        • pevnost x tekutost
        • povaha post-panoptikálních mocenských vztahů
        • přemýšlejte o příkladech
      • Jak tekutá modernita změnila způsoby organizování, organizovaného jednání? Jakémohou být možné implikace tekutosti pro organizační jednání?
        • promýšlejte na základě čtení Baumanova textu o tekuté modernosti.
      Literatura:
      Bauman, Z. 2002. Tekuté modernost. Praha: Maldá fronta. s. 9-25 (do prvního odstavce) 
    • Tekuté organizace_empirická studie

      Tento seminář navazuje na předešlí, kde jsme se věnovali promýšlení povahy institucionálních podmínek v době tekuté modernity, tak jak je popisuje ve svém díle Z. Bauman. 

      V tomto semináři se budeme věnovat:

      • výsledkům empirické studie, která zkoumala tekuté organizace:
        • jaký charakter mají tekuté organizace? 
        • jak se liší od "pevných" (chápáno byrokratických) organizací?
      • jak využít teoretická východiska k formulaci výzkumného problému pro empirický sociologický výzkum
        • jak byla teorie tekuté modernosti Z. Baumana využita při promýšlení a formulaci výzkumného problému? (identifikujte výzkumný problém a výzkumnou otázku, které poznatky z Baumanovi teorie výzkumníci využili?)
        • co nového do studia organizací tato teorie přináší?
      • jak využít teoretická východiska k interpretaci zjištění z empirického výzkumu
      • vyberte jedno ze zjištění dané studie, které vás zaujalo

      Literatura:

      STEELE, Jessica a Dianne DREDGE. The liquid organization of volunteer tourism: Implications for responsibility. The international journal of tourism research [online]. HOBOKEN: WILEY, 2017, 19(6), 715-726 [cit. 2021-11-18]. ISSN 1099-2340.

      - prostudujte si především s. 1-6 + např. s.13-14 (př. jednoho ze zjištění, které se vztahuje k otázce identity)

       

    • Síťová společnost a síťové organizační uspořádání

      V nadcházejícím semináři budeme věnovát pozornost další z diskutovaných restrukturalizací  společnosti, jež ovlivňuje také proměňuje organizační jednání. Španělský sociolog Manuel Castells dnešní společnost označuje jako společnost sítí. Restrukturalizace spojuje Castells s nástupem nových médií a rozvojem informačních a komunikačních texchnologií.

      Ve svém díle věnuje pozornost síti jako specifické forměn organizační struktury společnosti. Čím se vyznačuje tato forma organizační struktury? Jaký v sobě nese potenciál pro nové organizační uspořádání idských vztahů produkce, spotřeby. zkušeností, moci?   

      Témata k četbě:

      • Jaké organzační charakteristiky Castells připisuje síťové společnosti? Porovnejte je s charakteristikami tradiční byrokratické organizační struktury.
      • Přemýšlejte nad příklady, kde je možné charakteristiky síťové společnosti identifikovat v naší každodennosti. Jak síťová logika prodniká a modifikuje mimo jiné např. organizaci a povahu vzdělávání (na VŠ). 

      Literatura:

      Castells, M. 2000. Toward a Sociology of the Network Society. Contemporary Sociology, Vol. 29, No. 5, s. 695-698 (první odstavec).

      Další možné zdroje:

       

    • Sociální změna: různé teoretické přístupy

      - sociální změna jako předmět zájmu sociologie

      - 3 klíčové teorie sociální změny

      - organizační síly prodosažení sociálních změn 

      Otázky k četbě:

      - Která z prezentovaných teorií v literatuře a proč vám přijde přesvědčivá pro porozumění, jak a proč se společnosti mění?  

      - Uveďte příklad sociální změny a organizačních sil, které se na dané změně podílí. Inspirujte se v literatuře, v médiích,...

      Literatura:  

      ŠUBRT, Jiří. Soudobá sociologie. V, (Teorie sociální změny). V Praze: Nakladatelství Karolinum, 2013. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. kap. Sociální změna - různé přístupy k jejímu zachycení a analýze.

    • Sociální hnutí jako nositelé sociální změny

      - definice sociálních hnutí a jejich podoby

      - výzkum sociálních hnutí: předmět zájmu sociologů

      - vybrané teoretické perspektivy využitelné pro zkoumání sociálních hnutí: teorie nových sociálních hnutí, teorie mobilitace zdrojů, teorie politických příležitostí, teorie rámování, koncept trasakčního aktivismus

      Úkol na seminář: najdete případ sociálního hnutí z minulosti či současnosti. Hnutí představte (také s využitím definici sociálních hnutí Dianiho v textu - zda a proč se jedná o sociální hnutí), promýšlejte, jak toto hnutí se podílelo/podílí na sociální změne. 

      Literatura:

      MAZÁK, J. 2016. Teorie sociálních hnutí: přehledová studie. Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica [online]. Karolinum Press, 2016(2), 9-30 [cit. 2021-12-10].

      povinné: úvod, kap.1, kap.4.

    • Závěrečné setkání _ 6.1.2021

      V rámci závěrečného setkání se vrátíme prostřednictvím vašich témat, která vás zaujala a  vybrali jste si je pro svou závěrečnou práci, k problémům a otázkám, která jsme na kurzu diskutovali nebo se na ně nedostalo. 

      Každý studující si připraví krátké představení (cca 5 minut) svého tématu/problému/otázky, které si zvolil/a pro svou závěrečnou práci. Buďte konkrétní, tak aby problém byl zpracovatelný v rozsahu závěrečné práce, který není velký.