Topic outline

  • Husserl (17. 10. 2019)

    Husserl, Edmund. 2011. „I. přednáška: Přirozený postoj myšlení a věda…“ Pp. 25–32 in E. Husserl: Idea fenomenologie (a dva texty Jana Patočky). Praha: Oikoymenh.

    OTÁZKY K TEXTU:

    (1) Čím se liší "přirozený" a "filosofický" postoj ducha?
    (2) V čem podle Husserla spočívají hlavní úkoly teorie poznání?
    (3) Jak Husserl chápe základní principy fenomenologické filosofie?

  • Schütz (24. 10.)

    Schütz, Alfred. 2013. „Každodenná a vedecká interpretácia ľudského konania.“ Pp. 280–332 in D. Alieva, M. Tížik (eds.): Príspevok Alfreda Schütza k sociologickej teórii. Praha / Bratislava: SLON / SAV.

    OTÁZKY K TEXTU:

    (1) V čem spočívá podle Schütze hlavní rozdíl mezi přírodními a sociálními vědami?
    (2) Na čem je založen intersubjektivní charakter každodenního vědění?
    (3) Čím se vyznačuje specifický postoj sociálního vědce k subjektu jeho zkoumání?

  • Gurwitsch (31. 10.)

    Gurwitsch, Aron. 1961. „Schütz’s Conception of the Common-Sense World as Social Reality.“ Sozialwissenschaftliches Archiv Konstanz, strojopis s rukopisnými korekcemi, kat. č. D1a, 18 s.

    OTÁZKY K TEXTU:

    (1) Jaký má podle Gurwitsche význam "socializace" vzhledem k žitému světu?
    (2) V jakém vztahu jsou motivy-aby a motivy-protože k lidskému jednání?
    (3) V čem se zejména liší fenomenologická koncepce Husserla a Schütze?

  • Merleau-Ponty (7. 11.)

    Merleau-Ponty, Maurice. 2011. „Primát vnímání a jeho filosofické důsledky.“ Pp. 35–57 in M. Merleau-Ponty: Primát vnímání a jeho filosofické důsledky. Praha: Togga.

    OTÁZKY K TEXTU:

    (1) V čem spočívá "praktická syntéza", která je podle Merleau-Pontyho základem lidského vnímání?
    (2) Jaký je podle autora hlavní přínos tvarové psychologie (Gestaltpsychologie)?
    (3) Jaké "sociologické" souvislosti má Merleau-Pontyho koncepce?

  • Luckmann (14. 11.)

    Luckmann, Thomas. 2010. „Úvahy o komunikativní konstrukci reality.“ Historická sociologie 1/2011: 103–110.

    OTÁZKY K TEXTU:

    (1) Co znamená tvrzení, že sociální vědy jsou ve vztahu ke svému předmětu "reflexivní"?
    (2) V čem spočívá "paradigmatická změna" spojená se vztahem sociologie a lingvistiky?
    (3) S jakou hlavní metodologickou obtíží se potýká sociálněvědní zkoumání komunikativní interakce?

  • Šrubař (28. 11.)

    Šrubař, Ilja. 2017. „Sociologie jako sociologie vědění.“ Sociologický bulletin České sociologické společnosti 2016, s. 33–48.

    OTÁZKY K TEXTU:

    (1) V čem spočívá hlavní přínos sociologie vědění jako nového paradigmatu v rámci sociologie?
    (2) Jaké diskurzivní charakteristiky má klasická sociologie (u Marxe, Spencera, Durkheima a Tönniese)?
    (3) Jaké tři roviny lze identifikovat na úrovni "sebepopisných narativů" společnosti; čím se od sebe liší?

  • Garfinkel & Livingston (5. 12.)

    Garfinkel, Harold – Livingston, Eric. 2003. „Phenomenal field properties of order in formatted queues and their neglected standing in the current situation of inquiry.“ Visual Studies 18(1): 21–28.

    OTÁZKY K TEXTU:

    (1) Jakých deset vlastností (properties) zakládá relevanci "fronty" coby předmětu sociologického zájmu?
    (2) V jakém vztahu je text popisující studovaný objekt a tento studovaný objekt samotný?
    (3) V čem spočívá metodologie "výprav" (tours)? Čemu se podobá?

  • Dreher (12. 12.)

    Dreher, Jochen. 2009. „Phenomenology of Friendship.“ Human Studies 32(4): 401–417.

    OTÁZKY K TEXTU:

    (1) V jakém vztahu je fenomenologie a sociologie podle Thomase Luckmanna? Jaký je rozdíl mezi "konstrukcí" a "konstitucí"?
    (2) Jak podle Drehera probíhá "konstituce" přátelství?
    (3) Jak podle Drehera probíhá "konstrukce" přátelství?

  • Eberle (19. 12.)

    Eberle, Thomas. 2013. „Phenomenological Sociology Reconsidered: On The New Orleans Sniper.“ Human Studies 36(1), Special Issue: Violence – Phenomenological Contributions (Spring 2013): 121–132.

    OTÁZKY K TEXTU:

    (1) Jaké téma, výzkumnou otázku a záměr má kniha Fran Waksler "The New Orleans Sniper"? Z čeho sestávají její data?
    (2) K jakým závěrům Waksler dospívá?
    (3) Proč Eberle soudí, že studie Wakslerové bude patrně jinak interpretována v Německu a jinak v USA?

  • Liberman (9. 1.)

    Liberman, Ken. 2018. „Objectivation Practices.“ Social Interaction: Video-Based Studies of Human Sociality 1(2). Dostupné on-line z: https://tidsskrift.dk/socialinteraction/article/view/110037/159343

    OTÁZKY K TEXTU:

    (1) Jakou inspiraci nachází Liberman v díle Georga Simmela?
    (2) V jakém smyslu je lidské jednání „zapleteno v okolnostech“ (tangled in circumstantiality)?
    (3) Jaké jsou hlavní aspekty Libermanova modelu „objektivace“?