Section outline

    • Předběžná metodická úvaha

      Následující materiály nechť jsou považovány nikoliv za prezentaci či nauku, ale za východiska pro vlastní myšlení a tázání, které budou podporovat a doplňovat přednášková setkávání. (Vycházím přitom z poznání, že metoda prezentování tím, že předkládá hotové instantní poznatky, právě zabraňuje tomu nejdůležitější pro vzdělání: dojít vlastní myšlenkovou a studijní prací ke schopnosti rozlišit mezi tím, co je podstatné a nepodstatné.)

      V čem vlastně spočívá Evropa nikoliv jako geografický útvar, ale jako útvar nesoucí ve svých dějinách svou vlastní identitu? V čem spočívá univerzálnost univerzity? A je možno v současnosti tuto univerzálnost udržet, nebo se univerzita v globálním kontextu nutně musí proměnit na pouhý orgán zvyšování efektivity ve smyslu konkurenceschopnosti na trhu práce? Jak porozumět tomu paradoxu, že Evropa ve své koloniální minulosti expandovala do celé planety, a zároveň v tomto pohybu ztratila svou dominanci? A je kolonizace opravdu minulostí, nebo nabyla pouze nových, latentnějších podob jak v rovině mocensko-ekonomické, tak v rovině systémů reprezentací? Jestliže objev myšlení souvisí s eleatským objevem bytí a nemožností myslet, že by nebytí bylo, jak potom porozumět tomu, co se označuje za neevropské myšlení? Co to mimo Evropu znamená, myslet? Jak tomu porozumět, aniž bychom jiné tradice "neznásilňovali" tím, že do nich budeme předem vkládat svá vlastní předporozumění? A jak je možné z naší čili evropské tradice vůbec porozumět neevropským tradicím, a především světům? To jsou otázky, které budou vytvářet horizont našeho tázání.

      Některé z těchto otázek využiji i při závěrečném zkoušení. Proto je třeba zdůraznit jejich charakter: stejně jako záběr našeho zkoumání, ani tyto otázky nemají charakter otázek testovacích. Jedním z důvodů je ten, že testové otázky, zvláště uzavřené, nejsou schopny testovat studentovo rozumění. Další důvod plyne z povahy rozumění samého: na rozdíl od technologických problémů, u nichž je možno nalézt jednoznačné řešení (například oprava mixéru), k rozumění patří lidská svoboda, která tuto jednoznačnost neumožňuje. Sejdou-li se dva instalatéři, ihned se domluví ohledně vododních trubek. Ale to neznamená, že si rozumějí. Je tedy třeba porozumět otázkách položeným v tomto kurzu jako problémům, které nelze vyřešit jednou provždy. O co potom jde, je nakolik rozumíme PŘEDPOKLADŮM našeho rozumění těmto problémům, nakolik jsme schopni promyslet možnosti, které tyto předpoklady v sobě nesou, nakolik jsme schopni promyslet příslušné problémy v širších, v posledu celkových, souvislostech. Můžeme nyní zopakovat: primárním cílem kurzu tedy není předložit nauku, ale naučit se promýšlet věci a problémy v podstatných souvislostech.

    • 1) Jaká je podle Patočky souvislost mezi světem a rozuměním?

      2) Pokuste se promyslet, jaké výchovné konsekvence má dotázání světa tak, jak je v textu provedeno.

    • Srovnejte Patočkovu charakteristiku světa s Komenského popisem světa možného z jeho Pansofie:

      „Co je svět možný? Je to úplná a dobře uspořádaná myšlenková soustava, všeho totiž, co si zdravá mysl může jasně představit, zdravě žádat a bezpečně vykonat.“

      Jaké výchovné konsekvence v sobě svět možný implikuje?

    • Pokuste se interpretovat patrně Einsteinovu myšlenku, že vzdělání je to, co zbyde, když všechno ze školy zapomeneme. Co zbyde? A jakým způsobem a v jakém smyslu to přes všechno zapomenutí JE?

    • 1) Jaká je podle profesorky Peškové role učitele v současném světě?

      2) Proč je podle textu pro výuku nezastupitelné setkání učitele a žáků?

    • 1) Jaký paradox Aristoteles v textu řeší?

      2) Jakou roli hrají pro Aristotela zákony a zvyky ve výchově k tomu, aby byl člověk lidským?

      3) Aristoteles vychází metodicky z dotazování podstaty jevů. Dokážete vystihnout klíčové rysy, jimiž se jeho teorie společnosti a jednotlivce odlišuje od novověkých metod obecných i speciálních věd?

    • 1) V jakém smyslu podle Hannah Arendtové kapitál vznikl z krádeže vlastnictví?

      2) Proč Hannah Arendtová nesouhlasí s tvrzením, že uchování soukromého majetku je ochranou občanských svobod?

      3) V čem spočívá podle Arendtové rozdíl mezi ekonomickou a politickou jistotou?

    • 1) Jaké nerovnosti se ukazují na příkladu trhu s orgány?

      2) Jaké jsou podmínky možnosti zrodu světa, v němž nejen lidé, ale i lidské orgány jsou prodejným artiklem?

      3) Jak se popsané globální nerovnosti slučují s rétorikou "svobody a demokracie", všudypřítomnou v Západních médiích? V jakém světle se potom, totiž pokud bereme v potaz sledované nerovnosti, slova "svoboda" a "demokracie" objeví?

    • 1) Co je to podle Karla Kosíka planetární systém?

      2) Jak se podle Kosíka proměňuje lidství člověka, jeho mravnost? Jaké to může mít konsekvence pro výchovu a vzdělání?

      3) Jak rozumíte Kosíkovu tvrzení, že planetární systém má charakter "pseudos"?

      4) Jak se podle Kosíka proměňuje v globalizovaném světě politická elita?

      5) V jakém smyslu se podle Kosíka vzdal planetární člověk podstatného?

      6) Co má Kosík na mysli, když tvrdí, že v globalizovaném světě byla pluralita nahrazena pestrostí? Dokážete nalézt zpříkladnění této teze?

    • 1) V čem spočívá podle Arendtové proměna smyslu kultury v moderní masové společnosti?

      2) Jak se proměnil smysl scholé, prázdného času v moderní masové společnosti podle Arendtové?

    • 1) Jak se přístup ke zdraví jako k fenoménu liší od jiných perspektiv speciálních věd (medicína, biologie, fyziologie, ekonomie, právo, pedagogika)?

      2) Jak je v textu rozuměna možnost? A jak je rozuměno ne-možnosti jako základu fenoménu ne-moci?

      3) V čem spočívá rozdíl mezi hygiensis a iatreusis?

    • 1) Jak souvisí karteziánský rámec vědění s nihilismem?

      2) Co je podmínkou možnosti pro to, aby bylo možno v aktech hodnocení srovnávat principiálně cokoliv s čímkoliv?

    • 1) Proč a v jakém smyslu je filosofický postoj "nepřirozený"?

      2) Co je to mathésis?

      3) Jak se proměňuje věda a vzdělání tím, že se stává tradicí?