Etický kurz A I
Section outline
-
Kurz se věnuje kritické etické teorii (tzv. Frankfurtské škole) jako jednomu ze základních myšlenkových proudů dvacátého století. Výuka se zaměřuje na její hlavní představitele, její stěžejní texty a na její širší kulturní a sociální souvislosti. Cílem předmětu je seznámit studenty s kritickou teorií, jejími představiteli, texty, metodami a souvislostmi
-
Cílem osvícenství v nejobecnějším významu pokrokového myšlení od počátku bylo zbavit lidi strachu a učinit z nich pány. Dokonale osvícená země však září ve znamení triumfálního neštěstí. Programem osvícenství bylo odkouzlení světa. Osvícenství chtělo rozložit mýty a obrazotvornost nahradit věděním.
-
Mýtus přechází v osvícenství a příroda v pouhou objektivitu. Za rozšíření své moci platí lidé odcizením tomu, nad čím ji mají. Osvícenství se chová k věcem jako diktátor k lidem. Zná je do té míry, nakolik s nimi mùže manipulovat. Muž vědy zná věci do té míry, nakolik na ně mùže pùsobit. Tím se jejich bytí o sobě stává bytím pro něho. V této proměně se podstata věcí odhaluje vždy jako jedna a táž, jako substrát panství.
-
Distance mezi subjektem a objektem, předpoklad abstrakce, je zakotvena v distanci k věci, kterou pán získá prostřednictvím ovládaného. Homérské zpěvy a hymny Rigvédy pocházejí z doby pozemkového panství a opevněných sídel, v nichž se usadil válečnický kmen, ovládající masu poražených autochthónù. Nejvyšší bùh mezi bohy vznikl s tímto buržoazním světem, v němž král, jako náčelník ozbrojené šlechty, drží podrobené při zemi, zatímco lékaři, věštci, řemeslníci, obchodníci zajišťují provoz. S koncem nomádství je společenský řád vytvořen na základě pevného vlastnictví.
-
Autonomní intelekt, který se odděluje od smyslové zkušenosti, aby si ji podrobil. Sjednocení intelektuálních funkcí, které umožňuje ovládat smysly, rezignace myšlení a produkce jednohlasnosti znamená ochuzení myšlení, stejně jako zkušenosti. Oddělení myšlenkové a smyslové oblasti poškozuje obojí. Omezením myšlení na organizaci a správu vykonávanou vrchností, od lstivého Odyssea až k naivním generálním ředitelùm, vzniká zároveň omezení, jež postihuje i ty velké, pokud jim nejde pouze o manipulaci malých. Duch se nakonec stává aparátem panství a sebeovládání, za který ho buržoazní filosofie vždy pokládala.
-
U produkční společenské formy je tato neidentická příroda člověka součástí produkčních sil a podněcuje rozvoj produkčního procesu. Je tím, co je fysei a co je kontinuální, ale co je zároveň zprostředkováno systémem identifikace, který odpovídá dané produkční společenské formě. Je zprostředkován ideologickými podobami myšlení, umění, náboženství. Základní identifikační systém, který zprostředkovává vnitřní přírodu musí odpovídat dané produkční společenské formě. V opačném případě by tento identifikační systém nedovedl zprostředkovávat vnitřní přírodu, jejíž usmíření závisí nejen na identifikačním systému, ale též na povaze produkční společenské formy. Platnost identifikačního systému je společensky nutným zdáním.