Comte hovoří o přeměně přírody ve prospěch společnosti v industriálním stádiu, což představuje jakési konečné stádium. Ale je vážně toto stádium poslední? Respektive budeme v tomto stádiu žít už navěky nebo po tomto stádiu nastane konec společnosti? Toto stádium je přeci neudržitelné. Nakonec dojde k úplné přeměně přírody, bez které nelze žít.
Comte v souvislosti se zákonem tří stádií hovoří o tom, že pozitivní stádium je definitivní. Moje otázka tedy zní, co bude teď? Toto poslední stádium ve vědě je zároveň spojováno s industrializací, globalizací a s přetvářením přírody v kulturu. Opravdu jsme dosáhli posledního stádia, nebo může přijít nějaké další? A co to znamená pro společnost a přírodu?
V industriální fázi společnosti člověk transformuje přírodu ke svému prospěchu. V pravěké „společnosti“ nejspíš naopak příroda formuje člověka (nejsem si jist, zda to Comte tematizuje, ale můžeme si vzpomenout na jakoukoli evoluční teorii). Mluví ale Comte někde o možnosti člověka formovat sebe samého ve prospěch přírody? Je vrcholem jeho sociologie – filosofie dějin opravdu nadvláda společnosti nad přírodou nebo je schopen vystavět teorii vzájemné spolupráce těchto dvou entit?
Je pozitivní stádium vědy opravdu poslední stádium? To že jsme v něm momentálně my přece nemusí (a z mého úhlu pohledu také nemůže) znamenat, že by se věda (a zároveň i společnost) dál nevyvíjela? Comte mluví o jakési složitosti/hierarchii (??) vědních oborů v souvislosti s člověkem, mluví také o jejich objevení/objasnění “ve sledu, který je přirozený”, jak se dá definovat tohle “přirozeno”? V okamžiku, kdy jsme se přenesli přes náboženství, není tento sled prostě náhodný?