Poté, co jsme si vysvětlili důkladně, že žádný obraz nezobrazuje skutečnost věrně, ale je jen konceptem, podle něhož se strukturuje obraznost našeho vizuálního vnímání, je na čase pustit se do dekonstrukce obrazové skladby, která nejvíce odolává výše uvedenému tvrzení a je stále ještě většinou považována za realistickou. Renesanční způsob stavby obrazu se nám zdá proto realistickým, že je konstruován celým systémem pravidel. Ta nevznikla sama od sebe, ale byla postupně přidávána do systému, až byla ve vrcholné renesanci uplatněna společně. (Raffael, da Vinci, Michelangelo).