Úvod

Projekt Zvýšení kvality vzdělávání UK a jeho relevance pro potřeby trhu práce CZ.02.2.69/0.0/16_015/0002362  

Jedním ze základních konstitutivních prvků evropské civilizace a kultury je myšlenková tradice, která vznikla ve starověkém Řecku a nalezla svůj výraz v umění, politice a filosofii. Právě filosofie, která se spolu s židovsko-křesťanskou náboženskou orientací a římským právem počítá k fundamentům moderní Evropy, otevřela nebývalé možnosti racionálního zkoumání světa přírody, lidské povahy a společenské dimenze života člověka, jakož i prověřování možností a omezení této racionality samé. Důležitým aspektem filosofického zkoumání byla také kritika tradičních náboženských představ o vzniku a struktuře světa, role náboženství v životě společenství i jednotlivce, jež se odrazila v proměně vztahu člověka k tomu, co ho přesahuje, počínaje problémy kosmogonie a kosmologie, přes otázky údělu člověka, jeho racionality a svobody, náboženskosti a etiky, až po historiografii a politické teorie. Filosofická reflexe náboženství se vyznačuje určitou ambivalencí: na jedné straně jde o racionální překonání naivních antropomorfních představ o bozích, na straně druhé o „zbožštění“ principů založení a fungování světa i divinizaci kosmu samotného. 

Kurs se zaměří na sledování proměn řeckého myšlení od mythologických počátků přes jeho klasické formy až po jeho vliv na filosofii a náboženství v období pozdní antiky – hellénismu a římských autorů, a na konfrontaci s židovským a křesťanským pojetím světa. Bude to tedy stručný dějinný přehled antické řecké filosofie s důrazem na její náboženské aspekty.