Metody v Pražském divadle pro mládež a v dalších pražských souborech, specializovaných na činohru pro děti v letech 1935 – 1950

jevištní realizace textu dvanáctiletého autora (zprvu jen jako pedagogicko-umělecký experiment, později 50 repríz)

optimalizace způsobu hereckého zpracování zvířecích postav v bajkách a pohádkách

dramatické postavy dětí a způsob jejich herecké realizace 

práce s dětským hercem, těsné propojení divadel s hereckými školami, dětská divadelní studia

dramaturgie divadla pro děti různých věkových stupňů

optimální poměr mluveného slova a tance či jevištních efektů

kontaktní herecký projev a optimální velikost sálů

poměr iluze a antiiluze v divadle pro děti

průzkum dětského publika (přednášky před představením, besedy po představení, nahrávání reakcí dětí během představení a následná analýza, reflexe ve formě dětských obrázků a korespondence na základě viděného… 

systém spolupráce divadla s učiteli, systém dětských důvěrníků (jakási dětská umělecká rada divadla)

Disman a pokusy o divadlo pro neslyšící a pro nevidomé

Dismanova hra Tři medvíďata a její testování na dětech různých věkových stupňů v různých vývojových fázích vzniku dramatického textu od námětu po jevištní realizaci hotového textu