Section outline

Kursübersicht

    • Informace o:

      • odborném stylu psaní a jeho žánrech;
      • postupu toho, jak psát odborný text;
      • struktuře a argumentaci v odborném textu
       jsou dostupné v Prosemináři akademické práce.

      Postup psaní práce (obecně):   
      1. Formulace problému, rozhodnutí o metodě == projekt práce
      2. Přehled o stavu bádání v dané oblasti == rešerše
      3. Formulace zjištění z literatury, případně hypotéz, sběr a analýza dat == základní zjištění
      4. Předběžná osnova  == „maketa“ textu
      5. Práce na textu == koncept (pracovní verze) textu
      6. Druhá (a další) verze textu == konečná verze z hlediska struktury a obsahu
      7. Editace (formální úpravy) == definitivní text       

      Postup je zde představen lineárně, ale v realitě je psaní vždy činností kreativní. Znamená to mimo jiné i to, že Vás při psaní napadají nové věci, reflexe a možnosti tématu, což často vede k návratu do předchozích stádií přípravy práce, k rešerši apod.

    • Práce je velmi kvalitní obsahově. Všimněte si, že neobsahuje skoro žádné dílčí nadpisy - mohla by obsahovat možná nadpisy k úvodu, stati a závěru. Rovněž by autorka mohla přeložit tabulky (ve vyšších ročnících to bude nutnost) a u seminární práce není třeba mít titulní stranu tohoto typu ani prohlášení na druhé straně - to se týká až závěrečných, tedy bakalářských a magisterských prací.
      Doporučila bych také možná trochu více dělit text na odstavce - jsou dlouhé a pro čtenáře je náročné celou dobu udržet pozornost, protože jsou zároveň velmi informačně bohaté.

    • Struktura psaného textu: praktický návod

      Struktura je páteří napsané práce. Jejím smyslem je vyložit argumentaci tak, aby byla přehledná, srozumitelná, snadno čitelná a směřovala od konkrétní výzkumné otázky ke konkrétní odpovědi na tuto otázku.

      Jak poznám dobrou strukturu?
      1. v úvodu textu je zcela jasně formulován výchozí bod - výzkumná otázka zasazená do širšího kontextu a cíl, ke kterému práce směřuje;
      2. v závěru textu jsou poznatky, které skutečně odpovídají na stanovenou otázku (často se totiž stává, že text nakonec odpovídá na jinou otázku, nebo neodpovídá vůbec) a ideálně je tak dosaženo cíle práce;
      3. jednotlivé kroky od otázky k odpovědi jsou vystopovatelné a vzájemně na sebe navazují - text neobsahuje hluchá místa, nepřeskakuje mezi různými aspekty či subtématy bez jejich propojení či uzavření;
      4. propojení jednotlivých kroků (argumentů) na cestě k VO je logické - k dobré a logické argumentaci viz příslušná sekce Prosemináře akademické práce;
      5. text není kompilátem zdrojů, ale jejich SYNTÉZOU - viz také níže;
      6. závěr (odpověď na otázku) je formulována na základě informací obsažených v předchozím textu a pouze na nich, neobjevují se tvrzení, která nemají oporu v předchozím textu.
      Jak vytvořím dobrou strukturu?
      1. Ujasněte si výchozí bod a v ideálním případě najděte odpověď na výzkumnou otázku = nehledáme odpověď na otázku až při psaní práce, ale víme, kam celou dobu naším textem směřujeme.
      2. Hledejte souvislosti a návaznosti v informacích, které jste získaly při čtení odborných zdrojů - propojujte jednotlivé informace do bloků či klastrů, například podle tematické souvislosti, chronologické návaznosti nebo podle metodologie, kterou autoři*rky používali. Tomuto kroku se říká syntéza
      3. Udělejte si myšlenkovou mapu poznatků, které jste zpracováním literatury našli. Uvědomte si a zakreslete si, jak jsou vzájemně propojeny. Zkuste najít lineární cestu spojují poznatky.
      4. Vzniklé bloky či klastry myšlenek a poznámek seřaďte podle cesty, kterou jste našli v myšlenkové mapě, pojmenujte je a vypište si, jak na sebe navazují - to je první návrh vaší osnovy.
        • Jakmile máte osnovu, můžete psát. A to ze kteréhokoliv bodu osnovy - nemusíte psát od Úvodu po Závěr, ale jakoukoliv část, na kterou se právě cítíte. Díky tomu, že máte osnovu, víte, kam část patří a jak má vypadat.
      5. Během psaní se osnova pravděpodobně bude měnit, protože psaní vede k dalšímu přemýšlení o tématu i jeho struktuře. Nebojte se toho a strukturu upravujte - úprava původně vypsané osnovy je také dobrou reflexí toho, jestli nový nápad na zpřeházení argumentů obstojí v celku osnovy.
        • Používejte osnovu jako síto relevance - poznatky, které nesouvisí s hlavní linkou argumentace, můžete povětšinou z práce vyřadit. POZOR! Toto není to samé jako účelné vybírání jen těch argumentů, které podporují Váš závěr! Nesouhlasné argumenty je potřeba do struktury zapracovat a vypořádat se s nimi. Zde máme na mysli spíše tematické odbočky.
      6. Po dopsání prvního draftu editujte. Čtěte svůj text a upravujte ho tak, aby jste dosáhli dobré struktury (viz výše). Nebojte se připisovat nové věci či umazávat ty, které nakonec v celku textu nedávají smysl.

      Odstavec jako základní stavební kámen struktury

      Účelem členění textu do odstavců je zejména udělat v toku informací pauzu - čtenář má na konci odstavce příležitost přerušit plynulý tok čtení, oddychnout si, zamyslet se nad přečteným a snadno se opět najít na stránce.

      Tím se odstavec stává základním kamenem struktury, protože čtenář text vstřebává po odstavcích a nelze dělat pauzy uprostřed myšlenky.

      Není nezbytně nutné strukturovat odstavec podle doporučení níže. Velmi ale doporučujeme začínat odstavce topic sentence.

      Každý takový krok/argument musí být samozřejmě:

      • jasně a srozumitelně formulován = topic sentence
      • podpořen vědeckými poznatky = evidence
      • dostatečně vysvětlen = explanation
      • případně i ilustrován příkladem = (illustration)
      • propojen s následujícím a předchozím argumentem = link
      Příklad (z webu Hull University):

      Using storytelling in educational settings can enable educators to connect with their students because of inborn tendencies for humans to listen to stories. Written languages have only existed for between 6,000 and 7,000 years (Daniels & Bright, 1995) before then, and continually ever since in many cultures, important lessons for life were passed on using the oral tradition of storytelling. These varied from simple informative tales, to help us learn how to find food or avoid danger, to more magical and miraculous stories designed to help us see how we can resolve conflict and find our place in society (Zipes, 2012). Oral storytelling traditions are still fundamental to native American culture and Rebecca Bishop, a native American public relations officer (quoted in Sorensen, 2012) believes that the physical act of storytelling is a special thing; children will automatically stop what they are doing and listen when a story is told. Professional communicators report that this continues to adulthood (Simmons, 2006; Stevenson, 2008). This means that storytelling can be a powerful tool for connecting with students of all ages in a way that a list of bullet points in a PowerPoint presentation cannot. The emotional connection and innate, almost hardwired, need to listen when someone tells a story means that educators can teach memorable lessons in a uniquely engaging manner that is common to all cultures. 

      The cross-cultural element of storytelling can be seen when reading or listening to wisdom tales from around the world...

      Jak vypadá dobrá syntéza zdrojů v textu?

      (z webu University of Oregon)

      Který z příkladů je podle vás ukázkou dobré praxe?

      ld.php?content_id=58811803

      Studující A používá přímé citace pouze z jednoho zdroje a nepoužívá vlastní hlas k argumentaci. Jedná se o mechanický kompilát přímých citací - text je popisný a neobsahuje argumentaci.

       Studující B vybírá sice citace ze tří zdrojů a místo vlastního názoru používá mechanicky přímé citace. Opět se jedná o kompilát bez vlastní argumentace.

       Studující C parafrázuje ze tří zdrojů, ale neukazuje, jak se zdroje vzájemně ovlivňují nebo jak spolu mohou komunikovat a co nového nám díky tomu mohou říci. V závěrečném odstavci mavíc neuvádí zdroje pro své argumenty.

      Studující D syntetizuje z pěti zdrojů, ukazuje, jak spolu souvisejí, a vytváří vlastní názor na výši honorářů, které by Taylor Swift měla dostávat od Spotify.

    • Jak mi se strukturou a psaním textu mohou pomoci LLM (aka AI)?

      I zde se LLM ukazují jako dobrý konverzační partner. Můžete poprosit model, aby vám navrhnul prvotní strukturu jako odrazový můstek pro vaše další úvahy. Je také možné model "nakrmit" vlastními poznámkami a výpiskami ze zdrojů, což může zvýšit kvalitu návrhu struktury.

      Je samozřejmě technicky možné zadat LLM, aby napsal odstavec či celou seminární práci. Zde je ale zásadní, že v současnosti se převzetí textu generovaného LLM do práce a vydávání ho za vlastní autorský text považuje za plagiátorství, a je tedy zásadním porušením etiky = nedělejte to.

      Kromě toho je kvalita výsledného textu hodně závislá na kvalitě vašeho promptu a LLM také často píší méně konkrétně a obsažně, často si trochu vymýšlí, nebo ve své "úvaze" zachází příliš daleko - tj. tvrdí něco, co nedokáží podpořit argumenty. Text generovaný LLM sice na první pohled zní chytře, bývá ale repetetivní a trochu plácá.

      V neposlední řadě je zásadní chybou nyní generovat texty seminárek pomocí LLM - přijdete tím o možnost dostávat zpětnou vazbu na své vlastní psaní a zlepšovat se v něm.

      Pokud si necháte vygenerovat text odstavce či celé práce pomocí LLM, můžete ho brát jako inspiraci. (Pozn. Evy Richter: Ve chvíli, kdy zírám na stránku poznámek a výpisek z literatury, z nichž bych měla vytvořit jeden odstavec, který to všechno dobře shrne, a nevím, kde začít, pomůže mi, že LLM nějaký odstavec vytvoří - v reflexi tohoto odstavce si lépe utřídím myšlenky a rozhodnu se, kde začít s vlastním odstavcem.)