Svaly a jejich nerovnováha - Horní zkřížený syndrom

Svaly a jejich nerovnováha

Zdroj: https://publi.cz/books/149/Cover.html Lehnert, Botek, Sigmund, Smékal, Kondiční trénink, Universita Palackého v Olomouci 2014

Horní zkřížený syndrom se vyznačuje zkrácením prsních svalů a šíjových extensorů (na zadní straně krku) se současným oslabením mezilopatkových svalů a svalů flexorů krku (na přední straně). Příčinou nejčastěji bývá náš sedavý způsob života, v malém měřítku vrozené vady či poúrazové stavy.

Horní zkřížený syndrom má zásadní vliv na držení těla, dechové a pohybové stereotypy. Může dokonce vést až k degenerativním změnám v krční a hrudní páteři či ramenním kloubu. Dochází k předsunu hlavy a tím k přetížení přechodu krční a hrudní páteře. V krajních případech můžeme zaznamenat velmi výrazný 7. krční obratel.  Dále dochází k hyperlordóze krční páteře, kulatým zádům v hrudní části (hrudní kyfóza) a omezené rotabilitě hrudní páteře. S tím souvisí elevace, abdukce a rotace lopatky ( lopatky tak neleží na hrudníku, ale trčí od něj). Správné postavení lopatek je zásadní pro zdraví pletence ramenního kloubu. Se změnou postavení lopatek dochází také k decentraci, tedy  změně v postavení ramenního kloubu. Následkem je přetížení všech svalů ovlivňujících funkci ramen. Ramena jsou zdvižená nahoru a rotovaná dopředu (elevace a protrakce), což navíc podporuje špatný dechový stereotyp.

V rozcvičení protahujeme zejména velké svalové skupiny, tedy především mm.pectorales – velký sval prsní. Dále je možné protáhnout i menší svaly v oblasti krční páteře s tendencí ke zkrácení a to horní část m. trapezius – trapézový sval, m. sternocleidomasatoideus – zdvihač hlavy, m. levator scapulae – zdvihač lopatky. Jejich protažení vyžaduje přesnou fixaci trupu ve správné výchozí poloze, soustředění, žádné souhyby trupu.

Svaly horního zkříženého syndromu s tendencí k ochabování

• hluboké flexory krku a hlavy – ochabnutí vede k předsunu hlavy
• rombické (mezilopatkové) svaly (mm.rhomboidei) – lopatky trčí jako „křidélka“ místo aby ležely položené na hrudníku
• dolní fixátory lopatek: přední pilovitý sval (m. serratus anterior) a horní vodorovná vlákna širokého zádového svalu (m. latisimus dorsi), spodní a střední část svalu trapézového (m. trapezius) – lopatky se posunují a vytáčejí více, než je fyziologické, tedy správné
• rotátory hrudní páteře – zatuhlá, nerotabilní hrudní páteř

Svaly s tendencí ke zkrácení

• zdvihač hlavy (sternocleidomastoideus) – zkrácení svalu vede k předsunu hlavy
• zdvihač lopatky (m. levator scapulae) – zdvihá lopatku více k hlavě a talčí ramena dopředu do protrakce
• velký prsní sval (m. pectoralis major) – vede k protrakci ramen
• horní vlákna trapézového svalu (m. trapezius) – táhne ramena nahoru k uším

Úkol:

1. Pospiš svaly s tendencí ke zkrácení a oslabení (je možné pouze českými názvy), které způsobují horní zkřížený syndrom (HZS).

2. Vymysli celkem 10 cviků protahovaícho či posilovacího charakteru, kterými lze ovlivnit dysbalanci horního zkříženého syndromu.

3. Jaké části trapézového svalu mají tendenci k oslabení?

4. Popiš, jak vypadá člověk u kterého diagnostikujeme HZS?