3. Text a jeho kontrola, náboženská autorita

V přiloženém dokumentu naleznete podklady k semináři. Prosím, zkuste si materiál projít, včetně krátkých hebrejských textů, které jsou přepsány z obrázků. Cílem není, abyste všemu porozuměli, ale abyste získali před seminářem rámcovou orientaci.

Tématem kontroly nad textem navazujeme na přednášku o knihtisku. Setkáte se s nám již známým cenzurovaným exemplářem Sefer micvot gadol (Benátky 1547) z Bodleian Library. Společně se podíváme, co se vlastně v textu stalo a jaké to má důsledky pro čtenáře a následnou další recepci.

Na téma cenzury se podíváme prismatem knihy Amnona Raz-Krakotzkina (uvedena v literatuře).

Přikládám rovněž krátký článek od téhož autora, který si můžete pročíst - dotýká se poměrně srozumitelným způsobem celé řady významných událostí a rozkrývá některé typické postoje Židů a křesťanů k židovskému písemnictví.

K životu a fugování pražského cenzora viz knihu: Iveta Cermanová - Jndřich Marek, Na rozhraní křesťanského a židovského světa: Příběh hebrejského cenzora a klementinského knihovníka Karla Fischera (1757-1844), Praha Národní knihovna ČR, 2007. [Ještě nedávno byla kniha k dostání v obchodě přímo v NK.]

K případu obvinění pražského vrchního rabína Jom-Tova Lipmanna Hellera z blasfémie v jeho knihách viz Joseph M. Davis, Jom Tov Lipmann Heller (1578-1654): Portrét rabína, Praha: Sefer, 2011, s. 223-253.

K problému ne-existence institucionalizované cenzury v Praze viz Alexandr Putík, "Pražská cenzura hebrejských knih v letech 1512-1670 (1672)", in: Olga Sixtová (ed.), Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, Praha: Academia - ŽMP, 2012, s. 186-212.

K transformaci aškenázské kultury v orální v písemnou, ke vzniku a roli druhotných elit; naprosto přelomový text.

V tomto krátkém textu Raz-Krakotzkin formuluje teze, které následně rozpracoval v knižní monografii.

Esej, rozehrávající řadu témat, která se dotýkají tématu klřesťanské kontroly židovských textů.

Klasická práce k tématu. Obsahuje obrázky podpisů cenzorů s jejich identifikací.