Od počátku šedesátých let minulého století probíhá spor mezi zastánci normativní a reaktivní koncepce sociální deviace. Zatímco zastánci normativní koncepce chápou sociální deviaci jako odchylku od sociální normy, která je uznávána většinou společnosti (sociální jednotky) a jejíž dodržování je členy společnosti vyžadováno a vynucováno, reprezentanti reaktivní koncepce tvrdí, že sociální deviace není inherentní vlastností určitého chování, nýbrž jde o vlastnost, která je tomuto chování přisuzována okolím.
Následující schéma (tabulka) se týká typologie chování podle reaktivní koncepce, která rozlišuje dvě entity: příslušný akt (chování) a societální reakci okolí na toto chování. Na základě zmíněných entit jsou následně rozlišovány čtyři typy chování.