Město má nesčetně definic a podob. Nehledě na konkrétní kontury toho kterého urbánního prostředí víme, že do roku 2050 bude ve městech po celém světě žít více než 66 % světové populace (v Evropě cca 80 % už dnes). Význam tvrzení jednoho ze zakladatelů urbánní antropologie Louise Wirtha o tom, že „urbanismus je způsobem života“ (Wirth 1938) tak získává v 21. století stále rozmanitější kontury. Městské skutečnosti jsou daleko více než kdy jindy usazeny v globálně/lokálních disrupcích i propojeních a konkrétních dopadech univerzálních jevů jako je neoliberalismus, financializace bydlení, rozvoj infrastruktur nebo tzv. great acceleration, fenoménu spojovaného se současnou diskusí o Antropocénu, tedy geologickém věku člověka. Kurz představí nejen historii, důležitost a svébytnost antropologického zkoumání města prostřednictvím etnografie, ale i teoretické koncepty, kterými se antropologie města inspiruje od jiných oborů. Na tématech jako sociální produkce městského prostoru, městská segregace a migrace, neformální město či význam a funkce (ne)viditelných infrastruktur se pokusíme demonstrovat, že antropologický výzkum města 21. století představuje doménu, která má nesporné využití jak v akademické, tak veřejné sféře.
- Teacher: Michal Lehečka