Osnova témat

  • Úvod

  • Téma 1: Metodologie a studená válka

  • Téma 2: Svět na prahu nového konfliktu.

    Počátky studené války - mezinárodní vztahy na konci druhé světové války, první mezinárodní konflikty, problematika Polska a Německa, íránská krize.

    Náhradní text 1Prostudujte si, jak vypadala situace po druhé světové válce a jak se to velmoci snažily řešit (založení OSN), ale také to, jaké krize vznikaly (viz východní Evropa a Írán). U íránské krize se podívejte na příčiny, proč si SSSR chtěl v této zemi uchovat vliv a také proč Stalin nakonec ustoupil. Důležitá pro další vývoj byla i situace v Řecku, prostudujte si, co se v Řecku dělo a jaký názor na to měly velmoci. 

  • Téma 3: Od Kennana po první berlínskou krizi

    Náhradní text 2: Podívejte se na důvody změny americké zahraniční politiky, která nakonec vyústila ve vyhlášení Trumanovy doktríny a Marshallova plánu.

    Náhradní text 3: Text se zabývá německou otázkou po druhé světové válce. Všimněte si především: a) Jaký byl postoj velmocí k Německu po druhé světové válce; b) Pozice Berlína a první berlínská krize - příčiny a důsledky

  • Téma 4: Sovětský blok a jeho krize na počátku studené války

    Náhradní text 4: Všimněte si počátků vytváření sovětského bloku a pak zejména jeho první krize: sovětsko-jugoslávskou roztržku na konci čtyřicátých let a další krize v NDR, Československu, Polsku a zejména v Maďarsku. 

    Video: Ukázka komunistické propoagandy ("K zamoření evropských polí tímto broukem došlo v roce 1950. U nás, v Německé demokratické republice a Polské lidové republice toho bylo využito k propagandě. Československá vláda vydala Provolání vlády k boji proti mandelince bramborové 28. června 1950, které následující den objevilo na titulních stranách všech deníků. Brouky  na naše území prý nosili agenti za tmy v krabičkách a lahvičkách. Ostatně si to přečtěte sami: Propaganda měla oslovit i děti a mládež. Ondřej Sekora (známý autor dětských knížek) napsal v roce 1950 krátký příběh o tom, jak děti bojují proti mandelince, která „chce loupit z našich talířů“. Knihy bylo publikováno 120 000 výtisků." Více viz: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/americky-brouk/)

  • Téma 5: Hlavní problémy mezinárodních vztahů v padesátých a na počátku šedesátých let

    Náhradní text 5: Text mapuje mezinárodní vztahy od Korejské války po druhou berlínskou krizi (prosím čtěte jen do strany 76). Jde o hlavní problémy mezinárodních vztahů - nejprve jisté uvolnění v souvislosti s bojem o moc v SSSR, pak ale opět utužení, které se projeví v otázce Berlína.

    Video: Duck and Cover je film o vedení civilní obrany v období strachu z atomového útoku (SSSR získal atomovou bombu na konci 40. let). Film byl v 50. letech distribuován školákům Spojených států. Měl naučit, co dělat v případě jaderného výbuchu. Film byl financován Federální správou civilní obrany USA a povolen v lednu 1952. V té době Sovětský svaz prováděl jaderné zkoušky a USA byly uprostřed korejské války. Film vytvořil Raymond J. Mauer, režie Anthony Rizzo z Archer Productions, namluvil herec Robert Middleton a natočil za pomoci žáků z New Yorku a Astoria v New Yorku (více viz https://en.wikipedia.org/wiki/Duck_and_Cover_(film)

  • Téma 6: Latinská Amerika a studená válka

    Text: V tomto textu hraje hlavní roli Latinská Amerika. Jde nejen o její postavení ve světě v době studené války, ale najdete zde i ty hlavní problémy nejvýznamnějších latinskoamerických aktérů. Doporučuji především věnovat pozornost úvodu textu, který se věnuje Paktu z Rio de Janeira a OAS. Dále pak pro mezinárodní vztahy byla důležitá situace na Kubě - revoluce a následná karibská krize (té se věnujte především - jejímu vzniku, průběhu a důsledkům). Pro vztahy mezi USA a Latinskou Amerikou mělo mít význam i Spojenectví pro pokrok. Současně stojí za to se podívat, jaká byla situace v Chile v roce 1973 a pak i na vývoj v jedné z nejvýznamnějších zemí LA - Argentiny.   

    Video: "K pozadí karibské krize: v roce 1962 byla studená válka ve fázi velkého zbrojení a Sovětský svaz tahal za kratší konec. V počtu balistických raket zaostával a úplně se rovnováha vychýlila, když Američané umístili své rakety ke svým spojencům v NATO - do Itálie a Turecka, čímž rázem měli na dostřel velkou část SSSR včetně Moskvy. Nebylo tedy příliš divu, že se Sověti snažili využít situace, když Kubu v roce 1959 ovládl Fidel Castro. Z Kuby to k území USA rázem měli jen 150 kilometrů (měřeno v nejužším místě)."

  • Téma 7: Blízký východ ve světové politice

    Text: Text se zabývá dodnes velmi "výbušným" regionem, který je Blízký východ. Všimněte si především vzniku státu Izrael - tedy jak k němu došlo a jaký měl tento čin důsledky pro sledovaný region. Současně tato událost měla vliv na další válečné konflikty, které najdete dále v textu (Suezská krize, Šestidenní válka, Jomkipurská válka).

    Video: Jedním z těchto konfliktů byla i Suezská krize v roce 1956, do níž se kromě Izraele a Egypta vložily bývalé koloniální velmoci - Velká Británie a Francie. Proti tomuto konfliktu se ale postavil nejen SSSR ale pro některé možná překvapivě i USA. Tento konflikt znamenal vlastně diplomatickou porážku Velké Británie, která si uvědomila, že již není světovou velmocí. Tento konflikt také urychlil dekolonizaci britského a francouzského impéria. 

  • Téma 8: Dekolonizace a příklad Indočíny

    Text: Nejčastěji bývá zmiňován konflikt ve Vietnamu, který zde vedly Spojené státy americké. V textu jsou ale konflikty dva. První indočínská válka je koloniálním konfliktem, který vedla Francie po druhé světové válce a do něhož už tehdy "zasáhly" USA a také komunistická Čína. USA posílaly poradce a finanční příspěvky, severnímu Vietnamu pomáhala od roku 1949 (1950) Čína. Zde také můžeme vidět kořeny konfliktu druhého, který naplno vypukl v šedesátých letech.

    Video: "Ke konci a výsledku vietnamské války také velkou měrou přispěla vnitropolitická krize v USA. Prezident Richard Nixon se v roce 1972 stal terčem aféry Watergate, jeho cílem tak bylo nenáviděnou válku co nejdřív ukončit. Rozháraná politická situace ve Spojených státech také způsobila, že se Severní Vietnam odvážil porušit podmínky mírové dohody, a dobýt silou zbytek země."

  • Téma 9: Politika détente a sedmdesátá léta ve světové politice

    Text se zabývá ještě některými důležitými aspekty mezinárodní politiky v 60. letech 20. století (pád Chruščova a nástup Brežněva, ale také důsledky druhé berlínské krize, rokem 1968 v Československu). Všimněte si ale především důvodů pro uklidnění mezinárodního napětí, jednáním o odzbrojení a Konference o bezpečnosti a spolupráci (KBSE).

    Video: Sedmdesátá léta byla hodně ovlivněná prvním ropným šokem v roce 1973. Ten měl dopady nejen na jednotlivé státy ale také na mezinárodní vztahy. 

  • Téma 10: Osmdesátá léta: cesta ke konci studené války

    Text: Osmdesátá léta se dají rozdělit do dvou období, pokud sledujeme vztahy mezi Východem a Západem. Od roku 1979, kdy SSSR provedl invazi do Afghánistánu, se vztahy ochladily. Zlom nastal v roce 1985, kdy se generálním tajemníkem SSSR stal Gorbačov. Text mapuje právě vztahy mezi SSSR a USA v období osmdesátých let a jasně ukazuje změnu, která se udála po roce 1985.

    Video: Kromě jednání mezi USA a SSSR se udála celá řada konfliktů. Jeden z příkladů zobrazuje toto video: "Irácko-íránská válka byl ozbrojený konflikt mezi Irákem a Íránem od září 1980 do srpna 1988, čímž byla nejdéle trvající konvenčně vedenou válkou 20. století."

  • Téma 11: Rozpad sovětského bloku a období po studené válce

    Text se věnuje příčinám rozpadu sovětského bloku i krize SSSR v období osmdesátých let 20. století. Gorbačov, který nastoupil jako generální tajemník k moci v roce 1985 se pokoušel zachránit situaci pomocí ekonomických reforem, ale naopak rozpad urychlil. 

    Video: "Je zima roku 1990 a Sovětský svaz – největší země světa a mocné komunistické impérium – se otřásá ve svých základech. Už před pár měsíci ztratil moc a vliv ve svých východoevropských satelitech. Teď tahle velmoc utrží další ránu změnou ústavy. Konkrétně té části (článku 6), která dosud garantovala vedoucí úlohu a politickou moc komunistům. To 7. února 1990 přestane platit. A zdaleka nepůjde o změnu poslední."

  • Test

    Zvýrazněno