Vzdělávací oblast Člověk a příroda - její pojetí, charakteristika a cíle

Úvod

Vzdělávací oblast Člověk a příroda je, jako převážná většina vzdělávacích oblastí, které jsou součástí RVP ZV, vytvářena převážně z oborů, které mají určité společné rysy a tím, v jistých ohledech, spolu úzce souvisejí nebo na sebe navazují. Ve zmíněné vzdělávací oblasti jsou zahrnuty vzdělávací obory, odvíjející se od vědeckých disciplín, u nichž můžeme vyčlenit následující společné znaky:

a) Hlavním cílem těchto disciplin je poznávání zákonitostí, kterými se řídí přírodní objekty resp. procesy, jež tyto discipliny studují.

b) Všechny tyto disciplíny používají stejnou metodologii při studiu objektů, které jsou předmětem jejich zkoumání: v empirické úrovni jsou to metody systematického a objektivního pozorování, měření a experimentování a v úrovni teoretické vytváření hypotéz či souborů hypotéz jdoucích za hranice smyslové zkušenosti. Účelem těchto hypotéz je vysvětlit pozorované jevy (a tím umožnit nejenom lépe studovaným jevům porozumět, ale také je lépe využít pro praktické účely). Přitom v obou těchto úrovních je intenzivně využívána matematika.

c) Uvedené disciplíny jsou těsně a mnohostranně logicky propojeny, tj. vytvářejí poznávací systém. V něm jsou pojmy, teorie, modely, postupy či data jedněch přírodovědných disciplín základem pojmů, teorií, modelů, postupů či dat dalších přírodovědných disciplín , i když se tyto disciplíny na sebe vzájemně neredukují a přírodní objekty, které studují, se mohou značně lišit. Fyzika a chemie jsou dnes důležitými základy současné biologie, neboť jejich teorie, metody a data jsou, mimo jiné, nezbytné např. pro poznání molekulárních mechanismů dědičnosti organismů. Bez znalosti těchto mechanismů bychom totiž jen stěží mohli zákonům dědičnosti organismů porozumět hlouběji a jen těžko by také mohl nastat ten rozvoj moderní genetiky, jakého jsme v současnosti svědky. Přitom ale organismy, které studuje biologie, jsou objekty mající nové (emergentní) vlastnosti, které jejich molekulární složky nemají a organismy tak nelze na tyto složky redukovat. Tudíž ani biologie není redukovatelná na chemii a fyziku.

Zdůrazněme nyní dále tu skutečnost, že přírodní objekty jsou vždy materiální systémy nebo jsou součástí systémů či systémy vytvářejí. Toto má dva podstatné metodologické důsledky. Za prvé: přírodní objekty daného druhu (takové jako už např. zmiňované organismy) studujeme jako nestrukturované celky a odhalujeme jejich vlastnosti a zákonitosti, jimiž se řídí. Za druhé: tyto vlastnosti a zákonitosti vysvětlujeme z vlastností a interakcí složek dotyčných přírodních objektů. Přitom studium systémů jako celků je stejně nezbytné jako studium chování jejich složek. Důvod je zřejmý. Bez poznání vlastností a zákonitostí systémů bychom nebyly schopni ověřit (testovat), že vysvětlení těchto vlastností a zákonitostí, vyvozované z chování složek systémů, je správné. Např. bez znalosti makroskopických zákonů platících pro organismy jako celky bychom nebyly schopni testovat správnost vysvětlení těchto zákonů, tj. vysvětlení, která vyvozujeme z vlastností a  interakcí složek, jež zmiňované organismy tvoří.

Celkově tak můžeme říci, že přírodovědné disciplíny mají společné cíle, metodologii a vytvářejí logicky propojený poznávací systém. Úzká a mnohostranná propojenost poznávacího systému přírodovědných disciplín odráží tu skutečnost, že přírodní objekty jsou systémy nebo tvoří systémy a je tudíž nutno je studovat systémově. Neboli studovat je jako celky, které mají složky, struktury a mechanismy (nebo jsou složkami celku a přispívají k vytváření jeho struktur či mechanismů). Systémovost přírodních objektů nám také naznačuje, že v reálném světě neexistují totálně izolované věci. Studium přírodních objektů proto vyžaduje i používání systému přírodovědných disciplín, bez jakýchkoli zbytečných bariér mezi nimi, ať už vytvářených vědomě či nevědomě.

Koncepce vzdělávací oblasti

Volba koncepce (pojetí) vzdělávací oblasti Člověk a příroda se úzce odvíjela z aspektů, které byly vymezeny analýzou přírodovědných disciplín uvedenou v Úvodu této statě. Proto je také v Charakteristice vzdělávací oblasti kladen důraz na to, aby oblast poskytovala žákům možnost poznávat přírodní zákonitosti, neboť i toto je hlavním cílem všech přírodovědných disciplín. Poznávání zákonitostí je poznávání souvislostí a vztahů mezi fakty a to je vždy víc, než poznání pouze samotných faktů. Poznání vztahů mezi fakty nám totiž poskytuje i možnost jejich lepšího vysvětlení a tím také možnost hlouběji jim porozumět. A hlubší porozumění přírodním faktům pak vždy znamená i větší šanci na jejich předvídání a v důsledku toho také na jejich praktické ovládnutí a využití.

Charakteristika oblasti zdůrazňuje též požadavek, aby si žáci osvojovali tu metodologii přírodovědných disciplín, o níž jsme mluvili v Úvodu a která je těmto disciplínám společná a byla jedním z nejdůležitějších faktorů, který vedl k jejich tak bouřlivému rozvoji a mnoha technologickým aplikacím. Tento fakt by se tudíž měl stát impulsem i pro co její nejširší uplatňování v konkrétní výuce. Zmiňovaná metodologie by měla sloužit ve výuce též jako jeden z dalších a velmi podstatných „tmelících“ prostředků, podporujících vytváření úzkých vazeb mezi jednotlivými vyučovacími předměty s přírodovědně zaměřeným vzdělávacím obsahem.

Ještě několik slov k Cílovému zaměření oblasti Člověk a příroda. Cílové zaměření formuluje zásadní požadavky na to, kam má oblast jako celek směřovat, aby spoluutvářela a rozvíjela klíčové kompetence žáků. Je ovšem možné, že v reálné výuce nebudou všechny vzdělávací obory této oblasti současně i vyučovacími předměty, čímž by Cílové zaměření oblasti jakoby ztrácelo na významu. Ale není tomu tak. Je si totiž nutno uvědomit, že jednotlivé body Cílového zaměření vzdělávací oblasti uváděné v RVP ZV se mohou realizovat v reálné výuce kdekoli, kde to škola uzná za vhodné. Důležité je pouze to, aby se ve výuce tyto body Cílového zaměření vzdělávací oblasti skutečně uplatňovaly a žák byl k nim reálně veden. Tedy, bez ohledu na to, v jakých vyučovacích předmětech je nakonec vzdělávací obsah oborů oblasti Člověk a příroda realizován, Cílové zaměření této oblasti vyjádřené v RVPZV by se mělo do daných předmětů vždy promítnout.

V diskusích k RVP ZV se někdy vyslovovala námitka, týkající se zařazení vzdělávacího oboru Zeměpis do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Přece zeměpis (geografie), jako vědecká disciplína, není čistě přírodovědnou disciplínou, ale disciplínou (nebo spíše multidisciplínou) přírodovědněsociální. Je totiž tvořena v podstatě fyzickou (fyzikální) geografií, která je přírodovědným vědeckým oborem, ale také humánní geografií, což je disciplína sociálněvědní (společenskovědní). Analogicky lze totéž říci pak i o odpovídajícím vzdělávacím oboru. Byly proto předkládány i další návrhy, pokud jde o zařazení vzdělávacího oboru Zeměpis ke vzdělávací oblasti. Navrhovalo se např. zařadit ho ke vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Námitka však přirozeně byla, že zeměpis není pouze oborem sociálněvědním. Jiný návrh doporučoval přiřadit „přírodovědnou složku“ zeměpisu ke vzdělávací oblasti „Člověk a příroda“ a jeho „složku sociálněvědní“ ke vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Námitka: zbytečné porušení celistvosti oboru v RVP a tím i jeho určité znepřehlednění v RVP.

Nakonec tedy byl vzdělávací obor Zeměpis zařazen ke vzdělávací oblasti Člověk a příroda. V Charakteristice této oblasti je takový způsob zařazení krátce objasněn a obdobné objasnění je pak i součástí Charakteristiky vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

Problém zařazení vzdělávacího oboru k té či oné vzdělávací oblasti však nelze obecně přeceňovat. Ve skutečnosti o zásadní problém nejde. Je si totiž nutno uvědomit, že jednotlivé vzdělávací oblasti v RVP nemohou být chápány jako striktně oddělené segmenty vzdělávacího obsahu RVP, mezi nimiž existují ostře vymezené a dokonce nepřekročitelné hranice. Naopak, musíme vždy předpokládat, že některé vzdělávací obory mohou z části svým vzdělávacím obsahem fakticky zasahovat do dvou nebo i více vzdělávacích oblastí. Je pak ovšem často už jen věcí konvence k jaké vzdělávací oblasti v RVP daný obor přiřadíme. Navíc je třeba zdůraznit, že pro školu není rozčlenění vzdělávacího obsahu do jednotlivých oblastí, jak je navrženo v RVP závazné. Škola si tak může ve svém školním vzdělávacím programu výše uvedený „problém“ vyřešit sama, podle svých vlastních představ a potřeb.

2006 - Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta webmaster