Je to přesně jeden a půl roku od data, kdy jsme na naší ZŠ Liberec, Lesní začali s tvorbou vlastního školního vzdělávacího programu základního vzdělávání. Byli jsme jednou ze škol základního souboru pilotních škol, které měly za úkol pokusit se z 2. verze rámcového vzdělávacího programu vytvořit funkční ŠVP ZV pro svou školu.

Dovolím si podělit se s vámi o několik zjištění, poznatků a zkušeností ve snaze pomoci těm z vás, které tato práce teprve čeká. 

Pro základní představu: Naše škola je úplnou základní školou, která se nachází v malebné části Liberce v sousedství botanické a zoologické zahrady. Ve 23 třídách se učí zhruba 540 žáků. Při naplňování poslání školy jsme se postupně zapojili do různých inovativních programů a projektů, počínaje experimentální výukou matematiky a konče programem „Zdravá škola“. Několik let jsme pilotní školou projektu „Dokážu to?“, realizujeme řadu projektů Phare v rámci příhraniční spolupráce Euroregionu Nisa. Snažíme se být typem komunitní školy.

Nepovažujeme se za školu výjimečnou. Řešíme obdobné problémy a úkoly jako většina našich kolegů na ostatních školách. Za pozitivní považujeme skutečnost, že jsme byli schopni společně v pedagogickém sboru nastavit cíle,  ke kterým školu směrujeme.

POSTŘEH 1.

 ZAČNĚME TÍM, ŽE SI NEJPRVE UVĚDOMÍME, KDE JSME

• Zmapování výchozího bodu naší cesty je velmi důležité. Autoevaluaci považuji za výchozí krok tvorby ŠVP ZV. Zjištění stavu vzdělávání na naší škole, vybrat to, na čem můžeme stavět a také to, co potřebujeme změnit. Možností, jak autoevaluaci školy provést, je dnes celá řada a začít s ní můžeme hned.

• Stanovme si priority v oblasti vzdělávání. Nerozmělněme veškerou energii do množství cílů, ale vyberme společně jen několik zásadních. Z cílů, které jsme si určili my, vznikl název našeho ŠVP ZV: Škola pro Evropu.

• Za tvorbu a realizaci ŠVP odpovídá ředitel. Pro efektivní práci je právě na něm, aby sestavil koordinační tým, který bude práce řídit, vyhodnocovat a kompletovat.

POSTŘEH 2.

SNAŽME SE MAXIMÁLNĚ INFORMOVAT

• pedagogický sbor – Nestačí jen jedna informační schůzka. Vždyť jen prostudování obsáhlého rámcového programu a jeho pochopení je pro řadu pedagogů náročný úkol. Je třeba dát prostor diskusi v malých skupinách. Pro ředitele a koordinační tým to v našem případě znamenalo přenášet pedagogům průběžně novinky, zkušenosti ostatních, poznatky z odborného tisku a informace o vývoji školské legislativy.

• radu školy + radu rodičů – V tomto případě je třeba zvolit srozumitelnou formu podání. Jakými změnami projdeme, co čeká žáky, co pro realizaci potřebujeme, jaké budou výstupy?

• zřizovatele + ČŠI – Věřím, že je zajímá, jaké školy v okruhu své působnosti mají. Očekávám i zájem o ŠVP ZV z jejich strany.

• žáky + rodiče – Ne jistě na posledním místě. Také zde je nutné zvolit vhodné formy a jazyk, aby naše informace byly srozumitelné tomu, komu jsou určeny.

POSTŘEH 3.

BEZ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ TO NEJDE

• Připravme lidi na změny – ne všichni budou nové myšlenky podporovat. V každém kolektivu jsou přece ti, které můžeme označit jako lídry, ale také jako odpůrce. Vedle těch pedagogů , kteří jsou změnám nakloněni, počítejte i s těmi konzervativními. Uvědomme si, že všichni nám poskytují zpětnou vazbu, proto jsou pro nás důležití.

• Učme se týmové spolupráci – Naučit se spolupracovat v malých týmech považuji za stěžejní úkol celé realizace tvorby ŠVP. Investovali jsme do tohoto úkolu více než rok v rámci dalšího vzdělávání. Naivní představa je, že ředitel nebo úzké vedení školy ŠVP vypracuje a předloží je pedagogickému sboru jako hotovou věc.

• Pochopit pojem „kompetence“ nebylo pro nás tak snadné, ale při tvorbě obsahu v jednotlivých týmech velice zásadní. Jakmile jsme se zabývali tím, co má náš žák zvládnout, začali jsme mnohem více uvažovat i o tom, jakými metodami a formami práce ho to naučit. Současně se nám vybavovaly mezipředmětové vazby, kterých lze využít směrem k vyšší efektivitě vzdělávání.

• Hledejme v nabídce kvalitu. Mám na mysli kvalitu vzdělávání pedagogů.  Osvědčilo se nám cílené vzdělávání celého pedagogického sboru nebo jeho větších skupin. Učitelé si pochvalovali formy seminářů, kde vstupují do role žáků a mají možnost analýzy vzdělávacích aktivit.

POSTŘEH 4.

NEOČEKÁVEJTE PODPORU ANI POMOC

• Počítejte s tím, že váš pedagogický sbor nebyl vzděláván tak, aby jeden učitel kvalifikovaně učil celou vzdělávací oblast. Lepší situace je na 1.stupni, na 2.stupni jsou učitelé většinou aprobováni pouze pro dva vyučovací předměty. Reakce pedagogických fakult na tento stav jsou vzácně ojedinělé.

• Zvládnou všichni žáci učit se dvěma cizím jazykům na základní škole? Je to otázka, kterou řeší na většině škol. Neměl by být druhý cizí jazyk pouze součástí volitelné nabídky?

• Byli jsme nuceni předpokládat, zda nebude v reálném čase řešena problematika přijímacích zkoušek na střední školy. Naším cílem není připravit žáka na přijímací zkoušku, ale na budoucí život.

• Významnou diskusi jsme zažili nad učebním plánem. Jak se vypořádáme s časovou dotací? Rámcový program předpokládá nárůst počtu vyučovacích hodin na 1. i 2. stupni, kvalitě vzdělávání přispívá také dělená výuka. Kolik hodin můžeme zaplatit? Uvědomme si, jak ovlivní vyšší počty vyučovacích hodin denní režim dětí.

POSTŘEH 5.

JE DOBRÉ MÍT NĚKOHO NABLÍZKU

• Hledáme školy nakloněné spolupráci. Vedle týmové spolupráce uvnitř školy se nám velice osvědčila spolupráce s vedením a pedagogy Základní školy Turnov, Žižkova. Neformální setkávání učitelů s prostorem pro diskusi, výměna zkušeností a názorů, společné semináře – to vše nám pomohlo v ujištění, že směřujeme k danému cíli.

• Koordinační týmy, coby pozorovatelé, byly zvány na celoškolní akce pedagogů, aby mohly porovnat vlastní postupy prací na svých školách.

• Za významnou považuji i možnost konzultací s PaedDr. Janem Tupým, náměstkem ředitele VÚP Praha. Považuji za nutné, aby koordinační týmy škol, které budou pracovat na ŠVP ZV, měly možnost obrátit se na odborného konzultanta, který rozumí rámcovému programu a má zkušenosti s tvorbou ŠVP.

POSTŘEH 6.

DEJME PROSTOR CELÉMU PEDAGOGICKÉMU SBORU

• Využijme potenciálu vzdělaných kolegů. Mají zkušenosti, znají vzdělávací podmínky naší školy, chápou cíle, na nichž jsme se dohodli, jsou odborníci v určité vzdělávací oblasti, či oboru.

• Respektovat rámcový vzdělávací program základního vzdělávání dává dostatečný prostor pro tvůrčí práci pedagogů. Obávám se toho, aby v rámci snah o změnu nebyla jedna vyučovací metoda nahrazena jedinou jinou - „moderní“. Upozorňuji na to, abychom respektovali různé typy učitelů, jejich individualitu. Zabývejme se více efektivitou vzdělávání, než  metodami a formami, které jsou právě v módě.

• Výsledkem tvořivé práce pedagogických týmů jsou v našem ŠVP například projektové dny. Ty slouží ke zvládnutí učiva, které je efektivnější vyučovat v blocích, formou kursů nebo mimo prostředí školy a podobně.

• Počítejme s tím, že většina učitelů bude hájit svou vzdělávací oblast, obor, své učivo. Pomohlo nám společně si odpovědět na otázku: Co potřebuje žák umět pro životní praxi?

• Kompromis je nezbytný, aby náš ŠVP mohl vzniknout. Aniž bychom si to více uvědomovali, učili jsme se naslouchat druhým, argumentovat i obhajovat vlastní názor.

POSTŘEH 7.

NESNAŽME SE VŠE VYŘEŠIT NAJEDNOU

• Nepovažujme 1. verzi ŠVP za konečnou. Již poté, co jsme odevzdali hotovou první verzi ŠVP, přicházely další nápady, co ještě vylepšit. Nepouštěli jsme se zatím do oddílu evaluace školy a hodnocení žáků. Vedeme o tom  diskusi, máme připravené určité varianty řešení, očekáváme však přesnější vymezení rámcovým programem.

• Další verze RVP ZV nám může, ale také nemusí, zkomplikovat práci. To je riziko experimentu, s nímž se ostatní autoři ŠVP v budoucnu snad nesetkají, protože budou pracovat se schváleným dokumentem.

• Vše závisí i na tom, jak nám bude/nebude nakloněna legislativa? Připravují se zákony, jejichž kvalita zavedení ŠVP významně ovlivní.

• Jsem přesvědčen, že dát možnost aktivity školám bylo rozhodnutí správné. Je nyní na nás, aby náš  ŠVP nebyl jen několikasetstránkovou složkou založenou v ředitelně školy. Vážím si obrovské práce svých kolegů. Mám však obavu, jaké podmínky pro realizaci tak významné změny v našem školství  vytvoří naše ministerstvo?