Metoda posuzovacího diagramu asociálního činu žáka (Danuše Heřmanská)
 
Někdy učitelé prožívají a řeší přímo intrapsychický konflikt, když se např. obávají na jedné
straně možnosti důsledků zanedbání drobných signálů asociality ve vztahu k danému dítěti a
na druhé straně negativního etiketizování takových dětí. Ne vždy se též dovedou orientovat
ve skryté motivaci asociálních činů apod.  
 
Je zde nutný individuální diferencující přístup, správná atribuce příčin chování a správná
volba postupů a opatření.
 
Metoda posuzovacího diagramu asociálního činu žáka je výrazem snahy poskytnout
učitelům (vychovatelům) metodu či pomůcku, která by jejich rozhodovací analýzu
usnadnila a odborně prohloubila vytyčením a popisem faktorů, které kriminologie a
psychologie považuje za významné při ohodnocování povahy a intenzity deviantního
(rizikového, neukázněného) chování.  
 
Vznik a účel metody DAČ  
Metoda posuzovacího diagramu asociálního činu žáka (DAČ) vznikla v rámci rozsáhlého
výzkumu dětské predelikvence, do kterého bylo zahrnuto 130 základních škol ČR.  
 
Metoda DAČ může být prostředníkem napomáhajícím k erudovanějšímu,
vícefaktoriálnímu přístupu učitelů k asociálním činům jejich žáků a pomocným kauzálně
atribučním nástrojem s víceúčelovým využitím.  
 
Metoda DAČ vytyčuje faktory, u nichž se předpokládá příčinná souvislost s deliktem,
asociálním činem.  
 
Kauzalita v této oblasti je velmi složitá a předpokládá stochastický model kauzálních
vztahů. Znamená to, že vychází z předpokladu, že obecně vztah příčina – účinek má
pravděpodobnostní charakter, tj. že obecně jednoznačný charakter není mezi příčinou a
účinkem, nýbrž mezi příčinou a třídou možných účinků a mezi účinkem a třídou
možných příčin.  
 
Vytyčené příčinné faktory metody DAČ jsou následující:
 
a) Vnitřní zábrany: žákovo svědomí, morální názory, vštípené morální zásady, výčitky
svědomí.
b)  Neuspokojenost (frustrace) potřeb: žák něčím strádá, cítí se neuspokojený,
rozmrzelý, otrávený, nešťastný, zklamaný, nespokojený se sebou, se svým prostředím
(v rodině, ve škole, mezi kamarády); nemůže dosáhnout toho, co by chtěl mít, kde by
chtěl být, s kým by chtěl být apod.  
c) Kontakt s realitou: týká se stupně, schopnosti PŘEDVÍDÁNÍ následků svých činů,
zhodnocení současné situace, poučení se z dřívějších zkušeností (hlavně nezdarů);
nízký kontakt s realitou = impulsivní, nerozvážné, nepromyšlené, bezprostřední
uspokojování potřeb, nápadů, aniž se myslí na následné nesnáze; vysoký kontakt
s realitou = uděláme to, co je pro nás dobré dlouhodobě, co nás neohrožuje, co nám
nevytváří nové potíže a problémy – zvažujeme své jednání pod vlivem dřívějších
zkušeností, předjímáme následky zamýšleného jednání.
d)  Riziko ztráty jiných hodnot: poměr zisku a ztráty spáchaným činem – co žák asi
získá, co ztratí, má co ztratit, nemá co ztratit (např. dobrou pověst mezi lidmi, lásku
rodičů; důvěru, přízeň, kladné hodnocení učitele; zájem, oblibu, ocenění, obdiv
kamarádů; odmítání, pohrdání, odsouzení, posměch spolužáků apod.).
e) Příhodnost situace (situační potenciál činu): úroveň aktuální příležitosti
k provedení, snadnost provedení, výhodné podmínky k provedení (např. nepřítomnost
dozoru, nepřítomnost jiných lidí; nabízí se jiné místo, situace, osoba, prostředí,
pomocníci, spolupachatelé; žák žije v prostředí, které asociálně jedná).
f) Vnější zábrany: jejich představa; uvědomění si možnosti vnějších zásahů; obavy
z nich (např. obavy z prozrazení, chycení při činu, vyšetřování, potrestání – zhoršená
známka z chování, přeřazení na jinou školu, umístění do výchovného zařízení; ostuda
pro žáka, hanba pro rodinu aj.). VNĚJŠÍ ZÁSAHY. Není to věc nějaké vyšší
morálky, ale strachu.  
 
Posouzení jednotlivých faktorů ve vztahu k žákovskému pachateli je založeno na
extrospektivním hodnocení žáka jeho učitelem.  
 
Kauzální schéma atribucí učitelů, obsažená ve vyvinuté metodě, považujeme za jeden
z kroků k přetváření a zdokonalování spontánních, nepřesných, často náhodně a shodou
okolností ovlivněných učitelských představ o žákovi.  
 
Formální záznamová stránka metody (hexagonální růžicový záznamový diagram; hexagon
= šestiúhelník)
Každá polopřímka je subjektivní kvantitativní posuzovací škálou jednotlivého faktoru,
považovaného za relevantní vzhledem k asociálnímu činu.  
 
Polopřímky zároveň představují (tj. hodnota na nich posuzovatelem vyznačená)
kvantitativní odhad (odhad příčin činu) posuzovatelem (učitelem) atribuovaných příčin
asociálního činu žáka.  
 
Hodnoty ke středu diagramu spíše podporují spáchání asociálního činu, tj.  
• nízké vnitřní zábrany,
• neuspokojenost potřeb,
• nízký kontakt s realitou,
• nízké riziko ztráty jiných hodnot (nemá co ztratit),
• příhodnost situace,
• nízké vnější zábrany.
 
Hodnoty činitele směřující  k obvodu diagramu spíše zabraňují spáchání asociálního
činu, tj.  
• vysoké vnitřní zábrany,
• uspokojenost potřeb,
• vysoký kontakt s realitou,
• vysoké riziko ztráty jiných hodnot (má co ztratit),
• nepříhodnost situace,
• vysoké předjímání, uvědomování si vnějších zábran.
 
  0 = špatné,
10 = dobré
 
Výsledek hodnocení posuzovatel zanese přetnutím polopřímky křížkem (--x--). Všechny
křížky spojí.
 
Při pochopení podstaty obsahu faktorů je záznam jednoduchou záležitostí. Umožňuje i
snadný záznam změn, ať již pod vlivem nových informací, či pod vlivem cíleného
výchovného působení apod.  
 
Rovněž umožňuje snadné znázornění interindividuálních rozdílů v působení faktorů u skupiny
nebo dyády spolupachatelů anebo interindividuálních rozdílů v posuzování činu žáka
různými subjekty výchovného působení.
 
U starších predelikventů schopných introspekce, můžeme na bázi fundovaně vedené
řízené explorace (průzkum, zkoumání) získat údaje jejich sebeposouzení.  
 
Metody DAČ je možno použít též při rozboru asociálních činů žáků jako příkladů
v preventivním působení na žáky, zejména při formování subjektivní morální odpovědnosti.  
 
Všechny faktory v metodě užité lze přímo či alespoň nepřímo výchovně ovlivňovat a
formativně využívat.  
 
Tvar polygonu (mnohoúhelníku), získaného po skalaci spojením bodů přisouzených hodnot,
možno vizuálně srovnat již u dvou případů takto zpracovaných. Odchylnost od
průměrného polygonu (viz DAČ B) dává při srovnání okamžitou představu o
zvláštnostech posuzovaného případu.  
 
Mimo jiné je DAČ hodnocen jako užitečné vodítko explorace (zkoumání) žáků při
vyšetřování příslušného činu.  
 
Velmi je ceněna možnost lepšího posouzení úrovně závažnosti činu (subjektivní a
objektivní), což je dle učitelů značný praktický výchovný problém, který způsobuje
dilema v jejich rozhodování, ve snaze nedopustit se nesprávného či dokonce pro dítě
škodlivého prediktivního „onálepkování“. 

Modifié le: jeudi 25 novembre 2021, 15:12