Studenti se v přednáškách věnovaných vybraným strukturám křesťanského myšlení nejprve soustředí na principy křesťanské antropologie, na nauku o stvoření člověka a na dynamický kontext lidského bytí, což bývá vyjadřováno pojmy: postavení člověka před Bohem, pád, trest, milost, ospravedlnění, svoboda, předurčení ap. V další části se studenti seznámí s pojímáním Ducha svatého v rané církvi, s hnutími spojovanými s působením Ducha svatého, s pneumatologickými herezemi, se zformováním nauky o Duchu svatém na II. ekumenickém koncilu v Konstantinopoli v roce 381, s naukou o distribuci milostí Ducha svatého v církvi, s variabilitou hnutí odvolávajících se na Ducha svatého, s napětím mezi naukami o autoritě církevního úřadu a působení Ducha svatého a s významem nauky o Duchu svatém v probuzeneckých hnutích. Student porozumí důvodům zformování pevných úřadů v rané církvi, významu nauk o ustanovení církve, roli trinitární teologie a christologie pro nauku o církvi, orientuje se v naukách o znacích pravé církve, o viditelné a neviditelné církvi, v problematice nejednoty církví, v eklesiální roli Marie a svatých. Student porozumí variabilitě svátostných jednání církvi, konstituování svátosti křtu a večeře Páně, vývoji nauky o sedmi svátostech, s její kritikou v reformaci a s reformou na Tridentském koncilu. Student se seznámí s koncepcemi nauky o posledním soudu, s vývojem otázky vzkříšení, s pohledem na smrt a posmrtný život, s rozměrem naděje a očekávání v křesťanském myšlení a s milenialistickými koncepcemi.

Последнее изменение: воскресенье, 29 марта 2020, 01:14