5. Základní zdroje a principy dynamiky skupinové supervize

Pojem dynamika v sociální skupině byl zaveden Kurtem Lewinem v r.1968. Tento pojem souvisí s Lewinovou teorií topografie sociálního pole, v němž lze podle něj rozeznat působení vektorů - sil majících intenzitu a směr. Jde tu o analogii s fyzikálním silovým polem. Ve výslednici různých vektorů dochází ke změnám ve složení pole. Pojem dynamika znamená souhrn potenciálních tlaků i reálných pohybů v sociálním poli ve všech směrech, které vedou k jeho proměnám.

Sil působících v sociálním poli je celá řada. K základním protichůdným silám patří tendence ke změně a odpor ke změně. K dalším významným silám patří pohyb přiblížení (subjektu, myšlence, tématu apod.) a oddálení ( subjektu, myšlence, tématu). Ve skupinové dynamice Yalom popsal dnes známé síly koheze (soudržnost - má své rozpětí - od nulové, kdy se skupina rozpadá až po vysokou soudržnost) a tenze (napětí - též má své rozpětí od nulového až po vysoké).

Skupinové procesy odrážejí skupinovou dynamiku. Supervizní skupina se liší od terapeutické skupiny stejně jako supervize od terapie v několika aspektech, které shrnuje Page a Wosket (2001,str.19). Jsou to cíle (schopnost žít spokojený život vs. rozvoj profesionality), formy prezentace témat (nejen slovní prezentace, ale i možnost využití videa, pozorování apod. u supervize), časování ( v supervizi je časování často určeno potřebou supervizantů dosáhnout konkrétního řešení před dalším sezením s klientem apod.), vztah (v supervizi nejsou podporovány regresivní elementy, o supervizantovi se předpokládá, že udrží vztah v mezích spolupráce apod.), očekávání (supervizant by měl přijít připraven na sezení na rozdíl od klienta).

Jako další rozdíl mezi supervizní a terapeutickou skupinou vidíme, že skupinová dynamika je předmětem reflexe jen natolik, aby nebránila dosažení cílů skupiny, které spočívají v podpoře kvalitní praxe (učením na základě reflexe). Skupina, v níž by narůstala tenze natolik, že by se zvyšoval odpor ke změně, by byla kontraproduktivní. Takovou situaci je nutné reflektovat a předcházet jí už ve fázi kontrahování a znovu při každém sezení.Také skupina, v níž by zájem o vysokou kohezi a vzájemné lidské vztahy převážil nad motivací ke změně vlastní praxe i praxe druhých, by byla kontraproduktivní (klábosení u kávy). Proto je účelné kohezi v supervizní skupině budovat obecně spíš na základě fungující pracovní aliance ( s vyjímkou psychoterapeuticky orientovaných supervizí) než na základě osobních vztahů, i když potřeby členů skupin se v tomto ohledu mohou značně lišit.To předpokládá vysokou angažovanost a participaci supervizantů na úkolu při atmosféře vzájemné podpory a bezpečí členů skupiny .

Při utváření celkové dynamiky supervizní skupiny bude tedy užitečné vysoce motivovat pro potřeby úkolu (prostor pro reflexi a změnu praxe) a participaci a přiměřeně saturovat potřeby jednotlivců ( např.bezpečí, ocenění, růst) a potřeby skupiny (koheze).

Jaké prostředky pro utváření tohoto plánu skupinové dynamiky supervizor má?

5.1. Členství ve skupině

Výběr členů supervizní skupiny sleduje tyto cíle:

- supervizanti jsou motivováni pro společný úkol, který musí být proto jasně dopředu deklarován

- výběr členů musí být průhledný, aby každý věděl proč se tu octnul,proč byl vybrán a mohl se s výběrem identifikovat

- počet členů skupiny musí odpovídat cílům, předpokládaným metodám práce, počtu sezení atd. ( pracovní skupina má optimálně 5-7 členů, bálintovská skupina má zpravidla kolem 10 členů, psychodramatická skupina 7-9), aby na jedné straně každý dostal potřebný prostor pro reflexi, na druhé straně aby skupina byla dost barvitá a přinášela dost podnětů i možností využít plánované techniky. Čím méně je práce ve skupině strukturovaná a čím je kratší tím menší počet členů je vhodný.

- Složení členů by mělo na jedné straně sledovat společný zájem/cíl (např.typ činnosti), na druhé straně již zmíněnou barvitost (výchozí rozdílnost slibuje hlubší reflexi v bohatším nasvícení témat z různých stran).

- Vyloučení rušičů a koalic ( předchozí společná historie některých účastníků je pro skupinu zpravidla zátěží. Vyjímky je nutné individuálně zvažovat.Také silně dominantní, autoritářské či katathymně prožívající osoby mohou ohrožovat potřebný prostor pro reflexi ve skupině.)

- Stálost členství je zpravidla podmínkou bezpečí pro reflexi. Vyjímkou mohou být zkušení lidé ze specializované oblasti práce nebo silně strukturovaná supervize jakou je třeba bálintovská skupina ( např. otevřené supervizní skupiny pro rodinné terapeuty)

5.2. Kontrakt a další dohody

O kontraktu jsme hovořili dostatečně na jiném místě. Zde bychom chtěli zdůraznit hlavně jeho význam pro plánovanou dynamiku supervizní skupiny.Kontrakt je vždy jen vyjádřením konsensu, k němuž dospěl supervizor při dialogu se zadavatelem supervize a se supervizanty. To co je důležité není kontrakt jako administrativní nástroj, ale tento proces vyjednávání, který vtahuje všechny účastníky do participace, dává jim možnost přímo ovlivnit zaměření, obsah, metody i cíle supervize i podmínky, za nichž bude supervize probíhat. To má velký význam z hlediska utváření pracovní aliance mezi supervizorem a supervizanty a motivace pro úkol.

V případě jakýchkoli změn mají navíc všechny strany možnost kontrakt znovu vyjednat a dohody změnit a dokonce je třeba to provést, aby se ustavilo vždy znovu jasně zacílené pracovní společenství.

Kontrakt tedy umožňuje každému účastníkovi, aby se podílel na řízení supervize - a současně vyžaduje, aby se každý uzavřené dohodě nadále přizpůsobil a vzal za ni odpovědnost.

Kromě rámcového kontraktu jsou analogicky uzavírány jakési pracovní dohody o každém sezení a v podstatě i každé akci během skupinového sezení. Tyto pracovní dohody musí zapadat do rámcového kontraktu.

Kontrakt i další dohody jasně vytyčují pracovní pole, hranice, v nichž se skupina bude pohybovat a pravidla, jimiž se budou všichni řídit. To nabízí každému vědomí rovnocennosti a jistoty a současně vyzývá ke spolupráci a poctivosti při dodržení dohod.Konformita vzhledem k těmto dohodám je podmínkou zachování skupiny.

5.3. Dodržování prvků skupinové práce

Supervizní skupinová práce se opírá o řadu obecných prvků skupinové práce, k nimž patří uspořádání prostoru ( podporující vzájemný kontakt a umožňující využití technik, flipchartu apod.), vyloučení hluku a jiných rušičů (např. vedro, vpadnutí cizích lidí apod.), pohodlí, hlídání času a přestávek, zapojování všech členů a prostor pro každého a další prvky shrnuté v hypertextovém odkazu skupinová práce v supervizi.

předchozí kapitola x následující kapitola

Modifié le: samedi 3 mars 2012, 10:12